Přísloví 31 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho. 2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých? 3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále. 4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného, 5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených. 6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha, 7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více. 8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti, 9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného. 10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její. 11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku. 12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého. 13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma. 14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj. 15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým. 16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici. 17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá. 18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její. 19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno. 20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému. 21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní. 22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její. 23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země. 24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci. 25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní. 26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím. 27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí. 28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji, 29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky. 30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude. 31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

SLOVA LEMÚELOVA

1 Slova krále Lemúela, výnos, jímž ho napomínala jeho matka: 2 Co mám říci, můj synu? Co, synu života mého? Co, synu mých slibů? 3 Nevydávej své síly ženám a svoje cesty tomu, co ničí krále. 4 Nehodí se králům, Lemóeli, nehodí se králům být pijany vína a vládcům toužit po opojném nápoji, 5 aby nikdo z nich v opilosti nezapomněl na Boží nařízení a nepřevrátil při nikoho z utištěných. 6 Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko, 7 ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná. 8 Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených, 9 ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka. (Álef)

CHVÁLA ŽENY STATEČNÉ

10 Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly. (Bét) 11 Srdce jejího muže na ni spoléhá a nepostrádá kořist. (Gimel) 12 Prokazuje mu jen dobro a žádné zlo po celý svůj život. (Dálet) 13 Stará se o vlnu a o len, pracuje s chutí vlastníma rukama. (Hé) 14 Podobna obchodním lodím zdaleka přiváží svůj chléb. (Vav) 15 Ještě za noci vstává dát potravu svému domu a příkazy služkám. (Zajin) 16 Vyhlédne si pole a získá je, z ovoce svých rukou vysází vinici. (Chet) 17 Bedra si opáše silou a posílí své paže. (Tet) 18 Okusí, jak je dobré její podnikání. Její svítilna nehasne ani v noci. (Jod) 19 Vztahuje ruce po přeslenu, svými prsty se chápe vřetena. (Kaf) 20 Dlaň má otevřenou pro utištěného a ruce vztahuje k ubožáku. (Lámed) 21 Nebojí se o svůj dům, když sněží, celý její dům je oblečen do dvojího šatu. (Mém) 22 Zhotovuje si přikrývky. Z jemného plátna a šarlatu je její oděv. (Nún) 23 Uznáván je v branách její manžel, když zasedá se staršími země. (Sámek) 24 Zhotovuje plátno na prodej a pásy dodává kupci. (Ajin) 25 Síla a důstojnost je jejím šatem, s úsměvem hledí vstříc příštím dnům. (Pé) 26 Její ústa promlouvají moudře, na jazyku mívá vlídné naučení. (Çáde) 27 Pozorně sleduje chod svého domu a chleba lenosti nejí. (Kóf) 28 Její synové povstávají a blahořečí jí, též její manžel ji chválí: (Réš) 29 „Statečně si vedly mnohé dcery, ale ty je všechny předčíš.“ (Šín) 30 Klamavá je líbeznost, pomíjivá krása; žena, jež se bojí Hospodina, dojde chvály. (Táv) 31 Dejte jí z ovoce jejích rukou, ať ji chválí v branách její činy!

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Slova Lemuelova

1 Slova Lemuele, krále z Massy, výroky, jimž ho matka učila: 2 Co říci, synu můj? Co, synu mého lůna? Co říci, synu zaslíbený? 3 Nemarni s ženami svoji sílu, nepokaz cestu, jež králům náleží. 4 Nenáleží, ó Lemueli, králům, nenáleží králům víno pít, vladařům pivo nesluší. 5 Kdyby pil, mohl by zapomenout na povinnosti, mohl by překroutit právo všech soužených. 6 Umírajícím dejte pít pivo a víno těm, kdo hořkost zakouší. 7 Když se napijí, na bídu zapomenou, přestanou myslet na své trápení. 8 Otevři ústa za ty, jimž hlas chybí, a za práva všech bezmocných. 9 Otevři ústa, suď spravedlivě, zastaň se chudých a ubohých!

