Přísloví 25,23 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského: 2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc. 3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení. 4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá: 5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho. 6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj. 7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé. 8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj. 9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj, 10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět. 11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně. 12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá. 13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje. 14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým. 15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti. 16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho. 17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti. 18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému. 19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti. 20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému. 21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou. 22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě. 23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající. 24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném. 25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké. 26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený. 27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné. 28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

Přísloví Šalomounova - (Třetí sbírka, pořízená muži Chizkijášovými) - PRVNÍ ČÁST

1 Toto jsou rovněž přísloví Šalomounova, která sebrali mužové judského krále Chizkijáše. 2 Sláva Boží je věc ukrýt, sláva králů je věc prozkoumat. 3 Výšiny nebes, hlubiny země a srdce králů nelze prozkoumat. 4 Odstraní-li se ze stříbra struska, výrobek se zlatníkovi povede; 5 odstraní-li se svévolník z blízkosti krále, jeho trůn bude upevněn spravedlností. 6 Před králem se nevypínej a na místo velmožů se nestav. 7 Lépe bude, řekne-li ti: „Vystup sem,“ než když tě poníží před urozeným, jak na vlastní oči vídáš. 8 Nezačínej unáhleně spor; jinak co si nakonec počneš, až tě tvůj bližní zahanbí? 9 Veď svůj spor se svým bližním, ale nevyzraď tajemství jiného, 10 jinak tě bude tupit, kdo o tom uslyší, a nepřestanou tě pomlouvat. 11 Jako zlatá jablka se stříbrnými ozdobami je vhodně pronesené slovo. 12 Zlatý nosní kroužek či náhrdelník z třpytivého zlata je kárající mudrc slyšícímu uchu. 13 Jako chladný sníh o žních je spolehlivý vyslanec těm, kdo ho poslali. Občerství duši svého pána. 14 Oblaka s větrem, ale bez deště, to je muž, který klame slibováním darů. 15 Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti. 16 Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej. 17 Choď do domu svého bližního jen zřídka, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět. 18 Palcát a meč a naostřený šíp je ten, kdo vydává proti svému bližnímu křivé svědectví. 19 Jako vykotlaný zub a kulhavá noha je spoléhat se na věrolomného v den soužení. 20 Svlékat šaty v chladný den či nalévat do louhu ocet je zpívat písně srdci sklíčenému. 21 Hladoví-li ten, kdo tě nenávidí, nasyť jej chlebem, žízní-li, napoj ho vodou, 22 tím shrneš řeřavé uhlí na jeho hlavu a Hospodin ti odplatí. 23 Severní vítr přihání déšť a hněvivý obličej pokoutní řeči. 24 Lépe je bydlet na střeše v koutku než se svárlivou ženou ve společném domě. 25 Jak chladná voda znavené duši je dobrá zpráva z daleké země. 26 Zkalený pramen a zkažená studánka je spravedlivý kolísající před svévolníkem. 27 Není dobré jíst příliš mnoho medu a není slavné zkoumat slávu druhých. 28 Město se strženými hradbami je muž, který se neovládá.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Další Šalomounova přísloví

1 Zde jsou další Šalomounova přísloví, shromážděná na dvoře judského krále Ezechiáše: 2 Slávou Boží je věc tajit, slávou králů je věc prozkoumat. 3 Jak výšku nebe a hlubiny země, tak srdce králů nelze vystihnout. 4 Když se od stříbra odloučí struska, zlatníkovi se ukáže ryzí kov. 5 Když od krále odloučí darebáka, spravedlností se zpevní jeho trůn. 6 Před králem se nedělej důležitým, mezi významné lidi nestav se. 7 Je lepší být vyzván: „Pojď výše,“ než být před urozenými ponížen. I když něco spatříš na vlastní oči, 8 nepouštěj se pro to rychle do sporu. Co by sis mohl nakonec počít, kdyby tě tvůj bližní k hanbě přivedl? 9 Když vyřizuješ spor se svým bližním, neodhaluj cizí tajemství. 10 Ten, kdo to uslyší, potom potupí tě, tvá špatná pověst tě už nepustí! 11 Zlatá jablka na stříbrných mísách jsou slova řečená v pravý čas. 12 Zlatá náušnice, klenot z ryzího kovu je moudrá výtka pro vnímavý sluch. 13 Chladivým sněhem uprostřed léta je věrný posel těm, kdo jej vyslali; duši svých pánů jistě občerství! 14 Oblaka, vítr – a žádný déšť! Chvástavé sliby – samé chyby! 15 Trpělivostí si i vůdce nakloníš; jemný jazyk i kosti rozdrtí. 16 Najdeš-li med, jez ho s mírou; jinak se přesytíš a zvrátíš jej. 17 Navštěvuj svého přítele jen vzácně, jinak se přesytí a znenávidí tě. 18 Kdo proti bližnímu křivě svědčí, je jako kyj, jak meč, jak ostrý šíp. 19 Jak vyražený zub, jak vykloubená noha je důvěra ve zrádce v těžký den. 20 Obírat o šaty v chladný den, nalévat ocet do rány – totéž je truchlivému zpívat písničky. 21 Hladoví-li tvůj nepřítel, dej mu jíst, a pokud žízní, dej mu pít. 22 Na hlavu shrneš mu tím žhavé uhlí, sám Hospodin ti odplatí. 23 Severní vítr s sebou nese liják, tajné řeči pak zlobné pohledy. 24 Lepší je stěhovat se do kouta na střechu než s hašteřivou ženou sdílet dům. 25 Chladivá voda pro hrdlo vyprahlé je dobrá novina ze země daleké. 26 Zakalený je pramen, studna zkažená, když spravedlivý před ničemou kolísá. 27 Jíst mnoho medu nemusí být dobré, usilovat o slávu může být neslavné. 28 Bezbranné město, zborcená hradba je ten, kdo sám sebe nezvládá.