Přihlaste se zdarma

Ezechiel 23

Bible Kralická

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Synu člověčí, dvě ženy, dcery jedné mateře byly. 3 Ty smilnily v Egyptě, v mladosti své smilnily. Tam jsou mačkány prsy jejich, tam opiplány prsy panenství jejich. 4 Jména pak jejich: větší Ahola, sestry pak její Aholiba. Tyť jsou byly mé, a rozplodily syny a dcery. Jména, pravím, jejich jsou: Samaří Ahola, Jeruzaléma pak Aholiba. 5 Ale Ahola maje mne, smilnila a frejů hleděla s milovníky svými, s Assyrskými blízkými, 6 Oděnými postavcem modrým, s vývodami a knížaty, i všemi napořád mládenci krásnými, a s jezdci jezdícími na koních. 7 Vydala se, pravím, v smilství svá s nimi, se všemi nejpřednějšími syny Assyrskými, a se všemi, jimž frejovala, a poškvrnila se všemi ukydanými bohy jejich. 8 A tak smilství svých Egyptských nenechala; nebo ji zléhali v mladosti její, a oni mačkali prsy panenství jejího, a vylili smilství svá na ni. 9 Protož dal jsem ji v ruku frejířů jejích, v ruku Assyrských, jimž frejovala. 10 Oniť jsou odkryli nahotu její, syny i dcery její pobrali, ji pak samu mečem zamordovali. Takž vzata jest na slovo od jiných žen, když soudy vykonali při ní. 11 To viděla sestra její Aholiba, však mnohem více než onano frejovala, a smilství její větší byla než smilství sestry její. 12 S Assyrskými frejů hleděla, s vývodami a knížaty blízkými, oděnými nádherně, s jezdci jezdícími na koních, a všemi mládenci krásnými. 13 I viděl jsem, že se poškvrnila, a že cesta jednostejná jest obou dvou. 14 Ale tato ještě to přičinila k smilstvím svým, že viduc muže vyryté na stěně, obrazy Kaldejských vymalované barvou, 15 Přepásané pasem po bedrách jejich, a klobouky barevné na hlavách jejich, a že jsou všickni na pohledění jako hejtmané, podobní synům Babylonským v Kaldejské zemi, jejichž ona vlast jest, 16 I zahořela k nim z pohledění očima svýma, a vyslala posly k nim do země Kaldejské. 17 Tedy vešli k ní Babylonští na lůže nepoctivé, a poškvrnili ji smilstvím svým. A když se poškvrnila s nimi, odloučila se duše její od nich. 18 A odkryla smilství svá, odkryla též nahotu svou, i odloučila se duše má od ní, tak jako se odloučila duše má od sestry její. 19 Nebo rozmnožila smilství svá, rozpomínajíc se na dny mladosti své, v nichž smilnila v zemi Egyptské, 20 A frejovala s kuběnáři jejich, jejichž tělo jest jako tělo oslů, a tok jejich jako tok koňský. 21 A tak jsi zase navrátila se k nešlechetnosti mladosti své, když mačkali Egyptští prsy tvé z příčiny prsů mladosti tvé. 22 Protož ó Aholiba, takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vzbudím frejíře tvé proti tobě, ty, od nichž se odloučila duše tvá, a přivedu je na tě odevšad, 23 Babylonské a všecky Kaldejské, Pekodské, a Šohejské, i Kohejské, všecky syny Assyrské s nimi, mládence krásné, vývody a knížata všecka, hejtmany a slovoutné, všecky jezdící na koních. 24 A přitáhnou na tě na vozích železných a přikrytých, i kárách, a to s zběří národů, s pavézami a štíty i lebkami, položí se proti tobě vůkol, i předložím jim právo, aby tě soudili soudy svými. 25 Vyleji zajisté horlení své na tebe, tak že naloží s tebou prchlivě, nos tvůj i uši tvé odejmou, a ostatek tebe mečem padne. Ti syny tvé i dcery tvé poberou, a ostatek tebe spáleno bude ohněm. 