Numeri 15

Bible Kralická

1 Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka: 

2 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země přebývání vašich, kterouž já dám vám, 

3 A budete chtíti obětovati obět ohnivou Hospodinu v zápal, aneb obět buď slíbenou, buď dobrovolnou, aneb při slavnostech vašich, abyste učinili vůni spokojující Hospodina, buďto z skotů, aneb z drobného dobytku: 

4 Tedy kdož by koli obětoval dar svůj Hospodinu, obětuj obět suchou, desátý díl efi mouky bělné, zadělané olejem, jehož bude čtvrtý díl míry hin. 

5 A vína v obět mokrou čtvrtinku hin obětovati budeš při zápalu, aneb při oběti vítězné k jednomu každému beránku. 

6 Při beranu pak obětovati budeš obět suchou, mouky bělné dvě desetiny, zadělané olejem, třetinkou míry hin. 

7 Vína také k oběti mokré třetí díl míry hin obětovati budeš u vůni spokojující Hospodina. 

8 Jestliže pak obětovati budeš volka v obět zápalnou, aneb v obět k splnění slibu, aneb v obět pokojnou Hospodinu: 

9 Tedy budeš obětovati spolu s volkem obět suchou, tři desetiny mouky bělné, zadělané olejem, jehož by byla půlka hin. 

10 A vína k oběti mokré obětovati budeš půlku hin. Ta jest obět ohnivá vůně spokojující Hospodina. 

11 Tak uděláte s každým volem i s každým skopcem, i s dobytčetem buď ono z ovec neb z koz. 

12 Podlé toho, jakž mnoho jich obětovati budete, tak se zachováte při jednom každém z nich. 

13 Všeliký obyvatel tak bude to vykonávati, aby obětoval obět ohnivou vůně spokojující Hospodina. 

14 Takž bude-li u vás i příchozí, aneb kdokoli mezi vámi v pronárodech vašich, a bude obětovati obět ohnivou vůně spokojující Hospodina, jakž vy se při tom chováte, tak i on chovati se bude. 

15 V shromáždění tomto ustanovení jednostejné buď vám i příchozímu, kterýž by u vás byl, ustanovení věčné v pronárodech vašich; jakož vy, tak příchozí bude před Hospodinem. 

16 Zákon jednostejný a pořádek jednostejný bude vám i přichozímu kterýž by u vás byl. 

17 Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: 

18 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přijdete do země, do kteréž já uvedu vás, 

19 Tedy, když počnete jísti chléb země, obětovati budete obět vzhůru pozdvižení Hospodinu. 

20 Z prvotin těsta vašeho koláč obětovati budete v obět vzhůru pozdvižení; tak jako obět z humna, obětovati budete ji. 

21 Z prvotin těsta vašeho dávati budete Hospodinu obět vzhůru pozdvižení, vy i potomci vaši. 

22 A když byste pozbloudili, a neučinili všech přikázaní těch, kteráž mluvil Hospodin k Mojžíšovi, 

23 Totiž všech věcí, kteréž přikázal Hospodin vám skrze Mojžíše, od toho dne, v kterémž přikázaní vydal Hospodin, i potom v pronárodech vašich: 

24 Tedy jestliže z nedopatření všeho shromáždění to stalo se, obětovati bude všecko množství volka mladého jednoho v obět zápalnou, k vůni spokojující Hospodina, též obět suchou, a obět mokrou při něm podlé pořádku, a kozla jednoho v obět za hřích. 

25 I očistí kněz všecko množství synů Izraelských, a odpuštěno jim bude; nebo poblouzení jest. A oni také obětovati budou obět svou, obět ohnivou Hospodinu, a obět za hřích svůj před Hospodinem za poblouzení své. 

26 I bude odpuštěno všemu shromáždění synů Izraelských i příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed nich; nebo všeho lidu poblouzení jest. 

