Lukáš 23

Bible Kralická

1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.16 Protož potresce ho, propustím jej.17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,53 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.54 A byl den připravování, a sobota se začínala.55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.

Lukáš 23

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Tu povstalo celé shromáždění a odvedli ho k Pilátovi.2  Vznesli proti němu žalobu: „Podle našeho zjištění rozvrací tento člověk náš národ, brání odvádět císaři daně a prohlašuje se za Mesiáše krále.“3  Pilát mu položil otázku: „Ty jsi král Židů?“ On mu odpověděl: „Ty sám to říkáš.“4  Pilát řekl velekněžím a zástupům: „Já na tomto člověku žádnou vinu neshledávám.“5  Ale oni na něj naléhali: „Svým učením pobuřuje lid po celém Judsku; začal v Galileji a přišel až sem.“6  Jakmile to Pilát uslyšel, otázal se, zda je ten člověk z Galileje.7  Když se dověděl, že podléhá Herodově pravomoci, poslal ho k němu, protože Herodes byl právě v těch dnech také v Jeruzalémě.8  Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak.9  Kladl mu mnoho otázek, ale on mu na nic neodpovídal.10  Byli přítomni i velekněží a zákoníci a neústupně na něj žalovali.11  Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi.12  Toho dne se Herodes a Pilát stali přáteli; předtím totiž bylo mezi nimi nepřátelství. 13  Pilát svolal velekněze, členy rady i lid14  a řekl jim: „Přivedli jste přede mne tohoto člověka, že pobuřuje lid; já jsem ho, jak vidíte, před vámi vyslechl a neshledal jsem na něm nic, z čeho jej obviňujete.15  Ani Herodes ne; vždyť nám ho poslal zpět. Je zřejmé, že nespáchal nic, proč by zasluhoval smrt.16  Dám ho na místě potrestat a pak ho propustím.“17  Musel jim totiž o svátcích propustit vždy jednoho člověka. 18  Ale oni všichni najednou křičeli: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“19  To byl člověk, kterého uvrhli do vězení pro jakousi vzpouru ve městě a vraždu.20  Tu k nim Pilát znovu promluvil, neboť chtěl Ježíše propustit.21  Avšak oni křičeli: „Na kříž, na kříž s ním!“22  Promluvil k nim potřetí: „Čeho se vlastně dopustil? Neshledal jsem na něm nic, proč by měl zemřít. Dám ho zbičovat a pak ho propustím.“23  Ale oni na něm s velkým křikem vymáhali, aby ho dal ukřižovat; a jejich křik se stále stupňoval.24  A tak se Pilát rozhodl jim vyhovět.25  Propustil toho, který byl vsazen do vězení pro vzpouru a vraždu a o kterého žádali; Ježíše vydal, aby se s ním stalo, co chtěli. 26  Když jej odváděli, zastavili nějakého Šimona z Kyrény, který šel z pole, a vložili na něho kříž, aby jej nesl za Ježíšem.27  Za ním šel veliký zástup lidu; ženy nad ním naříkaly a oplakávaly ho.28  Ježíš se k nim obrátil a řekl: „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi;29  hle, přicházejí dny, kdy budou říkat: ‚Blaze neplodným, blaze těm, které nikdy nerodily a nekojily!‘30  Tehdy ‚řeknou horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikryjte nás!‘31  Neboť děje-li se toto se zeleným stromem, co se stane se suchým?“ 32  Spolu s ním byli vedeni na smrt ještě dva zločinci.33  Když přišli na místo, které se nazývá Lebka, ukřižovali jej i ty zločince, jednoho po jeho pravici a druhého po levici.34  Ježíš řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ O jeho šaty se rozdělili losem.35  Lid stál a díval se. Členové rady se mu vysmívali a říkali: „Jiné zachránil, ať zachrání sám sebe, je-li Mesiáš, ten vyvolený Boží.“36  Posmívali se mu i vojáci; chodili k němu, podávali mu ocet37  a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe.“38  Nad ním byl nápis: „Toto je král Židů.“ 39  Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“40  Tu ho ten druhý okřikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždyť jsi sám odsouzen k stejnému trestu.41  A my jsme odsouzeni spravedlivě, dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neudělal.“42  A řekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až přijdeš do svého království.“43  Ježíš mu odpověděl: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“ 44  Bylo už kolem poledne; tu nastala tma po celé zemi až do tří hodin, protože se zatmělo slunce.45  Chrámová opona se roztrhla vpůli.46  A Ježíš zvolal mocným hlasem: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Po těch slovech skonal.47  Když setník viděl, co se stalo, velebil Boha a řekl: „Tento člověk byl vskutku spravedlivý.“48  A ti, kdo se v celých zástupech sešli na tu podívanou, když viděli, co se stalo, odcházeli bijíce se do prsou.49  Všichni jeho přátelé stáli opodál, i ženy, které Ježíše doprovázely z Galileje a všechno to viděly. 50  Členem židovské rady byl muž jménem Josef, člověk dobrý a spravedlivý,51  který nesouhlasil s jejich rozhodnutím a činem. Pocházel z židovského města Arimatie a patřil k těm, kdo očekávali království Boží.52  Ten přišel k Pilátovi a požádal ho o Ježíšovo tělo;53  sňal je z kříže, zavinul do plátna a položil do hrobu, vytesaného ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.54  Byl pátek a začínala sobota. 55  Ženy, které přišly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno.56  Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid. 