26 A vyvlekou tě z roucha tvého, a rozberou šperky okrasy tvé. 27 A tak přítrž učiním při tobě nešlechetnosti tvé, i smilství tvému z země Egyptské vzatému, a nepozdvihneš očí svých k nim, a na Egypt nezpomeneš více. 28 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já dám tebe v ruku těch, kterýchž nenávidíš, v ruku těch, od nichž se odloučila duše tvá, 29 I budou nakládati s tebou podlé nenávisti, a poberou všecko úsilé tvé, a nechají tě nahé a obnažené. A tak bude zřejmá nahota smilství tvého a nešlechetnosti tvé, smilství, pravím, tvého. 30 Což vše učiní tobě proto, že jsi smilnila, následujíc pohanů, proto že jsi poškvrnila se ukydanými bohy jejich. 31 Cestou sestry své chodila jsi, protož dám kalich její v ruku tvou. 32 Takto praví Panovník Hospodin: Kalich sestry své píti budeš hluboký a široký; budeť sporý, tak že smích a žert budou míti z tebe. 33 Opilstvím a zámutkem naplněna budeš, kalichem pustiny a zpuštění, kalichem sestry své Samaří. 34 I vypiješ jej a vyvážíš, a než jej polámeš, snáze prsy své roztrháš; neboť jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin. 35 Protož takto praví Panovník Hospodin: Z té příčiny, že jsi zapomenula na mne, a zavrhlas mne za hřbet svůj, i ty také vezmi za svou nešlechetnost, a za smilství svá. 36 I řekl Hospodin ke mně: Synu člověčí, budeš-liž zastávati Ahole neb Aholiby? Nýbrž oznam jim ohavnosti jejich, 37 Že cizoložily, a krev jest na rukou jejich, a s ukydanými bohy svými cizoložily. Také i syny své, kteréž mně zplodily, vodily jim, aby sežráni byli. 38 Ještě i toto činily mi, že zanečišťovaly svatyni mou v tentýž den, a sobot mých poškvrňovaly. 39 Nebo obětovavše syny své ukydaným bohům svým, vcházely do svatyně mé v tentýž den, aby ji poškvrnily. Aj hle, takť jsou činívaly u prostřed mého domu. 40 Nadto, že vysílaly k mužům, jenž by přišli zdaleka, kteříž, jakž posel vyslán k nim, aj, hned přicházívali. Jimž jsi se umývala, a tvář svou líčila, a okrašlovalas se okrasou. 41 A usazovalas se na loži slavném, před nímž stůl připravený byl, na něž jsi i kadidlo mé i masti mé vynakládala. 42 Když pak hlas toho množství poutichl, tedy i k mužům z obecného lidu vysílaly, jenž bývali přivozováni ožralí z pouště. I dávali náramky na ruce jejich, i koruny ozdobné na hlavy jejich. 43 A ačkoli jsem se domlouval na cizoložství té lotryně, a že oni jednak s jednou, jednak s druhou smilství provodí, 44 A že každý z nich vchází k ní, tak jako někdo vchází k ženě nevěstce: však vždy vcházeli k Ahole a Aholibě, ženám přenešlechetným. 45 Protož muži spravedliví, tiť je souditi budou soudem cizoložných a soudem těch, jenž vylévaly krev, proto že cizoložily, a krev jest na rukou jejich. 46 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Přivedu na ně vojsko, a dám je v posmýkání i v loupež. 47 I uhází je to shromáždění kamením, a poseká je meči svými; syny jejich i dcery jejich pomordují, a domy jejich ohněm popálí. 48 A tak přítrž učiním nešlechetnosti v zemi této, i budou se tím káti všecky ženy, a nedopustí se nešlechetnosti podobné vaší. 49 Nebo vzložena bude na vás nešlechetnost vaše, a ponesete hříchy ukydaných bohů svých. I zvíte, že já jsem Panovník Hospodin. 

