1Přednímu kantoru na neginot, k nízkému zpěvu, žalm Davidův.2Hospodine, netresci mne v hněvě svém, ani v prchlivosti své kárej mne.3Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený; uzdrav mne, Hospodine, nebo ztrnuly kosti mé.4Ano i duše má předěšena jest náramně, ty pak, Hospodine, až dokavad?5Navratiž se, Hospodine, a vytrhni duši mou; spomoz mi pro milosrdenství své.6Nebo mrtví nezpomínají na tebe, a v hrobě kdo tě bude oslavovati?7Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.8Sškvrkla se zámutkem tvář má, sstarala se příčinou všech nepřátel mých.9Odstuptež ode mne všickni činitelé nepravosti; neboť jest vyslyšel Hospodin hlas pláče mého.10Vyslyšel Hospodin pokornou modlitbu mou, Hospodin modlitbu mou přijal. [ (Psalms 6:11) Nechažť se zastydí a předěsí zřejmě všickni nepřátelé moji, nechažť jsou zpět obráceni a rychle zahanbeni. ]
Žalm 6
Český ekumenický překlad
NEKÁREJ MĚ, HOSPODINE, VE SVÉM HNĚVU
1 Pro předního zpěváka za doprovodu osmistrunných nástrojů. Žalm Davidův. 2 Nekárej mě, Hospodine, ve svém hněvu, netrestej mě ve svém rozhořčení! 3 Smiluj se nade mnou, Hospodine, chřadnu, Hospodine, uzdrav mě, mé kosti trnou děsem. 4 Má duše je tolik vyděšená, a ty, Hospodine, dokdy budeš váhat? 5 Vrať se, Hospodine, braň mě, pro své milosrdenství mě zachraň! 6 Mezi mrtvými tě nebude nic připomínat; což ti v podsvětí vzdá někdo chválu? 7 Vyčerpán jsem nářkem, každé noci smáčím svou podušku pláčem, skrápím slzami své lože. 8 Zrak mi slábne hořem, kalí se mi vinou všech mých protivníků. 9 Pryč ode mne všichni, kdo pácháte ničemnosti! Hospodin můj hlasitý pláč slyší, 10 Hospodin slyší mou prosbu, moji modlitbu Hospodin přijme. 11 Hanba a velký děs padnou na všechny mé nepřátele. Pryč odtáhnou v náhlém zahanbení.