27 Jestliže by pak člověk jeden zhřešil z poblouzení, bude obětovati kozu roční v obět za hřích. 

28 I očistí kněz duši pobloudilou, kteráž zhřešila poblouzením před Hospodinem; očistí ji, a budeť jí odpuštěno. 

29 Domácímu mezi syny Izraelskými i příchozímu, kterýž pohostinu mezi nimi jest, zákon tento jednostejný bude vám, když by kdo zhřešil z poblouzení. 

30 Člověk pak, kterýž by z pychu svévolně zhřešil, tak doma zrozený jako příchozí, takový potupil velice Hospodina; protož vyhlazen bude z prostředku lidu svého. 

31 Nebo slovem Hospodinovým pohrdl, a přikázaní jeho za nic sobě položil; protož konečně vyhlazen bude člověk ten, a nepravost jeho zůstane na něm. 

32 Stalo se pak, když synové Izraelští byli na poušti, že nalezli jednoho, an sbírá dříví v den sobotní. 

33 A ti, kteříž ho nalezli sbírajícího dříví, přivedli jej k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu množství. 

34 I dali jej do vězení; nebo ještě nebylo jim oznámeno, co by s ním mělo činěno býti. 

35 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Smrtí ať umře člověk ten; nechať ho bez milosti ukamenuje všecko množství vně za stany. 

36 A protož vyvedli jej všecko množství ven za stany, a uházeli ho kamením, až umřel, jakož rozkázal Hospodin. 

37 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 

38 Mluv k synům Izraelským a rci jim, ať sobě dělají třepení široké na podolcích oděvů svých všickni rodové jejich, a ať dávají nad třepením šňůrku modrou. 

39 A to budete míti za premování, na něžto hledíce, rozpomínati se budete na všecka přikázaní Hospodinova, abyste je činili, a nepustíte se po žádosti srdce svého, a po očích svých, jichžto následujíce, smilnili byste, 

40 Ale abyste pamatovali a činili všecka přikázaní má, a byli svatí Bohu svému. 

41 Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já Hospodin Bůh váš. 

Public Domain

Numeri 15

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

RůZNÁ USTANOVENÍ KULTICKO-RITUÁLNÍ - — Obětní řády - Pravidla pro oběti, platná i pro domorodce a hosty.

1  Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 

2  „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až vejdete do země, kterou vám dávám, abyste v ní sídlili, 

3  a budete chtít připravit Hospodinu ohnivou oběť – oběť zápalnou nebo obětní hod – při plnění slibu nebo k dobrovolnému daru anebo o slavnostních shromážděních, a připravíte pro Hospodina libou vůni ze skotu nebo z bravu, 

4  tedy ten, kdo bude Hospodinu přinášet svůj dar, přinese jako oběť přídavnou desetinu éfy bílé mouky zadělané čtvrtinou hínu oleje. 

5  Na každého beránka připravíš čtvrtinu hínu vína k úlitbě, jak při oběti zápalné, tak při obětním hodu. 

6  Na berana připravíš jako oběť přídavnou dvě desetiny bílé mouky zadělané třetinou hínu oleje 

7  a vína k úlitbě třetinu hínu; to přineseš jako libou vůni pro Hospodina. 

8  Budeš-li připravovat dobytče v oběť zápalnou nebo k obětnímu hodu při plnění slibu nebo jako oběť pokojnou Hospodinu, 

9  přineseš spolu s dobytčetem jako oběť přídavnou tři desetiny bílé mouky zadělané polovinou hínu oleje 

10  a vína přineseš k úlitbě polovinu hínu. To bude k ohnivé oběti jako libá vůně pro Hospodina. 

11  Tak se to bude dělat při každém býku nebo beranu nebo při ovcích či kozách, 

12  podle toho, kolik jich budete obětovat. Tak to připravíte na každý kus z celkového počtu. 

13  Tak to bude dělat podle těchto ustanovení každý domorodec, když bude přinášet ohnivou oběť jako libou vůni pro Hospodina. 

14  A pokud někdo pobývá s vámi jako host nebo kdo žije mezi vámi už po několik pokolení a bude chtít připravit ohnivou oběť jako libou vůni pro Hospodina, bude dělat všechno, jako to děláte vy. 

