Přihlaste se zdarma

Žalm 17

Bible Kralická

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti. 2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost. 3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých. 4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce. 5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé. 6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou. 7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé. 8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne, 9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne, 10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými. 11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem. 12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši. 13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým, 14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým. 15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím. 

Public Domain

Žalm 17

Český ekumenický překlad



1  Modlitba; Davidova. Hospodine, slyš při spravedlivou, věnuj pozornost mému bědování, dopřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů.  2  Ty sám vynes nade mnou rozsudek; tvoje oči vidí, kde je právo.  3  Zkoumal jsi mé srdce, dozíral jsi v noci, tříbil jsi mě, nic ti neuniklo, ani úmysl, jenž nepřešel mi přes rty.  4  Pokud jde o lidské činy, slovu tvých rtů věren vyvaroval jsem se stezek rozvratníka.  5  Drž mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly.  6  K tobě volám a ty odpovíš mi, Bože, nakloň ke mně ucho, slyš, co říkám.  7  Ukaž divy svého milosrdenství, spasiteli těch, kdo před útočníky se k pravici tvé utíkají.  8  Ochraňuj mě jako zřítelnici oka, skryj mě ve stínu svých křídel  9  před svévolníky, kteří zahubit mě chtějí, úhlavními nepřáteli, když mě obkličují.  10  Tukem obrostlo jim srdce, jejich ústa mluví zpupně.  11  Kruhem svírají mě při každičkém kroku, slídí zrakem, jak mě dostat k zemi.  12  Můj nepřítel podobá se lvu, jenž lační po kořisti, je jak lvíče, které číhá vskrytu.  13  Povstaň, Hospodine, předejdi jej, sraz ho! Kéž mi dá tvůj meč vyváznout z moci svévolníka  14  a tvá ruka, Hospodine, z moci lidí, lidí věku tohoto, jejichž podílem je pouze život. Ty jim ze svých zásob plníš břicho, sytí se i synové a zbytek nechávají nemluvňatům.  15  Já však ve spravedlnosti uzřím tvoji tvář, až procitnu, budu se sytit tvým zjevem.