Chvála znamenité ženy

10 Znamenitá žena – ta je k pohledání,^[1] mnohem vzácnější je nad perly! 11 Manžel jí důvěřuje ze srdce, žádný užitek tu chybět nebude. 12 Je na něj hodná, a ne zlá po všechny dny svého života. 13 Vlnu a len si sama nakoupí, pracovat rukama je pro ni radostí. 14 Kupecké lodi se podobá: přináší pokrmy zdaleka. 15 Ráno vstává, než se rozední, celé své rodině jídlo připraví, také svým služebným rozdělí úkoly. 16 Posoudí pozemek a sama jej pořídí, z vlastního výdělku sází vinici. 17 Odhodlaně se pouští do díla, sílu svých paží umí dokázat. 18 Užitek vlastní píle zakouší, její svíce září dlouho do noci. 19 Přeslici bere do rukou, prsty přidržuje vřeteno. 20 Štědře otvírá svou dlaň ubohým, pomocnou ruku chudým nabízí. 21 Nemá strach o rodinu, ani když padá sníh, celá její domácnost má po dvou oblecích. 22 Kmentové přikrývky sama ušije a obléká se šarlatem. 23 Její manžel je v branách uznáván, kde s představenými země zasedá. 24 Prodává košile, které ušila, zdobené pásy kupcům dodává. 25 Síla a krása jsou jejím oděvem, s úsměvem vyhlíží další den. 26 Její ústa mluví s moudrostí, její jazyk učí vlídnosti. 27 Na chod svého domu dohlíží, nesytí se chlebem zahálky. 28 Její synové jí vstoje dobrořečí, její manžel ji takto velebí: 29 „Je mnoho znamenitých žen, ty ale všechny převyšuješ je!“ 30 Klamný je půvab a krása pomíjí; žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží. 31 Dejte jí odměnu za její úsilí, její činy ať ji v branách velebí!

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

SIEBTE SAMMLUNG WORTE AN LEMUËL

1 Worte an Lemuël, den König, prophetisches Wort. / Mit ihnen hat seine Mutter ihn erzogen: 2 Was soll ich dir sagen, mein Sohn, was, / du Sohn meines Schoßes, / was, du Sohn meiner Gelübde? 3 Gib deine Kraft nicht den Frauen hin, / dein Tun und Treiben nicht denen, die Könige verderben! 4 Könige sollen sich nicht, Lemuël, / Könige sollen sich nicht mit Wein betrinken, / Fürsten nicht berauschenden Trank begehren. 5 Er könnte beim Trinken seine Pflicht vergessen / und das Recht aller Notleidenden verdrehen. 6 Gebt berauschenden Trank dem, der zusammenbricht, / und Wein denen, die im Herzen verbittert sind! 7 Ein solcher möge trinken und seine Armut vergessen / und nicht mehr an seine Mühsal denken. 8 Öffne deinen Mund für den Stummen, / für das Recht aller Schwachen! 9 Öffne deinen Mund, richte gerecht, / verschaff dem Bedürftigen und Armen Recht! 10 Eine tüchtige Frau, wer findet sie? / Sie übertrifft alle Perlen an Wert. (Př 3,15; Př 8,11) 11 Das Herz ihres Mannes vertraut auf sie / und es fehlt ihm nicht an Gewinn. 12 Sie tut ihm Gutes und nichts Böses / alle Tage ihres Lebens. 13 Sie sorgt für Wolle und Flachs / und arbeitet voll Lust mit ihren Händen. 14 Sie gleicht den Schiffen des Kaufmanns: / Aus der Ferne holt sie ihre Nahrung. 15 Noch bei Nacht steht sie auf, / um ihrem Haus Speise zu geben / und den Mägden, was ihnen zusteht. 16 Sie überlegt es und kauft einen Acker, / vom Ertrag ihrer Hände pflanzt sie einen Weinberg. 17 Sie gürtet ihre Hüften mit Kraft / und macht ihre Arme stark. 18 Sie spürt den Erfolg ihrer Arbeit, / auch des Nachts erlischt ihre Lampe nicht. 19 Nach dem Spinnrocken greift ihre Hand, / ihre Finger fassen die Spindel. 20 Sie öffnet ihre Hand für den Bedürftigen / und reicht ihre Hände dem Armen. 21 Ihr bangt nicht für ihr Haus vor dem Schnee; / denn ihr ganzes Haus ist in prächtigem Rot gekleidet. 22 Sie hat sich Decken gefertigt, / Leinen und Purpur sind ihr Gewand. 23 Ihr Mann ist in den Torhallen geachtet, / wenn er zu Rat sitzt mit den Ältesten des Landes. 24 Sie webt Tücher und verkauft sie, / Gürtel liefert sie dem Händler. 25 Kraft und Würde sind ihr Gewand, / sie spottet der drohenden Zukunft. 26 Sie öffnet ihren Mund in Weisheit / und Unterweisung in Güte ist auf ihrer Zunge. 27 Sie achtet auf das, was in ihrem Haus vorgeht, / Brot der Faulheit isst sie nicht. 28 Ihre Kinder stehen auf und preisen sie glücklich, / auch ihr Mann erhebt sich und rühmt sie: 29 Viele Frauen erwiesen sich tüchtig, / doch du übertriffst sie alle. 30 Trügerisch ist Anmut, vergänglich die Schönheit, / eine Frau, die den HERRN fürchtet, sie allein soll man rühmen. (Př 1,7) 31 Gebt ihr vom Ertrag ihrer Hände, / denn im Stadttor rühmen sie ihre Werke!

