Přísloví 11 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu. 2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost. 3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je. 4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti. 5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný. 6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají. 7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí. 8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho. 9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají. 10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování. 11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno. 12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí. 13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc. 14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců. 15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest. 16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží. 17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své. 18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou. 19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své. 20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu. 21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho. 22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu. 23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv. 24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě. 25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen. 26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává. 27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej. 28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou. 29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému. 30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý. 31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

1 Falešné váhy jsou Hospodinu ohavností, kdežto v přesném závaží má zalíbení. 2 Za zpupností přichází hanba, kdežto s umírněnými je moudrost. 3 Přímé vede bezúhonnost, kdežto věrolomné zahubí pokřivenost. 4 V den prchlivosti neprospěje majetek, kdežto spravedlnost vysvobodí od smrti. 5 Spravedlnost napřimuje bezúhonnému cestu, kdežto svévolník svou svévolí padne. 6 Spravedlnost přímé vysvobodí, kdežto věrolomní se lapí do svých choutek. 7 Když zemře člověk svévolný, naděje přijde vniveč, vniveč přijde očekávání ničemníků. 8 Spravedlivý bývá zachován, je-li v soužení, kdežto svévolník se dostane na jeho místo. 9 Rouhač ústy uvádí druha do zkázy, kdežto spravedliví budou zachováni věděním. 10 Když je dobře spravedlivým, město jásá, když zhynou svévolníci, plesá. 11 Žehnáním přímých se město pozvedá, kdežto ústy svévolníků se boří. 12 Kdo je bez rozumu, pohrdá svým druhem, kdežto muž rozumný mlčí. 13 Utrhač, kudy chodí, roznáší důvěrnosti, kdežto kdo je duchem věrný, ukryje to. 14 Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana. 15 Velmi zle dopadne ten, kdo se zaručil za cizího, kdežto kdo zaručování nenávidí, je v bezpečí. 16 Ušlechtilá žena se drží cti, kdežto ukrutníci se drží bohatství. 17 Muž milosrdný činí dobře i sám sobě, kdežto nelítostný drásá i vlastní tělo. 18 Svévolníka výdělek z jeho práce zklame, kdežto kdo rozsévá spravedlnost, má mzdu jistou. 19 Tak spravedlnost vede k životu, kdežto kdo se žene za zlem, spěje k smrti. 20 Hospodin má v ohavnosti lidi falešného srdce, kdežto zalíbení má v těch, jejichž cesta je bezúhonná. 21 Zlý zaručeně nezůstane bez trestu, kdežto potomstvo spravedlivých bude ušetřeno. 22 Zlatý kroužek na rypáku vepře je žena krásná, ale svéhlavá a rozmarná. 23 Touhou spravedlivých je jen dobro, kdežto nadějí svévolníků je prosadit se zuřivostí. 24 Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek. 25 Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven. 26 Na toho, kdo zadržuje obilí, láteří národ, kdežto žehnání se snáší na hlavu toho, kdo je prodává. 27 Kdo usilovně hledá dobro, hledá Boží zalíbení, kdežto kdo se pídí po zlu, toho zlo postihne. 28 Kdo doufá ve své bohatství, padne, kdežto spravedliví budou rašit jako listí. 29 Kdo rozvrací svůj dům, zdědí vítr, a pošetilec bude otrokem toho, kdo je moudrého srdce. 30 Ovoce spravedlivého je jako strom života, a kdo se ujímá duší, je moudrý. 31 Hle, spravedlivý dochází na zemi odplaty, tím spíše svévolník a hříšník.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Falešné váhy se Hospodinu hnusí, poctivé závaží jej potěší. 2 Pýchu následuje ostuda, moudrost je tam, kde pokora. 3 Poctivé vodí jejich upřímnost, proradné zničí jejich falešnost. 4 V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí. 5 Spravedlnost srovná cestu nevinnému, vlastní ničemnost srazí ničemu. 6 Spravedlnost zachrání poctivé, vlastní lačnost lapí proradné. 7 Když zemře ničema, hynou naděje v něj složené, spoléhání na jeho sílu se rozplyne. 8 Spravedlivý bude z trápení vysvobozen, na jeho místě se octne darebák. 9 Ústa bezbožných ubližují bližním, spravedlivé zachrání jejich vědění. 10 Když se spravedlivým daří, ve městě je radost, když hynou darebáci, koná se oslava. 11 Požehnáním poctivých se pozvedá město, ústy darebáků bývá bořeno. 12 Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje, rozumný člověk raději pomlčí. 13 Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí, zodpovědný člověk je umí zachovat. 14 Kde schází jasný směr, lid upadá, ve množství rádců je však záchrana. 15 Se zlou se potáže, kdo za cizího ručí, slibům se vyhýbat je vždycky jistější. 16 Půvabná žena dosáhne pocty, hrubiáni dosáhnou bohatství. 17 Laskavý člověk odmění i sám sebe, surovec ani sám sebe nešetří. 18 Pro klamný výdělek darebák dře se, kdo seje spravedlnost, má mzdu trvalou. 19 Spravedlnost jistě k životu vede, honba za špatností ale ke smrti. 20 Zvrhlé povahy se Hospodinu hnusí, kdo žijí bezúhonně, ti jej potěší. 21 Zlý zcela jistě neunikne trestu, símě spravedlivých však vyvázne. 22 Zlatá ozdoba na sviňském rypáku je krásná žena bez špetky rozumu. 23 Touhy spravedlivých vedou jen k dobru, z nadějí darebáků zbude vztek. 24 Někdo rozdává – a ještě bohatne, jiný škudlí až běda – k vlastní chudobě! 25 Štědrý člověk bude jen vzkvétat, kdo jiné svlažuje, sám bude zavlažen. 26 Kdo zadržuje obilí, toho lid zatracuje, požehnání se snáší na toho, kdo je prodává. 27 Kdo hledá dobro, nalezne přízeň, kdo čeká neštěstí, také dočká se. 28 Kdo doufá v bohatství, takový padne, spravedliví ale jak poupě pokvetou. 29 Kdo boří vlastní domov, ten zdědí vítr, hlupák bude sloužit moudrému. 30 Z ovoce spravedlivého je strom života, a kdo je moudrý, ten duše získává. 31 Dojdou-li spravedliví na zemi odplaty, čím spíše ničemové a hříšníci!