Žalm 116

Bible Kralická

1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne.4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.12 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.

Žalm 116

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk
1 Ich liebe den HERRN; denn er hört meine Stimme, mein Flehen um Gnade.2 Ja, er hat sein Ohr mir zugeneigt, alle meine Tage will ich zu ihm rufen.[1]3 Mich umfingen Fesseln des Todes, / Bedrängnisse der Unterwelt haben mich getroffen, Bedrängnis und Kummer treffen mich. (Ž 18,5; Jon 2,3)4 Ich rief den Namen des HERRN: Ach HERR, rette mein Leben!5 Gnädig ist der HERR und gerecht, unser Gott erbarmt sich. (Ex 34,6; Ž 86,15; Ž 103,8; Ž 111,4; Ž 112,4; Ž 145,8; Mi 7,18)6 Arglose behütet der HERR. Ich war schwach, er hat mich gerettet.7 Komm wieder zur Ruhe, meine Seele, denn der HERR hat dir Gutes erwiesen.8 Ja, du hast mein Leben dem Tod entrissen, mein Auge den Tränen, meinen Fuß dem Straucheln. (Ž 9,14; Ž 56,14)9 So gehe ich meinen Weg vor dem HERRN im Land der Lebenden. (Ž 27,13)10 Ich glaube - auch wenn ich sagen muss: Ich bin tief erniedrigt!11 Ich sagte in meiner Bestürzung: Alle Menschen sind Lügner. (Ž 12,3; Ř 3,4)12 Wie kann ich dem HERRN vergelten all das Gute, das er mir erwiesen?13 Den Becher des Heils will ich erheben. Ausrufen will ich den Namen des HERRN.14 Meine Gelübde will ich dem HERRN erfüllen in Gegenwart seines ganzen Volks. (Ž 66,13)15 Kostbar ist in den Augen des HERRN der Tod seiner Frommen. (Ž 72,14)16 Ach HERR, ich bin doch dein Knecht, / dein Knecht bin ich, der Sohn deiner Magd! Gelöst hast du meine Fesseln.17 Ich will dir ein Opfer des Dankes bringen, ausrufen will ich den Namen des HERRN.18 Meine Gelübde will ich dem HERRN erfüllen in Gegenwart seines ganzen Volks, (Ž 66,13)19 in den Höfen des Hauses des HERRN, in deiner Mitte, Jerusalem. Halleluja!