Přísloví 9

Bible Kralická

1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm. 

2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila. 

3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě: 

4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká: 

5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila. 

6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti. 

7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění. 

8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati. 

9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší. 

10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost. 

11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života. 

12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš. 

13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí. 

14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě, 

15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci: 

16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká: 

17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější. 

18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala. 

Public Domain

Přísloví 9

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Moudrost a Hloupost

1  Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů.  

2  Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl.  

3  Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin:  

4  „Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!“ Toho, kdo nemá rozum, zve:  

5  „Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila,  

6  nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!“  

7  Kdo napomíná posměvače, dojde pohany, kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se!  

8  Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět. Domlouvej moudrému a bude tě milovat.  

9  Moudrému dej a bude ještě moudřejší, pouč spravedlivého a přibude mu znalostí.  

10  Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.  

11  Neboť skrze mne se rozhojní tvé dny, přibude ti let života.  

12  Jsi-li moudrý, k svému prospěchu jsi moudrý, jsi-li posměvač, sám na to doplatíš.  

13  Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná.  

14  Sedá u vchodu do svého domu, na křesle na městských výšinách,  

15  a volá na mimojdoucí, kteří jdou po přímých stezkách:  

16  „Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!“ Toho, kdo nemá rozum, zve:  

17  „Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží.“  

18  Ale on neví, že je tam říše stínů a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala.  

© 2001 Česká biblická společnost