English Standard Version

od Crossway

The Words of King Lemuel

1 The words of King Lemuel. An oracle that his mother taught him: 2 What are you doing, my son?^[1] What are you doing, son of my womb? What are you doing, son of my vows? (1S 1,27; Iz 49,15) 3 Do not give your strength to women, your ways to those who destroy kings. (Dt 17,17; 1Kr 11,1; Neh 13,26; Př 5,9; Př 7,26)

Dt 17,171Kr 11,1Neh 13,26Př 5,9Př 7,26

4 It is not for kings, O Lemuel, it is not for kings to drink wine, or for rulers to take strong drink, (1Kr 16,9; 1Kr 20,16; Př 20,1; Kaz 10,17; Oz 4,11)

1Kr 16,91Kr 20,16Př 20,1Kaz 10,17Oz 4,11

5 lest they drink and forget what has been decreed and pervert the rights of all the afflicted. (Iz 5,22) 6 Give strong drink to the one who is perishing, and wine to those in bitter distress;^[2] (Jb 3,20; Jb 29,13) 7 let them drink and forget their poverty and remember their misery no more. (Ž 104,15) 8 Open your mouth for the mute, for the rights of all who are destitute.^[3] (Jb 29,12; Jb 29,15; Iz 1,17) 9 Open your mouth, judge righteously, defend the rights of the poor and needy. (Lv 19,15; Dt 1,16; Ž 40,17; Ž 86,1; Př 31,20; Iz 1,17; Jr 22,16)

Lv 19,15Dt 1,16Ž 40,17Ž 86,1Př 31,20Iz 1,17Jr 22,16

The Woman Who Fears the Lord

10 ^[4] An excellent wife who can find? She is far more precious than jewels. (Rt 3,11; Jb 28,18; Př 12,4; Př 18,22; Př 19,14)

