Ámos 8 | Bible Kralická :: ERF Bibleserver

Bible Kralická

1 Také mi ukázal Panovník Hospodin, a aj, byl koš ovoce letního. 2 A řekl: Co ty vidíš, Amose? I řekl jsem: Koš ovoce letního. Opět mi řekl Hospodin: Přišeltě konec lidu mému Izraelskému, nebuduť již více promíjeti jemu. 3 Pročež kvíliti budou zpěvové chrámoví v ten den, praví Panovník Hospodin. Množství mrtvých, mlče, namece na všelijaké místo. 4 Slyštež to vy, kteříž sehlcujete chudého, abyste vyhladili nuzné z země, 5 Říkajíce: Skoro-liž pomine novměsíce, abychom prodávali obilé, a sobota, abychom otevřeli obilnice, abychom ujímali efi, a přivětšovali váhy, a faleš provodili vážkami falešnými, 6 Kupujíce za peníze nuzné, a chudého za pár střevíců, nadto abychom plevy obilné prodávali? 7 Přisáhl Hospodin skrze důstojnost Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich. 8 Nad tím-liž by se netřásla i země, a nekvílil by každý, kdož přebývá na ní? Proto-liž by neměla vystoupiti všecka jako potok, a zachvácena i zatopena býti jako potokem Egyptským? 9 Anobrž stane se v ten den, praví Panovník Hospodin, učiním, že slunce zajde o poledni, a uvedu tmy na zemi v jasný den. 10 A proměním svátky vaše v kvílení, a všecky zpěvy vaše v naříkání, a způsobím to, že bude na každých bedrách žíně, a na každé hlavě lysina, a bude v zemi této kvílení jako nad jednorozeným, a poslední věci její jako den hořkosti. 11 Aj, dnové jdou, dí Panovník Hospodin, že pošli hlad na zemi, ne hlad chleba, ani žízeň vody, ale slyšení slov Hospodinových, 12 Tak že toulati se budou od moře až k moři, a od půlnoci až na východ běhati, hledajíce slova Hospodinova, však nenajdou. 13 V ten čas umdlévati budou panny krásné, ano i mládenci tou žízní, 14 Kteříž přisahají skrze ohavnost Samařskou, a říkají: Živť jest Bůh tvůj, ó Dan, a živa jest cesta Bersabé. I padnou, a nepovstanou více.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Hlad po slyšení Božího slova - Čtvrté vidění: neodvratný příchod dne soudu. - Pozdní touha po Božím slově zůstane bez odezvy.

1 Toto mi ukázal Panovník Hospodin: Hle, koš zralého ovoce. 2 A zeptal se: „Ámosi, co vidíš?“ Odpověděl jsem: “Koš zralého ovoce.“ Hospodin mi řekl: „Izrael, můj lid, je zralý pro konec. Už mu nebudu dál promíjet.“ 3 V onen den se obrátí chrámové zpěvy v kvílení, je výrok Panovníka Hospodina, mnoho mrtvých těl bude pohozeno na všech místech. Tiše! 4 Slyšte to vy, kdo bažíte po ubožákovi a kdo chcete odstranit pokorné v zemi. 5 Říkáte: “Kdy už pomine novoluní, abychom zas prodávali obilí, a den odpočinku, abychom otevřeli sýpku, na míře ubírali, na ceně přidávali a podváděli falešnou váhou, 6 abychom si koupili nuzáky za stříbro, ubožáka pro pár opánků, a abychom prodali obilní zadinu.“ 7 Přísahal Hospodin při sobě, při Pýše Jákobově: Nikdy nezapomenu na žádný jejich skutek. 8 Nebude se nad tím třást země a truchlit každý její obyvatel? Celá se vzedme jako Nil a zase ustoupí a opadne jako egyptská řeka. 9 V onen den způsobím, je výrok Panovníka Hospodina, že slunce zapadne v poledne, tmou zahalím zemi za jasného dne. 10 Vaše slavnosti proměním ve smutek, všechny vaše písně v žalozpěvy. Na všechna bedra vložím žíněnou suknici, na každé hlavě bude lysina. Učiním, že bude v zemi smutek jako nad jednorozeným a její poslední chvíle jako den hořkosti. 11 Hle, přicházejí dny, je výrok Panovníka Hospodina, kdy pošlu na zemi hlad, ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, nýbrž po slyšení slov Hospodinových. 12 Budou vrávorat od moře k moři a ze severu na východ; budou pobíhat a hledat slovo Hospodinovo, ale nenajdou. 13 V onen den budou omdlévat žízní krásné panny i jinoši. 14 Ti, kteří přísahají při samařském provinění a říkají: „Jakože živ je tvůj bůh, Dane, a jakože živa je cesta Beer-šeby,“ padnou a již nepovstanou.

Slovo na cestu

od Biblica

Kapitola není v tomto překladu dostupná.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Zralí pro konec

1 Panovník Hospodin mi ukázal toto: Hle – koš zralého ovoce! 2 „Co vidíš, Amosi?“ zeptal se mě. „Koš zralého ovoce,“ odpověděl jsem. Tehdy mi Hospodin řekl: „Můj lid Izrael je zralý pro konec! Víckrát už je neušetřím. 3 V ten den se chrámové zpěvy obrátí v kvílení, praví Panovník Hospodin. Všude spousta rozházených mrtvol! Všude ticho.“ 4 Slyšte, vy, kdo šlapete po chudácích,^[1] vy, kdo ničíte ubožáky na zemi 5 se slovy: „Kdy už skončí svátek novoluní, abychom prodávali obilí? Kdy už skončí den sobotní, abychom zrní nabídli, abychom z míry ubrali a k ceně přidali, abychom šidili falešnými váhami,^[2] 6 abychom si nuzné koupili za peníz a ubohé za dva sandály, abychom místo zrní prodávali otruby?“ 7 Hospodin přísahá při Pýše Jákobově: „Nikdy nezapomenu na žádný jejich skutek.“ 8 Copak se kvůli tomu neotřese země, nedá se každý její obyvatel do pláče? Jako Nil se celá rozlije, vzedme se a zase opadne jako ta řeka v Egyptě! 9 V ten den, praví Panovník Hospodin, nechám slunce zajít v poledne a zatemním zemi vprostřed dne. 10 Vaše slavnosti obrátím v truchlení a všechny vaše písně v kvílení. Všechny vás obleču do pytloviny a všechny hlavy budou oholeny. Nechám zem truchlit jako nad jednorozeným – její poslední den bude nejtrpčí! 11 Hle, přicházejí dny, praví Panovník Hospodin, kdy na zem pošlu hlad – ne hlad po chlebu ani žízeň po vodě, ale po slyšení Hospodinových slov. 12 Od moře k moři se budou plahočit a od severu bloudit na východ, aby hledali Hospodinovo slovo, ale nenajdou. 13 V ten den budou omdlévat žízní krásné panny i statní mladíci – 14 ti, kteří přísahají na hřích Samaří. Prý: „Jakože je tvůj Bůh, Dane, živ!^[3] Jakože žije pouť do Beer-šeby!“ – takoví padnou, aby už nevstali.