Public Domain

Ezechiel 23

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo: 2  „Lidský synu, dvě ženy byly dcerami jedné matky. 3  Smilnily v Egyptě, smilnily od svého mládí. Tam byla mačkána jejich ňadra a ohmatávány jejich panenské bradavky. 4  Starší se jmenovala Ohola a její sestra Oholíba. Byly mé a rodily syny a dcery. Jménem Ohola je míněno Samaří, Oholíba je Jeruzalém. 5  Ohola smilnila; místo aby zůstala má, vášnivě se oddávala svým milencům, blízkým Asyřanům, 6  místodržitelům a zemským správcům, oblečeným do fialového purpuru; vesměs to skvělým jinochům, jezdcům, jezdícím na ořích. 7  Nabízela se jim ke smilnění, veškerému výkvětu asyrských synů; poskvrňovala se se všemi, jimž se vášnivě oddávala, se všemi jejich hnusnými modlami. 8  Nezanechala ani svého smilnění s Egypťany, neboť v jejím mládí s ní léhali, ohmatávali její panenské bradavky a vylévali na ni své smilství. 9  Proto jsem ji vydal do rukou jejích milenců, do rukou asyrských synů, kterým se vášnivě oddávala. 10  Ti odkryli její nahotu, vzali jí syny a dcery a zavraždili ji mečem. I stala se pověstnou mezi ženami, když nad ní vykonali soudy.  11  Její sestra Oholíba to viděla, jednala však ve své vášnivosti ještě hůř než ona a její smilnění bylo horší než smilstvo její sestry. 12  Vášnivě se oddávala asyrským synům, místodržitelům, zemským správcům, blízkým, dokonale vystrojeným, jezdcům, jezdícím na ořích, vesměs to skvělým jinochům. 13  Viděl jsem, že se poskvrnila, že obě jdou touž cestou. 14  A šla ve svém smilnění ještě dál, když uviděla muže namalované na zdi, obrazy Kaldejců nakreslené rudkou, 15  přepásané pásem kolem beder, s převislými turbany na hlavách; svým vzhledem byli všichni jako osádky válečných vozů, podobou synové Babylónu, jejichž rodnou zemí je Kaldejsko. 16  Jim se vášnivě oddávala, když je spatřily její oči, a posílala k nim do Kaldejska posly. 17  Synové Babylónu k ní vcházeli na milostné lůžko a poskvrňovali je svým smilněním. A když se s nimi poskvrnila, odvrátila se od nich. 18 Odhalila své smilnění, odhalila svou nahotu, a já jsem se od ní odvrátil, tak jako jsem se odvrátil od její sestry. 19  Stále víc propadala svému smilnění při vzpomínce na dny svého mládí, kdy smilnila v egyptské zemi, 20  a vášnivě se oddávala svým záletníkům, jejichž úd je jako úd oslů a jejich výron jako výron hřebců. 21  Tak ses ohlížela po mrzkosti svého mládí, kdy v Egyptě ohmatávali bradavky tvých mladých ňader.  22  Proto, Oholíbo, toto praví Panovník Hospodin: Hle, já vzbudím proti tobě tvé milence, od kterých ses odvrátila, a přivedu je proti tobě z okolních zemí: 23  syny Babylónu a všechny Kaldejce, Pekóda, Šóu a Kóu, všechny syny Asýrie s nimi, skvělé jinochy, všechny místodržitele, představené, osádky válečných vozů a slovutné, všechny ty, kteří jezdí na ořích. 24  A tak proti tobě přitáhne válečná vozba a káry se společenstvím národů; pavézy, štíty a přilby se nepřátelsky položí kolem tebe. A pověřím je soudem, aby tě soudili podle svých práv. 25  Postihnu tě svou žárlivostí a oni s tebou v rozhořčení naloží takto: uříznou ti nos a uši, a co po tobě zbude, padne mečem. Vezmou ti syny a dcery, a co po tobě zbude, bude pozřeno ohněm. 