Rt 3,11Jb 28,18Př 12,4Př 18,22Př 19,14

11 The heart of her husband trusts in her, and he will have no lack of gain. 12 She does him good, and not harm, all the days of her life. 13 She seeks wool and flax, and works with willing hands. (Př 31,21; Př 31,24) 14 She is like the ships of the merchant; she brings her food from afar. 15 She rises while it is yet night and provides food for her household and portions for her maidens. (Ž 111,5; Př 20,13; L 12,42) 16 She considers a field and buys it; with the fruit of her hands she plants a vineyard. 17 She dresses herself^[5] with strength and makes her arms strong. (Př 31,25) 18 She perceives that her merchandise is profitable. Her lamp does not go out at night. 19 She puts her hands to the distaff, and her hands hold the spindle. 20 She opens her hand to the poor and reaches out her hands to the needy. (Př 31,9; Ř 12,13; Ef 4,28) 21 She is not afraid of snow for her household, for all her household are clothed in scarlet.^[6] (2S 1,24) 22 She makes bed coverings for herself; her clothing is fine linen and purple. (Gn 41,42; Sd 8,26; Př 7,16; Zj 19,8; Zj 19,14)

Gn 41,42Sd 8,26Př 7,16Zj 19,8Zj 19,14

23 Her husband is known in the gates when he sits among the elders of the land. (Rt 4,1) 24 She makes linen garments and sells them; she delivers sashes to the merchant. (Sd 14,12; Iz 3,23) 25 Strength and dignity are her clothing, and she laughs at the time to come. (Př 31,17) 26 She opens her mouth with wisdom, and the teaching of kindness is on her tongue. 27 She looks well to the ways of her household and does not eat the bread of idleness. 28 Her children rise up and call her blessed; her husband also, and he praises her: 29 “Many women have done excellently, but you surpass them all.” (Př 31,10; Pís 6,9) 30 Charm is deceitful, and beauty is vain, but a woman who fears the Lord is to be praised. (Př 11,16) 31 Give her of the fruit of her hands, and let her works praise her in the gates.

King James Version

1 The words of king Lemuel, the prophecy that his mother taught him. 2 What, my son? and what, the son of my womb? and what, the son of my vows? 3 Give not thy strength unto women, nor thy ways to that which destroyeth kings. 4 It is not for kings, O Lemuel, it is not for kings to drink wine; nor for princes strong drink: 5 Lest they drink, and forget the law, and pervert the judgment of any of the afflicted. 6 Give strong drink unto him that is ready to perish, and wine unto those that be of heavy hearts. 7 Let him drink, and forget his poverty, and remember his misery no more. 8 Open thy mouth for the dumb in the cause of all such as are appointed to destruction. 9 Open thy mouth, judge righteously, and plead the cause of the poor and needy. 10 Who can find a virtuous woman? for her price is far above rubies. 11 The heart of her husband doth safely trust in her, so that he shall have no need of spoil. 12 She will do him good and not evil all the days of her life. 13 She seeketh wool, and flax, and worketh willingly with her hands. 14 She is like the merchants'ships; she bringeth her food from afar. 15 She riseth also while it is yet night, and giveth meat to her household, and a portion to her maidens. 16 She considereth a field, and buyeth it: with the fruit of her hands she planteth a vineyard. 17 She girdeth her loins with strength, and strengtheneth her arms. 18 She perceiveth that her merchandise is good: her candle goeth not out by night. 19 She layeth her hands to the spindle, and her hands hold the distaff. 20 She stretcheth out her hand to the poor; yea, she reacheth forth her hands to the needy. 21 She is not afraid of the snow for her household: for all her household are clothed with scarlet. 22 She maketh herself coverings of tapestry; her clothing is silk and purple. 23 Her husband is known in the gates, when he sitteth among the elders of the land. 24 She maketh fine linen, and selleth it ; and delivereth girdles unto the merchant. 25 Strength and honour are her clothing; and she shall rejoice in time to come. 26 She openeth her mouth with wisdom; and in her tongue is the law of kindness. 27 She looketh well to the ways of her household, and eateth not the bread of idleness. 28 Her children arise up, and call her blessed; her husband also , and he praiseth her. 29 Many daughters have done virtuously, but thou excellest them all. 30 Favour is deceitful, and beauty is vain: but a woman that feareth the LORD, she shall be praised. 31 Give her of the fruit of her hands; and let her own works praise her in the gates.