1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.2Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.3Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.4Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.5Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.6Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.7Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?8Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi.9Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:10I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.11Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.12Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.13Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.14Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.15Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.16Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové,v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.17Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!18Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.19Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,20Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.21Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?22Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.23Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.24A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
1To the choirmaster. A Psalm of David. O Lord, you have searched me and known me! (Ž 7,9; Ž 17,3; Ž 44,21; Jr 12,3)2You know when I sit down and when I rise up; you discern my thoughts from afar. (2Kr 19,27; Jb 14,16; Jb 31,4; Pl 3,63; Mt 9,4; J 2,24)3You search out my path and my lying down and are acquainted with all my ways.4Even before a word is on my tongue, behold, O Lord, you know it altogether. (Žd 4,13)5You hem me in, behind and before, and lay your hand upon me. (Jb 9,33; Jb 19,8)6Such knowledge is too wonderful for me; it is high; I cannot attain it. (Jb 42,3; Ř 11,33)7Where shall I go from your Spirit? Or where shall I flee from your presence? (Jr 23,24; Jon 1,3)8If I ascend to heaven, you are there! If I make my bed in Sheol, you are there! (Jb 26,6; Am 9,2)9If I take the wings of the morning and dwell in the uttermost parts of the sea,10even there your hand shall lead me, and your right hand shall hold me. (Ž 23,3; Ž 139,24)11If I say, “Surely the darkness shall cover me, and the light about me be night,” (Jb 22,14)12even the darkness is not dark to you; the night is bright as the day, for darkness is as light with you. (Jb 34,22; Da 2,22)13For you formed my inward parts; you knitted me together in my mother’s womb. (Dt 32,6; Jb 10,11)14I praise you, for I am fearfully and wonderfully made.[1] Wonderful are your works; my soul knows it very well. (Ž 72,18)15My frame was not hidden from you, when I was being made in secret, intricately woven in the depths of the earth. (Jb 10,8; Ž 63,9; Kaz 11,5)16Your eyes saw my unformed substance; in your book were written, every one of them, the days that were formed for me, when as yet there was none of them. (Ž 56,8)17How precious to me are your thoughts, O God! How vast is the sum of them! (Ž 92,5)18If I would count them, they are more than the sand. I awake, and I am still with you. (Gn 22,17; Ž 40,5)19Oh that you would slay the wicked, O God! O men of blood, depart from me! (Ž 5,6; Ž 6,8; Ž 9,17; Iz 11,4)20They speak against you with malicious intent; your enemies take your name in vain.[2] (Ex 20,7; Ju 1,15)21Do I not hate those who hate you, O Lord? And do I not loathe those who rise up against you? (Ž 26,5; Ž 59,1; Ž 119,158)22I hate them with complete hatred; I count them my enemies.23Search me, O God, and know my heart! Try me and know my thoughts![3] (Ž 26,2)24And see if there be any grievous way in me, and lead me in the way everlasting![4] (Ž 139,10; Jr 6,16; Jr 18,15)