Ezechiel 12

Bible Kralická

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:2 Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou.3 Protož ty, synu člověčí, připrav sobě to, s čím bys se stěhoval, a stěhuj se ve dne před očima jejich. Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich, zdaby aspoň viděli; nebo dům zpurný jsou.4 Vynesa pak své věci, jakožto ty, s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich, vyjdi u večer před očima jejich, jako ti, kteříž se stěhují.5 Před očima jejich prokopej sobě zed, a vynes skrze ni.6 Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému.7 I učinil jsem tak, jakž rozkázáno bylo. Věci své vynesl jsem, jakožto ty, s nimiž bych se stěhoval ve dne, u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou; po tmě jsem je vynesl, na rameni nesa před očima jejich.8 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno, řkoucí:9 Synu člověčí, zdaližť řekli dům Izraelský, dům ten zpurný: Co ty děláš?10 Rciž jim: Takto praví Panovník Hospodin: Na kníže v Jeruzalémě vztahuje se břímě toto a na všecken dům Izraelský, kteříž jsou u prostřed něho.11 Rciž jim: Já jsem zázrakem vaším. Jakož jsem činil, tak se stane jim, postěhují se a v zajetí půjdou.12 A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby jej vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země.13 Nebo roztáhnu sít svou na něj, a polapen bude do vrše mé, a zavedu jej do Babylona, země Kaldejské, kteréž neuzří, a tam umře.14 Všecky také, kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu, i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany, a mečem dobytým budu je stihati.15 I zvědí, že já jsem Hospodin, když je rozptýlím mezi národy, a rozženu je po krajinách.16 Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin.17 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:18 Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,19 A rci lidu země této: Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských, o zemi Izraelské: Chléb svůj s zámutkem jísti budou, a vodu svou s předěšením píti, aby obloupena byla země jeho z hojnosti své, pro nátisk všech přebývajících v ní.20 Města také, v nichž bydlejí, zpustnou, a země pustá bude, a tak zvíte, že já jsem Hospodin.21 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:22 Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?23 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli. Rci jim: Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění.24 Nebo nebude více žádného vidění marného, a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského,25 Proto že já Hospodin mluviti budu, a kterékoli slovo promluvím, stane se. Neprodlíť se dlouho, ale za dnů vašich, dome zpurný, mluviti budu slovo, a naplním je, praví Panovník Hospodin.26 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:27 Synu člověčí, aj, dům Izraelský říkají: Vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým patří, a na dlouhé časy tento prorokuje.28 Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé, ale slovo, kteréž mluviti budu, stane se, praví Panovník Hospodin.

Ezechiel 12

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:2  „Lidský synu, bydlíš uprostřed vzpurného domu. Mají oči k vidění, ale nevidí, mají uši k slyšení, ale neslyší. Jsou dům vzpurný.“ 3  „Ty, lidský synu, slyš. Připrav si věci k přesídlení a přestěhuj se za denního světla před jejich očima. Přestěhuješ se před jejich očima ze svého místa na jiné místo. Snad nahlédnou, že jsou dům vzpurný.4  Vyneseš své věci jako věci k přesídlení za denního světla před jejich očima. Sám pak vyjdeš večer před jejich očima jako ti, kdo jsou přesídlováni.5  Před jejich očima se prokopej zdí a vyjdi.6  Vezmeš své věci na záda, za soumraku je přeneseš, jim před očima. Zastřeš si tvář, abys neviděl zemi. Učinil jsem tě předzvěstí pro izraelský dům.“7  Vykonal jsem, co mi bylo přikázáno. Za denního světla jsem vynesl své věci jako věci k přesídlení. Večer jsem se prokopal zdí a za soumraku jsem před jejich očima odnesl ty věci na zádech. 8  Za jitra se ke mně stalo slovo Hospodinovo:9  „Lidský synu, což se tě nikdo z izraelského domu, domu vzpurného, nezeptal, co to děláš?10  Řekni jim: Toto praví Panovník Hospodin: Tento výnos se týká knížete v Jeruzalémě a celého domu izraelského, který je v městě.11  A pokračuj: Já jsem předzvěstí toho, co vás čeká; co jsem dělal já, to udělají jim. Budou přesídleni, půjdou do zajetí.12  I kníže, který je ve vašem středu, vezme za soumraku své věci na záda a vyjde. Prokopou zeď, aby ho vyvedli. Zastře si tvář, aby nespatřil svýma očima zemi.13  Rozprostřel jsem na něho síť, bude lapen do mé lovecké sítě. Zavedu ho do Babylónu v kaldejské zemi, ale ani ji neuvidí a zemře tam.14  Všechny, kdo jsou kolem něho jemu ku pomoci, i všechny jeho voje rozpráším do všech větrů a s taseným mečem jim budu v zádech.15  I poznají, že já jsem Hospodin, až je rozptýlím mezi pronárody a rozpráším po zemích.16  Ale určitý počet lidí z nich zachovám před mečem, hladem a morem, aby vyprávěli o všech svých ohavnostech mezi pronárody, mezi něž půjdou. I poznají, že já jsem Hospodin.“ 17  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:18  „Lidský synu, budeš jíst svůj chléb s třesením a pít vodu s chvěním a obavami.19  A řekneš lidu země: Toto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzaléma v zemi izraelské: S obavami budou jíst svůj chléb a v úděsu budou pít vodu, neboť jejich země bude zpustošena, zbavena své hojnosti pro násilnosti všech svých obyvatel.20  Obydlená města se obrátí v trosky, země se stane zpustošeným krajem. I poznáte, že já jsem Hospodin.“ 21  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:22  „Lidský synu, copak to máte za pořekadlo o izraelské zemi: ‚Dny uběhnou a každé vidění selže?‘23  Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Učiním konec tomuto pořekadlu, už je v Izraeli nebudou říkat. A promluv k nim: Blízko jsou dny, kdy sesplní všechna vidění.24  Už nebude uprostřed izraelského domu žádné šalebné vidění a lichotivá věštba.25  Když já, Hospodin, promluvím, mluvím slovo, které se splní bez odkladu. Za vašich dnů, vzpurný dome, mluvím slovo a také je splním, je výrok Panovníka Hospodina.“ 26  I stalo se ke mně slovo Hospodinovo:27  „Lidský synu, hle, izraelský dům říká: ‚Vidění, které on vidí, se splní za mnoho dnů; on prorokuje pro vzdálené časy.‘28  Proto jim řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Už nebude odloženo žádné mé slovo. Promluvím slovo a ono se splní, je výrok Panovníka Hospodina.“ 

