Přísloví 9,12 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm. 2 Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila. 3 A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě: 4 Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká: 5 Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila. 6 Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti. 7 Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění. 8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati. 9 Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší. 10 Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost. 11 Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života. 12 Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš. 13 Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí. 14 A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě, 15 Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci: 16 Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká: 17 Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější. 18 Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Moudrost a Hloupost

1 Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů. 2 Porazila dobytče, smísila víno a prostřela svůj stůl. 3 Vyslala své dívky, volá na vrcholu městských výšin: 4 „Kdo je prostoduchý, ať se sem uchýlí!“ Toho, kdo nemá rozum, zve: 5 „Pojďte, jezte můj chléb a pijte víno, které jsem smísila, 6 nechte prostoduchosti a budete živi, kráčejte cestou rozumnosti!“ 7 Kdo napomíná posměvače, dojde pohany, kdo domlouvá svévolníku, poskvrní se! 8 Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět. Domlouvej moudrému a bude tě milovat. 9 Moudrému dej a bude ještě moudřejší, pouč spravedlivého a přibude mu znalostí. 10 Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost. 11 Neboť skrze mne se rozhojní tvé dny, přibude ti let života. 12 Jsi-li moudrý, k svému prospěchu jsi moudrý, jsi-li posměvač, sám na to doplatíš. 13 Paní Hloupost je halasná, prostoduchá, vůbec nic nezná. 14 Sedá u vchodu do svého domu, na křesle na městských výšinách, 15 a volá na mimojdoucí, kteří jdou po přímých stezkách: 16 „Kdo je prostoduchý, ať odbočí sem!“ Toho, kdo nemá rozum, zve: 17 „Kradená voda je sladká a pokoutný chléb blaží.“ 18 Ale on neví, že je tam říše stínů a že v hlubinách podsvětí jsou ti, jež pozvala.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Hostina moudrosti a tuposti

1 Moudrost si vystavěla dům, sedm tesaných sloupů vztyčila. 2 Dobytče porazila, víno nalila, už také prostřela svůj stůl. 3 Děvečky vyslala a volá na městských výšinách: 4 „Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Ty, kterým chybí rozum, vyzývá: 5 „Pojďte a jezte na mých hodech, popijte víno, jež jsem nalila. 6 Opusťte hloupost a konečně žijte, cestou rozumnosti se vydejte!“ 7 Kdo poučuje drzouna, říká si o urážku, kdo kárá darebáka, přijde k úrazu. 8 Nekárej drzouna – jen by tě nenáviděl; pokárej moudrého – bude tě milovat. 9 Poděl se s moudrým a ještě zmoudří, pouč spravedlivého a bude znalejší. 10 Klíčem k moudrosti je úcta k Hospodinu, v poznání Svatého je rozumnost. 11 Takto^[1] se tvé dny rozmnoží, léta života ti přibudou. 12 Jsi-li moudrý, moudrost vyplatí se ti, jsi-li drzoun, sám na to doplatíš. 13 Paní Tupost dělá veliký povyk, je hloupost sama, neví vůbec nic. 14 U dveří svého domu vysedává, na křesle na městských výšinách. 15 Pokřikuje na ty, kdo po cestě jdou, kdo po svých stezkách přímě kráčejí: 16 „Kdo je zmatený, ať přijde ke mně!“ Všechny nerozumné vyzývá: 17 „Kradená voda je tak sladká, zakázaný pokrm tolik příjemný!“ 18 Netuší hňup, že podsvětí jej čeká: v pekelné jámě jsou ti, jež pozvala!