1Přednímu z kantorů, žalm Davidův.2Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.3Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah.4Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.5Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.6Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.7Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.8A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.9Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.10Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.11Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,12Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.13Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. [ (Psalms 21:14) Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou. ]
1To the choirmaster. A Psalm of David. O Lord, in your strength the king rejoices, and in your salvation how greatly he exults! (Ž 8,2; Ž 9,14; Ž 28,7)2You have given him his heart’s desire and have not withheld the request of his lips. (Ž 20,4)3For you meet him with rich blessings; you set a crown of fine gold upon his head. (2S 12,30; 1Pa 20,2; Ž 19,10; Ž 59,10)4He asked life of you; you gave it to him, length of days forever and ever. (2S 7,19; 1Kr 1,31; Neh 2,3; Ž 61,6; Ž 91,16)5His glory is great through your salvation; splendor and majesty you bestow on him. (Ž 8,5; Ž 45,3; Ž 96,6)6For you make him most blessed forever;[1] you make him glad with the joy of your presence. (Ž 16,11; Ž 45,7)7For the king trusts in the Lord, and through the steadfast love of the Most High he shall not be moved. (Ž 10,6; Ž 16,8)8Your hand will find out all your enemies; your right hand will find out those who hate you. (Iz 10,10)9You will make them as a blazing oven when you appear. The Lord will swallow them up in his wrath, and fire will consume them. (Jb 20,26; Ž 2,5; Ž 18,8; Ž 50,3; Ž 83,14; Ž 97,3; Iz 26,11; Da 7,10; Abk 3,5; Mal 4,1)10You will destroy their descendants from the earth, and their offspring from among the children of man. (1Kr 13,34; Jb 18,16; Jb 18,19; Ž 34,16; Ž 37,28; Ž 109,13; Iz 14,20)11Though they plan evil against you, though they devise mischief, they will not succeed. (Ž 2,1; Ž 10,2)12For you will put them to flight; you will aim at their faces with your bows. (Ž 7,12; Ž 11,2; Ž 18,40)13Be exalted, O Lord, in your strength! We will sing and praise your power.