1Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.2A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.3Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.4I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.5Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.6Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.7A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.8Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.9I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.10Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.11A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.12I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.13Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,14Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.15Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.16Protož potresce ho, propustím jej.17Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.18Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.19Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.20Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.21A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!22A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.23Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.24Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.25I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.26A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.27I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.28A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.29Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.30Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!31Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?32Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.33A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.34Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.35I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.36Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,37A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.38A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.39Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.40A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?41Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.42I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.43I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.44A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.45I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.46A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.47A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.48A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.49Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.50A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,51Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,52Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,53A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.54A byl den připravování, a sobota se začínala.55Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.56Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.
Lukáš 23
Český ekumenický překlad
— Ježíš před Pilátem a Herodem
1 Tu povstalo celé shromáždění a odvedli ho k Pilátovi.2 Vznesli proti němu žalobu: „Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše krále.“3 Pilát mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“4 Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Já na tomto člověku žádnou vinu neshledávám.“5 Ale oni na něj naléhali: „Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem.“6 Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda je ten člověk z Galileje.7 Když se dověděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě v těch dnech také v Jeruzalémě.8 Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak.9 Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal.10 Byli přítomni i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali.11 Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi.12 Toho dne se Herodes a Pilát stali přáteli; předtím totiž bylo mezi nimi nepřátelství. 13 Pilát svolal velekněze, členy rady i lid14 a řekl jim: „Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho, jak vidíte, před vámi vyslechl a neshledal jsem na něm nic, z čeho jej obviňujete.15 Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt.16 Dám ho na místě potrestat a pak ho propustím.“17 Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka. 18 Ale oni všichni najednou křičeli: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“19 To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu.20 Tu k nim Pilát znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.21 Avšak oni křičeli: „Na kříž, na kříž s ním!“22 Promluvil k nim potřetí: „Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím.“23 Ale oni na něm s velkým křikem vymáhali, aby ho dal ukřižovat; a jejich křik se stále stupňoval.24 A tak se Pilát rozhodl jim vyhovět.25 Propustil toho, který byl vsazen do vězení pro vzpouru a vraždu a o kterého žádali; Ježíše vydal, aby se s ním stalo, co chtěli.
— Ukřižování
26 Když jej odváděli, zastavili nějakého Šimona z Kyrény, který šel z pole, a vložili na něho kříž, aby jej nesl za Ježíšem.27 Za ním šel veliký zástup lidu; ženy nad ním naříkaly a oplakávaly ho.28 Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi;29 hle, přicházejí dny, kdy budou říkat: ‚Blaze neplodným, blaze těm, které nikdy nerodily a nekojily!‘30 Tehdy ‚řeknou horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!‘31 Neboť děje-li se toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?“ 32 Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci.33 Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.34 Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ O jeho šaty se rozdělili losem.35 Lid stál a díval se. Členové rady se mu vysmívali a říkali: „Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží.“36 Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet37 a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe.“38 Nad ním byl nápis: „Toto je král Židů.“ 39 Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“40 Tu ho ten druhý okřikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu.41 A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“42 A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“43 Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
— Ježíšova smrt
44 Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce.45 Chrámová opona se roztrhla vpůli.46 A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal.47 Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Tento člověk byl vskutku spravedlivý.“48 A ti, kdo se v celých zástupech sešli na tu podívanou, když viděli, co se stalo, odcházeli bijíce se do prsou.49 Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
— Pohřeb Ježíšův
50 Členem židovské rady byl muž jménem Josef, člověk dobrý a spravedlivý,51 který nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem. Pocházel z židovského města Arimatie a patřil k těm, kdo očekávali království Boží.52 Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo;53 sňal je z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.54 Byl pátek a začínala sobota. 55 Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno.56 Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid.