Matouš 11,22 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči své, kteréž mluvil, přikázání dávaje dvanácti učedlníkům svým, bral se odtud, aby učil a kázal v městech jejich. 2 Jan pak v vězení uslyšev o skutcích Kristových, poslal dva z učedlníků svých, 3 A řekl jemu: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme? 4 I odpovídaje Ježíš, řekl jim: Jdouce, zvěstujtež Janovi, co slyšíte a vidíte: 5 Slepí vidí, a kulhaví chodí, malomocní se čistí, a hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, chudým pak evangelium se zvěstuje. 6 A blahoslavený jest, kdož se nehorší na mně. 7 A když oni odešli, počal Ježíš praviti zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť viděti? Zdali třtinu větrem se klátící? 8 Aneb co jste vyšli viděti? Zda člověka měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž se měkkým rouchem odívají, v domích královských jsou. 9 Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Jistě pravím vám, i více nežli proroka. 10 Tentoť jest zajisté, o němž psáno: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýžto připraví cestu tvou před tebou. 11 Amen pravím vám, mezi syny ženskými nepovstal větší nad Jana Křtitele; ale kdo jest menší v království nebeském, jestiť větší nežli on. 12 Ode dnů pak Jana Křtitele až dosavad království nebeské násilí trpí, a ti, kteříž násilí činí, uchvacujíť je. 13 Nebo všickni Proroci i Zákon až do Jana prorokovali. 14 A chcete-li přijmouti: Onť jest Eliáš, kterýž přijíti měl. 15 Kdo má uši k slyšení, slyš. 16 Ale k komu připodobním pokolení toto? Podobno jest dětem, sedícím na ryncích, a kteříž na tovaryše své volají, 17 A říkají: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali, a neplakali jste. 18 Přišel zajisté Jan, nejeda ani pije, a oni řkou: Ďábelství má. 19 Přišel Syn člověka, jeda a pije, a oni řkou: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků. Ale ospravedlněna jest moudrost od synů svých. 20 Tehdy počal přimlouvati městům, v nichžto činěni jsou jeho mnozí divové, že pokání nečinili. 21 Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a Sidonu byli činěni divové ti, kteříž jsou činěni v vás, dávno by byli v žíni a v popele pokání činili. 22 Nýbrž pravím vám, že Týru a Sidonu lehčeji bude v den soudný nežli vám. 23 A ty Kafarnaum, kteréž jsi až k nebi vyvýšeno, až do pekla sstrčeno budeš. Nebo kdyby v Sodomě činěni byli divové ti, kteříž jsou činěni v tobě, byliť by zůstali až do dnešního dne. 24 Ano více pravím vám, že zemi Sodomských lehčeji bude v den soudný nežli tobě. 25 V ten čas odpověděv Ježíš, řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a opatrnými, a zjevil jsi je maličkým. 26 Jistě, Otče, že se tak líbilo před tebou. 27 Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádnýť nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti. 28 Pojdtež ke mně všickni, kteříž pracujete a obtíženi jste, a já vám odpočinutí dám. 29 Vezměte jho mé na se, a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete odpočinutí dušem vašim. 30 Jho mé zajisté jestiť rozkošné, a břímě mé lehké.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— O Janu Křtiteli

1 Když Ježíš dokončil tyto příkazy svým dvanácti učedníkům, šel odtud učit a kázat v tamějších městech. 2 Jan uslyšel ve vězení o činech Kristových; poslal k němu vzkaz po svých učednících 3 „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ 4 Ježíš jim odpověděl: „Jděte, zvěstujte Janovi, co slyšíte a vidíte: 5 Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje evangelium. 6 A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“ 7 Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? 8 Nebo co jste vyšli zhlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. 9 Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. 10 To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu.‘ 11 Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on. 12 Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají. 13 Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. 14 A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít. 15 Kdo má uši slyš. 16 Čemu připodobním toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a pokřikují na své druhy: 17 ‚Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste nelomili rukama.‘ 18 Přišel Jan, nejedl a nepil – a říkají: ‚Je posedlý.‘ 19 Přišel Syn člověka, jí a pije – a říkají: ‚Hle, milovník hodů a pitek, přítel celníků a hříšníků!‘ Ale moudrost je ospravedlněna svými skutky.“

— Běda nevěřícím městům

20 Tehdy počal kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných skutků, že nečinila pokání: 21 „Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání. 22 Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu nežli vám. 23 A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do propasti klesneš! Neboť kdyby se byly v Sodomě udály takové mocné skutky jako u vás, stála by podnes. 24 Ale pravím vám: Zemi sodomské bude lehčeji v den soudu nežli tobě.“

— Chvála vykoupení v Synu

25 V ten čas řekl Ježíš: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým. 26 Ano, Otče: tak se ti zalíbilo. 27 Všechno je mi dáno od mého Otce; a nikdo nezná Syna než Otec, ani Otce nezná nikdo než Syn – a ten, komu by to Syn chtěl zjevit. 28 Pojďte ke mně, všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout. 29 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. 30 Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží.“