1Přičině k ústům svým troubu, rci: Aj, letí jako orlice na dům Hospodinův, proto že přestoupili smlouvu mou, a proti zákonu mému převráceně činili.2Budouť sic volati: Bože můj, znáť tebe Izrael,3Ale opustilť jest Izrael dobré, nepřítel jej stihati bude.4Oniť ustanovují krále, ale beze mne; knížata vyzdvihují, k nimž já se neznám; z stříbra i z zlata svého činí sobě modly k svému zkažení.5Opustíť je tele tvé, ó Samaří, když se zažhne prchlivost má na ně. Až dokudž nebudou moci ostříhati nevinnosti?6Však i ono jest od Izraele, řemeslník je udělal, a neníť Bohem; nebo drtiny budou z toho telete Samařského.7Poněvadž větru rozsívají, takéť vichřici žíti budou; ani stébla žádného míti nebudou; úroda nevydá mouky, a by pak i vydala, cizozemci to sehltí.8Sehlcen bude Izrael, tudíž budou mezi pohany jako nádoba, v níž není žádné líbosti.9Proto že se oni utíkají k Assurovi, oslu divokému, kterýž jest toliko sám svůj, a že Efraim sobě najímá milovníky,10A že posílali dary mezi pohany: protož tudíž je zberu i já, anobrž jižť jsou okusili něčeho pro břímě krále knížat.11Nebo vzdělal Efraim mnoho oltářů k hřešení, máť oltáře k hřešení.12Vypsal jsem jemu znamenité věci v zákoně svém, ale neváží sobě rovně jako cizí věci.13Z obětí darů mých obětují maso a jedí, Hospodin neoblibuje jich. Jižť zpomene na nepravost jejich, a vyhledávati bude hříchy jejich, že se oni do Egypta navracují,14A že se zapomenul Izrael na Učinitele svého, a nastavěl chrámů, a Juda vzdělal mnoho měst hrazených. Protož pošli oheň na města jeho, a zžíře paláce jeho.
— Kdo seje vítr, sklidí bouři - Boží soud se valí na lid, který Hospodina vyznává jen ústy.
1 Polnici k ústům! Jak orel na dům Hospodinův! Přestoupili moji smlouvu, proti mému zákonu se vzepřeli. 2 Budou ke mně úpět: “Bože můj, my synové Izraele se k tobě známe.“ 3 Izrael zanevřel na to, co je dobré, bude jej honit nepřítel. 4 Krále si ustanovili, ale beze mne, dosadili velmože, ale já se k nim neznám. Ze svého stříbra a zlata si udělali modlářské stvůry ke své vlastní zkáze. 5 Tvůj býček na tebe, Samaří, zanevřel. Můj hněv proti nim plane! Jak dlouho ještě? Bez trestu nezůstanou. 6 Neboť ten býček je z Izraele, udělal jej řemeslník, není to Bůh. Ze samařského býčka zbudou jen třísky. 7 Zaseli vítr, sklidí bouři. Nevyroste jim ani stéblo, co vzklíčí, nevydá žádnou mouku; kdyby snad i něco vydalo, pohltí to cizáci. 8 Izrael bude pohlcen. Hle, budou mezi pronárody jako bezcenná nádoba. 9 Vystupovali k Ašúrovi, k osamělému divokému oslu; Efrajim kupčí láskou. 10 Ale i kdyby kupčili se všemi pronárody, přece je seženu dohromady a brzo začnou pociťovat břemeno krále velmožů. 11 Efrajim postavil mnoho oltářů, aby hřešil; má tedy oltáře a hřeší. 12 Kdybych mu napsal ze svého zákona sebevíc, bude to pokládáno za něco cizího. 13 Když mi obětují dary, obětují maso, aby se najedli. Hospodin v nich nemá zalíbení. Však si připomene jejich nepravost a ztrestá je za jejich hříchy. Půjdou zpátky do Egypta. 14 Izrael zapomněl na svého Učinitele a nastavěl chrámků, Juda postavil mnoho opevněných měst. Ale já pošlu na jeho města oheň a ten pozře jejich paláce.