Žalm 2

Bible Kralická

1 Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?2 Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,3 Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.4 Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.5 Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:6 Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.7 Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.8 Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.9 Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.10 A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.11 Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.12 Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.

Žalm 2

English Standard Version

od Crossway
1 Why do the nations rage[1] and the peoples plot in vain? (Ž 46,6; Sk 4,25)2 The kings of the earth set themselves, and the rulers take counsel together, against the Lord and against his Anointed, saying, (Ž 18,50; Ž 20,6; Ž 45,7; Ž 89,20)3 “Let us burst their bonds apart and cast away their cords from us.” (Jr 5,5)4 He who sits in the heavens laughs; the Lord holds them in derision. (Jb 22,19; Ž 11,4; Ž 29,10; Ž 37,13; Ž 59,8; Př 1,26; Iz 40,22)5 Then he will speak to them in his wrath, and terrify them in his fury, saying, (Zj 6,16)6 “As for me, I have set my King on Zion, my holy hill.” (2S 5,7; Ž 3,4; Ž 15,1; Ž 43,3; Ž 99,9; Ž 110,2; Př 8,23)7 I will tell of the decree: The Lord said to me, “You are my Son; today I have begotten you. (Sk 13,33; Ř 1,4; Žd 1,5; Žd 5,5)8 Ask of me, and I will make the nations your heritage, and the ends of the earth your possession. (Ž 72,8; Ž 89,27; Da 7,14)9 You shall break[2] them with a rod of iron and dash them in pieces like a potter’s vessel.” (Jb 34,24; Ž 89,23; Iz 30,14; Jr 19,11; Zj 2,27; Zj 12,5; Zj 19,15)10 Now therefore, O kings, be wise; be warned, O rulers of the earth.11 Serve the Lord with fear, and rejoice with trembling. (Fp 2,12; Fp 4,4; Žd 12,28)12 Kiss the Son, lest he be angry, and you perish in the way, for his wrath is quickly kindled. Blessed are all who take refuge in him. (1S 10,1; 1Kr 19,18; Ž 2,5; Ž 34,8; Ž 84,12; Ž 146,5; Př 16,20; Př 31,2; Iz 30,18; Jr 17,7; J 5,23)