Jób 40 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl: 2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. 3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil? 4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš? 5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se. 6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho. 7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich. 8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě. 9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá. 10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl. 11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho. 12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené. 13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný. 14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj. 15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam. 16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem. 17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej. 18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá. 19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho? 20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho? 21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho? 22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně? 23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného? 24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

JÓB ODPOVÍDÁ BOHU

1 Hospodin dále řekl Jóbovi toto: 2 „Smí se člověk přít se Všemocným? Smí ho kárat? Ten, kdo Boha obvinil, ať odpovídá.“ 3 Jób na to Hospodinu odpověděl: 4 „Co ti odpovím, když jsem tak bezvýznamný! Kladu si na ústa ruku. 5 Jednou jsem už promluvil a nevím co odpovědět, ba i podruhé, ale nemohu pokračovat.“

DRUHÁ ŘEČ BOŽÍ - — S Bohem se nelze měřit

6 Na to odpověděl Jóbovi ze smrště Hospodin slovy: 7 „Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. 8 Chceš vskutku rušit můj soud, prohlásit mě za svévolníka a sám zůstat spravedlivý? 9 Zdalipak máš paži jako Bůh a jako on hřímáš svým hlasem? 10 Ozdob se tedy důstojností a vyvýšeností, oblékni si velebnost a vznešenost. 11 Vylej všechnu prchlivost svého hněvu, pohleď na každého pyšného a sniž ho, 12 pohleď na každého pyšného a zkruš ho, sraz na místě svévolníky, 13 ukryj je všechny společně do prachu, jejich tvář ovaž pro úkryt v zemi. 14 Potom ti vzdám chválu i já, že tvá pravice tě zachránila.

— Netvor behemót

15 Pohleď jen na behemóta, i jeho jsem učinil jako tebe; on jako dobytče žere trávu. 16 Pohleď, jakou má sílu v bedrech, jak mocné jsou svaly jeho břicha. 17 Napřímí ocas jako cedr, šlachy jeho stehen jsou propletené, 18 jeho kosti jsou bronzové válce, jeho hnáty jako železný sochor. 19 On byl na počátku Božích cest; jen jeho Učinitel může na něj s mečem. 20 Pastvu mu poskytují hory, kde dovádí všeliká zvěř polní, 21 uléhá pod lotosem, skryt ve třtině a bahnu. 22 Lotos jej zastírá svým stínem, potoční topoly ho obklopují. 23 A hle, vzedme-li se řeka, neustoupí, důvěřuje si, i když se mu Jordán do tlamy valí. 24 Kdo se mu postaví do očí a provleče mu chřípím smyčku?

— Netvor livjátan

25 Vytáhneš udicí livjátana a zkrotíš provazem jeho jazyk? 26 Vložíš mu do chřípí sítěnou houžev, probodneš mu čelist hákem? 27 Bude se tě doprošovat o smilování a pokorně s tebou mluvit? 28 Uzavře snad s tebou smlouvu, abys jej vzal provždy za otroka? 29 Můžeš si s ním pohrávat jak s ptáčkem? Uvážeš ho pro své děvečky? 30 Budou o něj společníci smlouvat, rozkouskují si ho kupčíci? 31 Propíchneš mu kůži bodci, jeho hlavu rybářskými harpunami? 32 Zkus na něho vložit ruku! Pomysli na boj, a neuděláš to.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

1 Tehdy Hospodin promluvil k Jobovi: 2 „Napraví Všemohoucího, kdo se s ním chce přít? Kdo obviňuje Boha, ať na to odpoví!“

Nemám co dodat

3 Job na to Hospodinu řekl: 4 „Jsem příliš nicotný – co ti mám říkat? Kladu si ruku na ústa. 5 Mluvil jsem jednou nebo i dvakrát. Nemám co odpovědět ani dodávat.“

Máš sílu jako Bůh?

6 Tehdy Hospodin promluvil k Jobovi z vichru: 7 „Jako muž si teď vyhrň rukávy, budu se tě ptát a ty mě poučíš: 8 Chceš snad mou spravedlnost zpochybnit? Chceš mě odsoudit, abys byl bez viny? 9 Máš sílu jako Bůh ve svém rameni? Zahřímáš hlasem jemu podobným? 10 Zkus se ozdobit velebnou vznešeností, obleč se do slavné nádhery! 11 Svému hroznému hněvu průchod dej, pohleď na všechny pyšné a poniž je. 12 Pohleď na všechny pyšné a pokoř je, rozdrť ty darebáky na místě. 13 Naráz je pohřbi do země, ať mají tváře v hrobě zastřené! 14 Já sám pak budu chválit tě – vždyť tě zachraňuje vlastní pravice! 15 Jen se na behemota^[1] podívej, stejně jako tebe jsem stvořil jej; živí se trávou jako dobytče. 16 Jen se podívej, jakou má sílu v bedrech, jak mocné svaly na břiše! 17 Ocasem houpe jako cedrem, šlachy na stehnech pevně spletené. 18 Kosti má jako bronzové válce, končetiny jako tyče železné. 19 On stojí v čele Božích děl, meč na něj vztáhne jen jeho Stvořitel! 20 Hory mu odvádějí povinný poplatek, poblíž dovádí všechna polní zvěř. 21 Do stínu trnovníků ulehne, v rákosí bažin skrývá se. 22 Trnovníky ho přikrývají stínem, říčními vrbami je obklopen. 23 Když řeka vzedme se, on se nelekne, má klid, i když mu Jordán k tlamě dosáhne. 24 Kdopak ho může chytit do sítě? Vrazí mu někdo kroužek do nozder? 25 Vytáhneš leviatana^[2] udicí, stáhneš mu jazyk provazy? 26 Provlečeš mu smyčku nozdrami, probodneš mu hákem čelisti? 27 Bude tě zkoušet uprosit, bude se ti snažit vlichotit? 28 Bude chtít s tebou smlouvu uzavřít, aby ti sloužil navždycky? 29 Nebo se s ním jak s ptáčkem pomazlíš? Dáš ho na vodítko dcerkám na hraní? 30 Že by ho obchodníci dobře prodali? Mohli by ho kupci porcovat na kusy? 31 Pokryješ jeho kůži oštěpy? Trefíš ho harpunami do hlavy? 32 Opovaž se na něj ruku položit! Pomysli na ten boj a už to nezkusíš!