26  Svléknou ti roucho a vezmou ti okrasné předměty. 27  Tak od tebe odstraním tvou mrzkost a tvé smilstvo z egyptské země; už k nim nepozvedneš oči a na Egypt už nevzpomeneš.  28  Toto praví Panovník Hospodin: Hle, vydávám tě do rukou těch, které nenávidíš, do rukou těch, od kterých ses odvrátila. 29  Naloží s tebou nenávistně a vezmou ti všechno, cos vytěžila, a nechají tě nahou a obnaženou. A bude odkryto v celé nahotě tvé smilstvo, tvá mrzkost a tvé smilnění. 30  Toto tě postihne, protože jsi smilnila po vzoru pronárodů, za to, že ses poskvrňovala jejich hnusnými modlami. 31  Šla jsi po cestě své sestry, a tak ti dám do ruky její kalich.“  32  Toto praví Panovník Hospodin: „Budeš pít kalich své sestry, hluboký a široký, bude příčinou smíchu a posměchu, pojme mnoho.  33  Zcela se opojíš strastí z kalicha úděsu a zpustošení, z kalicha své sestry Samaří.  34  Vypiješ jej do dna, rozhryžeš jej na střepy, rozdrásáš si ňadra, neboť já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.“  35  Proto praví Panovník Hospodin toto: „Poněvadž jsi na mne zapomněla a odhodila mě za záda, sama nes následky své mrzkosti a svého smilnění.“  36  Hospodin mi řekl: „Lidský synu, chceš vynést rozsudek nad Oholou a Oholíbou? Oznam jim tedy jejich ohavnosti! 37  Cizoložily a na jejich rukou je krev. Cizoložily se svými hnusnými modlami a přiváděly jim dokonce za pokrm své syny, které porodily mně. 38  A navíc mi činily toto: Téhož dne poskvrňovaly mou svatyni a znesvěcovaly mé dny odpočinku. – 39  Téhož dne, kdy zabíjeli své syny svým hnusným modlám, vcházeli do mé svatyně, a tak ji znesvěcovali. Toho se dopouštěli v mém domě. – 40  Ony si dokonce posílaly pro muže přicházející z dálky. Ti, když k nim byl posílán posel, přicházeli. Pro ně ses omývala, oči si líčila a ozdobou zdobila. 41  Sedala sis na nádherné lože, před nímž byl prostřený stůl, a kladla jsi na něj moje kadidlo a můj olej. 42  Bezstarostný dav množství lidí halasil v městě vstříc zpitým mužům přiváděným z pouště; ti dávali ženám na ruce náramky a na hlavy okrasnou korunu. 43  Řekl jsem o té, která cizoložstvím sešla: Ještě teď s ní páchají smilstva a ona s nimi. 44  Vcházejí k ní, jako se vchází k nevěstce. Tak vcházejí k Ohole a k Oholíbě, mrzkým ženám. 45  Avšak budou je soudit spravedliví mužové podle práva o cizoložnicích a o těch, kdo prolévají krev. Jsou to cizoložnice a na jejich rukou je krev.“  46  Toto praví Panovník Hospodin: „Ať vystoupí proti nim shromáždění, a vydám je hrůze a oloupení. 47  Shromáždění je uhází kamením a rozseká je svými meči. Jejich syny a dcery povraždí a jejich domy spálí ohněm. 48  Tak odstraním ze země mrzkost a všechny ženy přijmou výstrahu a nebudou se dopouštět mrzkosti jako vy. 49  Za vaši mrzkost vás budou stíhat a ponesete hříchy svého hnusného modlářství. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.“  

