1A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.2I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.3Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,4Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.5A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.6A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.7A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.8Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.9A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,10A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.11Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.12A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.13Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?14Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.15Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.16I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.17Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?18Neboť věděl, že jej z závisti vydali.19A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.20Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.21I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.22Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.23Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.24A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.25A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.26Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.27Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.28A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.29A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.30A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.31A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.32A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.33I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,34Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.35Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.36A sedíce, ostříhali ho tu.37I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.38I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.39Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,40A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.41Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:42Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.43Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.44Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.45Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.46A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?47A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.48A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.49Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.50Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.51A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,52A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.53A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.54Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.55Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,56Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.57A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.58Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.59A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,60A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.61A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.62Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,63Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.64Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.65Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.66A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Matouš 27
Český ekumenický překlad
— Jidášův konec
1 Když bylo ráno, uradili se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíšovi, že ho připraví o život.2 Spoutali ho, odvedli a vydali vladaři Pilátovi.3 Když Jidáš, který ho zradil, viděl, že Ježíše odsoudili, pocítil výčitky, vrátil třicet stříbrných velekněžím a starším4 a řekl: „Zhřešil jsem, zradil jsem nevinnou krev!“ Ale oni odpověděli: „Co je nám po tom? To je tvoje věc!“5 A on odhodil ty peníze v chrámě a utekl; šel a oběsil se.6 Velekněží sebrali peníze a řekli: „Není dovoleno dát je do chrámové pokladny, je to odměna za krev.“7 Uradili se tedy a koupili za ně pole hrnčířovo k pohřbívání cizinců.8 Proto se to pole jmenuje ‚Pole krve‘ až dodnes.9 Tak se splnilo, co je řečeno ústy proroka Jeremiáše: ‚Vzali třicet stříbrných, cenu člověka, na kterou ho ocenili synové Izraele; 10 a dali ji za pole hrnčířovo, jak jim přikázal Hospodin.‘
— Ježíš před Pilátem
11 A Ježíš byl postaven před vladaře. Vladař mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“12 Na žaloby velekněží a starších nic neodpovídal.13 Tu mu řekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tobě svědčí?“14 On mu však neodpověděl ani na jedinou věc, takže se vladař velice divil. 15 O svátcích měl vladař ve zvyku propouštět zástupu jednoho vězně, kterého si přáli.16 Tehdy tam měli pověstného vězně, jménem Barabáš.17 Když se zástupy shromáždily, řekl jim tedy Pilát: „Koho vám mám propustit, Barabáše, nebo Ježíše, zvaného Mesiáš?“18 Věděl totiž, že mu ho vydali ze zášti. 19 Když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena se vzkazem: „Nezačínej si nic s tím spravedlivým! Dnes mě kvůli němu pronásledovaly zlé sny.“20 Velekněží a starší však přiměli zástup, aby si vyžádali Barabáše, a Ježíše zahubili.21 Vladař jim řekl: „Koho vám z těch dvou mám propustit?“ Oni volali: „Barabáše!“22 Pilát jim řekl: „Co tedy mám učinit s Ježíšem, zvaným Mesiáš?“ Všichni volali: „Ukřižovat!“23 Namítl jim: „Čeho se vlastně dopustil?“ Ale oni ještě víc křičeli: „Ukřižovat!“ 24 Když Pilát viděl, že nic nepořídí, ale že pozdvižení je čím dál větší, omyl si ruce před očima zástupu a pravil: „Já nejsem vinen krví toho člověka; je to vaše věc.“25 A všechen lid mu odpověděl: „Krev jeho na nás a na naše děti!“26 Tu jim propustil Barabáše, Ježíše dal zbičovat a vydal ho, aby byl ukřižován.
— Výsměch vojáků
27 Vladařovi vojáci dovedli Ježíše do místodržitelství a svolali na něj celou setninu.28 Svlékli ho a oblékli mu nachový plášť,29 upletli korunu z trní a posadili mu ji na hlavu, do pravé ruky mu dali hůl, klekali před ním a posmívali se mu: „Buď zdráv, židovský králi!“30 Plivali na něj, brali tu hůl a bili ho po hlavě.31 Když se mu dost naposmívali, svlékli mu plášť a oblékli ho zase do jeho šatů. A odvedli ho k ukřižování.
— Ukřižování
32 Cestou potkali jednoho člověka z Kyrény, jménem Šimona; toho přinutili, aby nesl jeho kříž.33 Když přišli na místo zvané Golgota, to znamená ‚Lebka‘,34 dali mu napít vína smíchaného se žlučí; ale když je okusil, nechtěl pít. 35 Ukřižovali ho a losem si rozdělili jeho šaty;36 pak se tam posadili a střežili ho.37 Nad hlavu mu dali nápis o jeho provinění: „To je Ježíš, král Židů.“38 S ním byli ukřižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici.39 Kolemjdoucí ho uráželi; potřásali hlavou40 a říkali: „Když chceš zbořit chrám a ve třech dnech jej postavit, zachraň sám sebe; jsi-li Syn Boží, sestup s kříže!“41 Podobně se mu posmívali i velekněží spolu se zákoníky a staršími. Říkali:42 „Jiné zachránil, sám sebe zachránit nemůže. Je král izraelský – ať nyní sestoupí z kříže a uvěříme v něho!43 Spolehl na Boha, ať ho vysvobodí, stojí-li o něj. Vždyť řekl: ‚Jsem Boží Syn!‘“44 Stejně ho tupili i povstalci spolu s ním ukřižovaní.
— Ježíšova smrt
45 V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin.46 Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“,to jest: ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?‘47 Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: „On volá Eliáše.“48 Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít.49 Ostatní však říkali: „Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!“50 Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal. 51 A hle, chrámová opona se roztrhla vpůli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly,52 hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena;53 vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.54 Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: „On byl opravdu Boží Syn!“ 55 Zpovzdálí přihlíželo mnoho žen, které provázely Ježíše z Galileje, aby se o něj staraly;56 mezi nimi Marie z Magdaly, Marie, matka Jakubova i Josefova, a matka synů Zebedeových.
— Pohřeb Ježíšův
57 Když nastal večer, přišel zámožný člověk z Arimatie, jménem Josef, který také patřil k Ježíšovým učedníkům.58 Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Pilát přikázal, aby mu je dali.59 Josef tělo přijal, zavinul je do čistého plátna60 a položil je do svého nového hrobu, který měl vytesán ve skále; ke vchodu do hrobu přivalil veliký kámen a odešel.61 Byla tam Marie z Magdaly a jiná Marie, které seděly naproti hrobu. 62 Nazítří, v den po pátku, shromáždili se velekněží a farizeové u Piláta63 a řekli: „Pane, vzpomněli jsme si, že ten podvodník řekl ještě za svého života: ‚Po třech dnech budu vzkříšen.‘64 Dej proto rozkaz, ať je po tři dny hlídán jeho hrob, aby nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu, že byl vzkříšen z mrtvých; to by pak byl poslední podvod horší než první.“65 Pilát jim odpověděl: „Zde máte stráž, dejte hrob hlídat, jak uznáte za dobré.“66 Oni šli, zapečetili kámen a postavili k hrobu stráž.