15  Ve shromáždění bude platit totéž nařízení pro vás i pro toho, kdo bude pobývat mezi vámi jako host. To je před Hospodinem provždy platné nařízení pro všechna vaše pokolení, jak pro vás, tak pro hosta. 

16  Týmž řádem a touž směrnicí se budete řídit vy i host, který pobývá mezi vámi.“  

17  Hospodin dále mluvil k Mojžíšovi: 

18  „Mluv k Izraelcům a řekni jim: Až vejdete do země, do níž vás vedu, 

19  a budete jíst z pokrmů země, odevzdáte pro Hospodina oběť pozdvihování. 

20  Bochánek připravený z prvotin vaší obilní tluče odevzdáte jako oběť pozdvihování. Odevzdáte jej jako oběť pozdvihování z humna. 

21  Z prvotin své obilní tluče budete dávat Hospodinu oběť pozdvihování po všechna svá pokolení.“  

— Neúmyslné prohřešky a úmyslné hříchy - Skutky jednotlivců i společnosti jsou posuzovány, případně trestány podle pohnutek.

22  „Jestliže neúmyslně nedodržíte některý z příkazů, které udělil Hospodin Mojžíšovi, 

23  cokoli z toho, co vám Hospodin prostřednictvím Mojžíše přikázal ode dne, kdy začal Hospodin vydávat příkazy pro všechna vaše pokolení, až dosud, 

24  jestliže se to stalo neúmyslně nedopatřením pospolitosti, připraví celá pospolitost mladého býčka k zápalné oběti jako libou vůni pro Hospodina, i s příslušnou obětí přídavnou a úlitbou, jak je určeno, a jednoho kozla k oběti za hřích. 

25  Kněz vykoná za celou pospolitost Izraelců smírčí obřady, a bude jim odpuštěno. Stalo se to neúmyslně a oni přinesli svůj dar, ohnivou oběť pro Hospodina, i oběť za hřích před Hospodinem za to, co učinili neúmyslně. 

26  Celé pospolitosti Izraelců bude odpuštěno, i hostu, který přebývá mezi vámi, neboť všechen lid to učinil neúmyslně.  

27  Jestliže se jednotlivec prohřeší neúmyslně, přivede jednoroční kozu k oběti za hřích. 

28  Kněz vykoná smírčí obřady za toho, kdo se neúmyslně prohřešil, kdo se před Hospodinem dopustil něčeho neúmyslně; vykoná za něho smírčí obřady, a bude mu odpuštěno. 

29  Budete mít tentýž řád pro domorodce mezi Izraelci i pro hosta, který pobývá mezi vámi, když se někdo něčeho dopustí neúmyslně. 

30  Ale ten, kdo něco spáchá úmyslně, ať domorodec nebo host, hanobí Hospodina. Takový bude vyobcován ze společenství svého lidu. 

31  Pohrdl Hospodinovým slovem a porušil jeho příkaz. Takový musí být bezpodmínečně vyobcován, lpí na něm vina.“  

— Znesvěcení dne odpočinku - Kdo přestoupí příkaz o dni odpočinku, je ukamenován.

32  Když Izraelci prodlévali na poušti, přistihli muže, který v den odpočinku sbíral dříví. 

33  Ti, kdo jej přistihli, jak sbírá dříví, předvedli jej před Mojžíše a Árona a před celou pospolitost. 

34  Dali ho střežit, neboť nebylo zřejmé, co se s ním má stát.  

35  Hospodin řekl Mojžíšovi: „Ten muž musí zemřít. Celá pospolitost jej ukamenuje venku za táborem.“ 

36  Celá pospolitost ho vyvedla ven za tábor a ukamenovali ho, takže zemřel, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.  

— Třásně na oděvech - Pohled na třásně má lidu ustavičně připomínat Hospodinovy příkazy.

37  Hospodin řekl Mojžíšovi: 

38  „Mluv k Izraelcům a řekni jim, aby si po všechna pokolení dělali na okraji svých šatů třásně a nad třásně ať si dávají na okraj svého roucha purpurově fialovou stuhu. 