Lukáš 23

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Celé jejich shromáždění vstalo a odvedli ho k Pilátovi.2 Začali ho obviňovat: „Zjistili jsme, že tento muž rozvrací náš národ. Je proti odvádění daní císaři a nazývá se králem, Mesiášem.“3 Pilát se ho zeptal: „Tak ty jsi židovský král?“ „Sám to říkáš,“ odpověděl Ježíš.4 Nato Pilát řekl vrchním kněžím a zástupům: „Podle mě je ten člověk nevinný.“5 Oni však naléhali: „Bouří lid! Učí po celém Judsku! Začal v Galileji a došel až sem!“6 Jakmile to Pilát uslyšel, zeptal se: „Takže ten člověk je Galilejec?“7 A když se dozvěděl, že je z Herodova panství, poslal ho k Herodovi, který v těch dnech také pobýval v Jeruzalémě.8 Když Herodes uviděl Ježíše, měl velikou radost. Už dávno se s ním toužil setkat, neboť o něm hodně slyšel, a těšil se, že ho uvidí udělat nějaký zázrak.9 Kladl mu spoustu otázek, ale Ježíš mu vůbec neodpovídal.10 Stáli tam však vrchní kněží a znalci Písma a usilovně ho obviňovali.11 A tak jím Herodes se svými vojáky pohrdl. Když se mu dost naposmíval, oblékl ho do skvostného roucha a poslal ho zpátky k Pilátovi.12 Toho dne se Herodes s Pilátem spřátelili; předtím totiž k sobě chovali nenávist.13 Pilát svolal vrchní kněze, přední muže i lid14 a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka jako rozvraceče lidu. Hle, vyslechl jsem ho před vámi a neshledal jsem jej vinným v žádném bodě vaší obžaloby.15 Dokonce ani Herodes ne, neboť jsem vás poslal k němu. Nespáchal nic, za co by zasloužil smrt.16 [17] Dám ho zbičovat a propustím ho.“[1]18 Všechen dav ale začal křičet: „Pryč s ním! Propusť nám Barabáše!“19 (Ten byl uvězněn za nějakou vzpouru ve městě a za vraždu.)20 Pilát k nim znovu promluvil, protože chtěl Ježíše propustit.21 Oni ale křičeli: „Ukřižuj, ukřižuj ho!“22 Promluvil k nim tedy potřetí: „Ale co udělal zlého? Nezjistil jsem u něj nic, za co by zasloužil smrt. Dám ho zbičovat a propustím ho!“23 Oni však naléhali a s velikým křikem se dožadovali, aby byl ukřižován. Jejich hlasy stále sílily,24 až se Pilát rozhodl jejich žádosti vyhovět.25 Toho, který byl uvězněn za vzpouru a vraždu, propustil, jak žádali, ale Ježíše na jejich přání vydal na smrt.26 Když ho odváděli, chytili jistého Šimona Kyrénského, který se vracel z pole, a naložili mu kříž, aby ho nesl za Ježíšem.27 Šlo za ním veliké množství lidu i mnoho žen, které nad ním plakaly a naříkaly.28 Ježíš se k nim obrátil: „Dcery jeruzalémské, neplačte nade mnou, ale nad sebou a nad svými dětmi.29 Hle, přicházejí dny, kdy lidé řeknou: ‚Blaze neplodným, jejichž lůna nerodila a jejichž prsy nekojily!‘30 Tehdy řeknou horám: ‚Padněte na nás,‘ a kopcům: ‚Skryjte nás!‘[2]31 Když se toto děje se zeleným stromem, co se stane se suchým?“32 K popravě s ním vedli ještě další dva muže, zločince.33 Když přišli na místo zvané Lebka, ukřižovali ho tam, i ty zločince – jednoho po pravici a druhého po levici.34 Ježíš tehdy řekl: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“[3] Vojáci zatím losovali o jeho šaty.[4]35 Lid stál a díval se. Kromě jiných se mu vysmívali také vůdcové: „Jiné zachránil, tak ať zachrání sám sebe, když je to Mesiáš, ten Boží Vyvolený!“36 Vojáci se mu posmívali také. Přistupovali, nabízeli mu ocet37 a říkali: „Zachraň se, jestli jsi židovský král!“38 Visel nad ním totiž nápis: TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.39 Jeden ze zločinců, kteří tam viseli, se mu vysmíval: „Když jsi Mesiáš, zachraň sebe i nás!“40 Ten druhý ho však okřikl: „To se ani Boha nebojíš? Máš stejný trest jako on,41 ale my dostáváme spravedlivou odplatu za své skutky, kdežto tenhle nic zlého neudělal!“42 Potom řekl Ježíšovi: „Vzpomeň si na mě, až přijdeš do svého království.“43 Ježíš mu odpověděl: „Amen, říkám ti, dnes budeš se mnou v ráji.“44 Okolo poledne se po celé zemi setmělo až do tří hodin odpoledne.45 Slunce se zatmělo a chrámová opona se roztrhla vpůli.46 Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha!“[5] Po těch slovech vydechl naposled.47 Když setník uviděl, co se stalo, vzdal slávu Bohu a řekl: „Ten člověk byl jistě spravedlivý!“48 Všichni v zástupu, který se sešel k té podívané, se při pohledu na to, co se stalo, bili do prsou a odcházeli pryč.49 Všichni jeho přátelé, i ženy, které ho doprovázely z Galileje, stáli opodál a všechno to viděli.50 Jeden člen Rady, dobrý a spravedlivý muž jménem Josef,51 nesouhlasil s Radou a jejím činem. Byl z judského města Arimatie a také očekával Boží království.52 Šel za Pilátem a vyžádal si Ježíšovo tělo.53 Sňal je, zavinul do plátna a pochoval ho do vytesané hrobky, do níž ještě nebyl nikdo pochován.54 Byl den příprav a blížil se začátek soboty.55 Přidaly se k němu i ženy, které s Ježíšem přišly z Galileje. Viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno.56 Vrátily se domů a připravily vonné oleje a masti. V sobotu ovšem zachovaly přikázání o odpočinku.