1Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.2Tehdážť byla plná radosti ústa naše,a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.3Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.4Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.5Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.6Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.
1Ein Wallfahrtslied.
Als der HERR das Geschick Zions wendete,
da waren wir wie Träumende. (Ž 14,7)2Da füllte sich unser Mund mit Lachen
und unsere Zunge mit Jubel.
Da sagte man unter den Völkern:
Groß hat der HERR an ihnen gehandelt! (Jb 8,21; Ez 36,36)3Ja, groß hat der HERR an uns gehandelt.
Da waren wir voll Freude. (L 1,49)4Wende doch, HERR, unser Geschick
wie die Bäche im Südland! (Dt 30,3)5Die mit Tränen säen,
werden mit Jubel ernten. (Iz 25,8; Mt 5,4; J 12,24; J 16,20; Zj 21,4; Bár 4,23)6Sie gehen, ja gehen und weinen
und tragen zur Aussaat den Samen.
Sie kommen, ja kommen mit Jubel
und bringen ihre Garben.