Ezechiel 23

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Ezechiel 23

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2 „Synu člověčí, byly jednou dvě sestry, dcery jedné matky. 3 Žily v Egyptě jako smilnice. Smilnily už od mládí. Nechaly si tam laskat prsa, nechaly si osahávat své dívčí bradavky. 4 Starší se jmenovala Ohola[1] a její sestra Oholíba.[2] Potom se vdaly za mne a rodily mi syny a dcery. Ohola představuje Samaří a Oholíba Jeruzalém. 5 Ohola mě ale smilně zradila. Roztoužila se po asyrských milencích – po vojevůdcích 6 oblečených purpurem, po hejtmanech a velitelích – samých krasavcích, co jezdí na koních. 7 Ve svém smilstvu se dala každému z výkvětu asyrských synů. Poskvrnila se s každým, po kom zatoužila, se všemi jejich hnusnými modlami. 8 Nepřestala se svým smilstvem, které se naučila v Egyptě, když tam s ní souložili ještě zamlada, když osahávali její dívčí bradavky a skrápěli ji svým smilněním. 9 Vydal jsem ji proto do rukou jejích milenců, do rukou Asyřanů, po kterých tolik toužila. 10 Ti ji vysvlékli donaha, vzali jí syny i dcery a zabili ji mečem. Kvůli té popravě se stala pověstnou mezi všemi ženami. 11 Její sestra Oholíba to všechno viděla, ale ve svém chtíči a smilstvu byla ještě horší než její sestra. 12 I ona se roztoužila po asyrských hejtmanech a velitelích, po vojevůdcích v plné výstroji – samých krasavcích, co jezdí na koních. 13 Viděl jsem, jak se poskvrnila; chovala se stejně jako ta druhá! 14 Ve svém smilnění ale zašla ještě dál, když uviděla nástěnné reliéfy mužů, jasně rudé obrazy Chaldejců. 15 Byli přepásaní na bedrech, zdobné turbany na hlavě a každý z nich vypadal jako babylonský velitel, rozený Chaldejec. 16 Na první pohled se po nich roztoužila a poslala za nimi do chaldejské země vyslance. 17 Tehdy k ní Babyloňané vlezli do postele a poskvrnili ji svým chtíčem. Jakmile se však s nimi poskvrnila, hned se jí znechutili. 18 Smilnila zjevně, obnažená ve své nahotě, až se mi znechutila tak jako předtím její sestra. 19 Smilnila potom čím dál víc. Při vzpomínce na mládí prosmilněné v Egyptě 20 se roztoužila po souložnících s údem, jako mají oslové, a s výstřikem jako koně. 21 Stýskalo se ti po zvrhlostech tvého mládí, kdy ti Egypťané osahávali bradavky a tvá mladá prsa laskali! 22 Proto, Oholíbo, tak praví Panovník Hospodin: Já proti tobě popudím ty tvé milence, kteří se ti znechutili, a přivedu je proti tobě z celého okolí: 23 Babyloňany z celé Chaldeje, Pekodu, Šoy a Koy a s nimi všechny krasavce z Asýrie – samé hejtmany a velitele, samé slavné válečníky, co jezdí na koních. 24 Přitáhnou na tebe v plné zbroji, s jízdou a vozy a s vojsky spojenců. Až tě obklíčí svými pavézami, štíty a přilbami, svěřím jim rozsudek, aby tě ztrestali podle svých zvyklostí. 25 Až na tebe dopadne můj žárlivý hněv, zachovají se k tobě zběsile: Uřežou ti nos a uši a tvé potomky pobijí meči. Vezmou tvé syny i dcery a spálí tvé potomky v ohni. 26 Strhají z tebe šaty a seberou ti šperky. 27 Tak skoncuji s tvou zvrhlostí a smilstvem, které ses naučila v Egyptě. Tehdy už po nich přestaneš pošilhávat; na Egypt ti nezůstane ani vzpomínka. 28 Tak praví Panovník Hospodin: Hle – vydávám tě do rukou těch, které nenávidíš, do rukou těch, kdo se ti znechutili! 29 Vrhnou se na tebe s nenávistí, aby tě obrali o všechen zisk. Nechají tě svlečenou donaha, aby se ukázala nahota tvého smilstva. Tvá vlastní zvrhlost a sprostota 30 ti to způsobila, protože jsi chodila smilnit s pohany a poskvrňovala ses jejich hnusnými modlami. 31 Dávám ti do rukou kalich tvé sestry, protože ses chovala stejně jako ona. 32 Tak praví Panovník Hospodin: Kalich své sestry budeš pít, hluboký a široký. Je plný výsměchu a opovržení, plný až k okraji. 33 Opiješ se až k zoufalství kalichem hrůzy a zděšení, kalichem své sestry Samaří. 34 Až ho až do dna vyprázdníš, budeš hryzat jeho střepy s prsy rozdrásanými. Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin. 35 Nuže, toto praví Panovník Hospodin: Protože jsi na mě zapomněla a hodila jsi mě za hlavu, poneseš následky své zvrhlosti a svého smilnění.“ 36 „Synu člověčí,“ řekl mi Hospodin, „obviň Oholu a Oholíbu! Jen jim vyjmenuj jejich ohavnosti. 37 Žily jako cizoložnice a ruce mají od krve. Cizoložily se svými hnusnými modlami a krmily je dětmi, které mi porodily. 38 Zároveň mi ještě prováděly to, že poskvrňovaly mou svatyni a znesvěcovaly mé soboty. 39 Téhož dne, kdy obětovaly své děti modlám, vcházely do mé svatyně, aby ji znesvětily. Takové věci prováděly přímo v mém domě! 40 Navíc k sobě zvaly mužské zdaleka, a hle, přicházeli, jakmile si pro ně poslaly. Kvůli nim ses koupala, oči si líčila, šperky se zdobila, 41 na skvělém loži ses usadila za prostřený stůl, na který jsi nakladla můj olej a má kadidla. 42 Bývala tam spousta lidí, hluk a zábava. K té nejrůznější holotě přiváděli ještě ožralce z pouště, kteří těm ženám navlékali náramky a skvostné čelenky. 43 Tenkrát jsem si o té staré běhně pomyslel: To s ní budou souložit ještě teď? 44 Souložili s ní jako s courou. Tak souložili s těmi zvrhlicemi Oholou a Oholíbou. 45 Spravedliví soudci je ale odsoudí jako cizoložnice a vražedkyně. Vždyť jsou to cizoložnice a ruce mají od krve! 46 Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Ať se proti nim sejdou davy! Ať propadnou děsu a plenění! 47 Ty davy je ukamenují a rozsekají meči, jejich syny a dcery povraždí a jejich domy vypálí. 48 Tak skoncuji se zvrhlostí v té zemi. Všechny ostatní ženy se tím poučí, aby nebyly zvrhlé jako vy. 49 Za vaši zvrhlost vás potrestají; ponesete trest za své hříšné modlářství. Tehdy poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28