1Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:2Ruben, Simeon, Léví a Juda;3Izachar, Zabulon a Beniamin;4Dan a Neftalím, Gád a Asser.5A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.6I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.7Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.8V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.9Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.10Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.11Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.12Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.13A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.14A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.15I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,16A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.17Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.18Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?19I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.20I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.21Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.22I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.
Vyvedení z Egypta - UTRPENÍ IZRAELE V EGYPTĚ - Nástupem nového faraóna nastává Jákobovu rodu v Egyptě velké trápení.
1 Toto jsou jména synů Izraelových, kteří přišli do Egypta s Jákobem; každý přišel se svou rodinou:2 Rúben, Šimeón, Lévi a Juda,3 Isachar, Zabulón a Benjamín,4 Dan a Neftalí, Gád a Ašer.5 Všech, kdo vzešli z Jákobových beder, bylo sedmdesát. Josef už byl v Egyptě.6 Potom zemřel Josef a všichni jeho bratři i celé to pokolení.7 Ale Izraelci se rozplodili, až se to jimi hemžilo, převelice se rozmnožili a byli velice zdatní; byla jich plná země. 8 V Egyptě však nastoupil nový král, který o Josefovi nevěděl.9 Ten řekl svému lidu: „Hle, izraelský lid je početnější a zdatnější než my.10 Musíme s ním nakládat moudře, aby se nerozmnožil. Kdyby došlo k válce, jistě by se připojil k těm, kdo nás nenávidí, bojoval by proti nám a odtáhl by ze země.“11 Ustanovili tedy nad ním dráby, aby jej ujařmovali robotou. Musel stavět faraónovi města pro sklady, Pitom a Raamses.12 Avšak jakkoli jej ujařmovali, množil se a rozmáhal dále, takže měli z Izraelců hrůzu.13 Proto začali Egypťané Izraelce surově zotročovat.14 Ztrpčovali jim život tvrdou otročinou při výrobě cihel a všelijakou prací na poli. Všechnu otročinu, kterou na ně uvalili, jim ještě ztěžovali surovostí. 15 Egyptský král poručil hebrejským porodním bábám, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Púa:16 „Když budete pomáhat Hebrejkám při porodu a při slehnutí zjistíte, že to je syn, usmrťte jej; bude-li to dcera, aťsi je naživu.“17 Avšak porodní báby se bály Boha a rozkazem egyptského krále se neřídily. Nechávaly hochy naživu.18 Egyptský král si porodní báby předvolal a řekl jim: „Co to děláte, že necháváte hochy naživu?“19 Porodní báby faraónovi odvětily: „Hebrejky nejsou jako ženy egyptské; jsou plné života. Porodí dříve, než k nim porodní bába přijde.“20 Bůh pak těm porodním bábám prokazoval dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný.21 Protože se porodní báby bály Boha, požehnal jejich domům.22 Ale farao všemu svému lidu rozkázal: „Každého syna, který se jim narodí, hoďte do Nilu; každou dceru nechte naživu.“