Ezechiel 12

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Ezechiel 12

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Dostal jsem slovo Hospodinovo:2 „Synu člověčí, bydlíš mezi bandou vzbouřenců. Mají oči k vidění, ale nevidí, mají uši k slyšení, ale neslyší,[1] protože je to banda vzbouřenců.3 Synu člověčí, sbal si ranec jako vyhnanec a před jejich očima odejdi za bílého dne do vyhnanství. Před jejich očima odejdi z domova pryč do vyhnanství. Snad tomu porozumí, i když jsou banda vzbouřenců.4 Za bílého dne, před jejich očima vynes svůj ranec sbalený jako do vyhnanství. K večeru se pak před jejich očima vydej na cestu, jako odcházejí vyhnanci.5 Před jejich očima se prokopej zdí a vynes tudy své věci ven.6 Vezmi si je na záda a před jejich očima je po setmění odnes pryč. Měj zahalenou tvář, abys neviděl svou zem. Dal jsem tě totiž domu Izraele jako znamení.“7 Udělal jsem tedy, co mi bylo přikázáno. Za bílého dne jsem vynesl svůj ranec sbalený jako do vyhnanství, k večeru jsem se vlastníma rukama prokopal zdí a po setmění jsem své věci před jejich očima odnesl na zádech pryč.8 Ráno jsem dostal slovo Hospodinovo:9 „Synu člověčí, ptal se tě dům Izraele, ta banda vzbouřenců: ‚Co to děláš?‘10 Řekni jim: Tak praví Panovník Hospodin – Tento ortel se týká vládce v Jeruzalémě a celého domu Izraele, který zůstal ve městě.11 Řekni jim: Já jsem znamení pro vás! Předvedl jsem, co se stane jim. Půjdou do vyhnanství, do zajetí!12 I jejich vládce si po setmění naloží věci na záda a odejde. Prokopou zeď, aby ho tudy vyvedli. Bude mít zahalenou tvář, takže už neuvidí svou zem.13 Nastražím na něj svoji past a uvázne v mé síti. Odvedu ho do Babylonie, do země Chaldejců, ani tu ale neuvidí a zemře v ní.14 Všechny, kdo jsou kolem něj, celou jeho družinu i vojsko rozpráším do všech stran a s taseným mečem je poženu.[2]15 Tak poznají, že já jsem Hospodin – až je rozptýlím mezi národy a rozpráším je po zemích.16 Hrstku z nich ušetřím před mečem, hladem i morem, aby mezi národy, kam přijdou, vyprávěli o všech svých ohavnostech. Tehdy poznají, že já jsem Hospodin.“17 Dostal jsem slovo Hospodinovo:18 „Synu člověčí! Třes se, když budeš jíst, a chvěj se úzkostí, když budeš pít.19 Řekni lidu země: Toto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzaléma v izraelské zemi: Svůj chléb budou jíst v úzkostech a svoji vodu pít v hrůze, protože jejich země bude oloupena o všechno kvůli násilí všech jejích obyvatel.20 Obydlená města zůstanou ležet v troskách a země bude zničena. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin.“21 Dostal jsem slovo Hospodinovo:22 „Synu člověčí, co to máte v izraelské zemi za přísloví? Prý: ‚Dny utíkají, všechna vidění selhávají.‘23 Proto jim řekni: Tak praví Panovník Hospodin – S tímto příslovím skoncuji! Už ho v Izraeli nikdy nepoužijí. Naopak, řekni jim: Blíží se dny, kdy se všechna vidění naplní.24 Z domu Izraele vymizí všechna falešná vidění i lichotivá věštění,25 neboť já jsem Hospodin. Říkám, co říkám, a to slovo se naplní. Už žádné odklady! Za vašich časů, vy bando vzbouřenců, promluvím a to slovo naplním, praví Panovník Hospodin.“26 Dostal jsem slovo Hospodinovo:27 „Synu člověčí, dům Izraele říká: ‚Ta jeho vidění se splní za dlouhé roky. Prorokuje o vzdálené budoucnosti.‘28 Proto jim řekni: Tak praví Panovník Hospodin – Žádné z mých slov už nesnese odklady. Cokoli řeknu, se naplní, praví Panovník Hospodin.“