39  Budete mít třásně, abyste si při pohledu na ně připomínali všechna Hospodinova přikázání a plnili je, abyste se neřídili vlastním srdcem a vlastníma očima, jako se jimi řídí smilníci, 

40  abyste si připomínali a plnili všechna má přikázání a byli svatými pro svého Boha. 

41  Já jsem Hospodin, váš Bůh, já jsem vás vyvedl z egyptské země, abych vám byl Bohem. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“  

© 2001 Česká biblická společnost

Numeri 15

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Přídavky k obětem

1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 

2 „Mluv k synům Izraele a řekni jim: Až přijdete do země, kterou vám dávám, abyste ji osídlili, 

3 a budete chtít Hospodinu přinést ohnivou oběť, abyste Hospodinu připravili příjemnou vůni – ať už zápalnou nebo pokojnou oběť, ať už jako splnění slibu nebo jako dobrovolný dar nebo při vašich slavnostech, ať už ze skotu nebo z bravu, 

4 pak ať ten, kdo přináší Hospodinu takovýto dar, přinese rovněž moučnou oběť: desetinu efy jemné mouky zadělané čtvrtkou hinu oleje. 

5 Při zápalné či pokojné oběti s každým beránkem obětuj čtvrtku hinu vína jako úlitbu. 

6 S beranem pak obětuj dvě desetiny efy jemné mouky zadělané třetinou hinu oleje jako moučnou oběť 

7 a třetinu hinu vína jako úlitbu – to vše přineseš Hospodinu jako příjemnou vůni. 

8 Připravíš-li jako zápalnou či pokojnou oběť dobytče, ať už jako splnění slibu nebo jako pokojnou oběť Hospodinu, 

9 přines s tím dobytčetem jako moučnou oběť tři desetiny efy jemné mouky zadělané půlkou hinu oleje 

10 a jako úlitbu půl hinu vína – to je ohnivá oběť příjemně vonící Hospodinu. 

11 Tak bude naloženo s každým býkem, s každým beranem, beránkem či kůzletem. 

12 Ať jich připravíte jakékoli množství, takto naložíte s každým z nich. 

13 Takto s nimi naloží každý narozený v Izraeli, když bude přinášet ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu. 

14 Kdyby v budoucích pokoleních některý přistěhovalec nebo kdokoli u vás bude žít chtěl přinést ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu, musí se při tom zachovat stejně jako vy. 

15 Pro shromáždění i pro přistěhovalce žijícího u vás budou platit stejná pravidla. Toto je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení: před Hospodinem si budete vy i přistěhovalec rovni. 

16 Pro vás i pro přistěhovalce žijícího u vás bude platit stejný zákon a stejný řád.“ 

Prvotiny z těsta

17 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 

18 „Řekni synům Izraele: Až vejdete do země, do níž vás uvádím, 

19 a budete jíst její chléb, odevzdávejte z něj obětní příspěvek Hospodinu. 

20 Jako obětní příspěvek z humna odevzdávejte bochánek ze svého prvního těsta. 

21 Po všechna vaše pokolení odevzdávejte Hospodinu obětní příspěvek ze svého prvního těsta.“ 

Oběť za neúmyslný hřích

22 „Jestliže se neúmyslně prohřešíte tím, že nesplníte některé z těchto přikázání, která Hospodin oznámil Mojžíšovi 

23 (cokoli vám Hospodin skrze Mojžíše přikázal, ode dne, kdy to Hospodin přikázal, dále, po všechna vaše pokolení), učiníte toto: 

24 Pokud se to stane neúmyslně nedopatřením celé obce, obětuje obec jednoho mladého býčka jako zápalnou oběť příjemně vonící Hospodinu spolu s patřičnou moučnou obětí a úlitbou podle pravidel a rovněž jednoho kozla k oběti za hřích. 

25 Kněz pak za celou izraelskou obec vykoná obřad smíření, a bude jim odpuštěno. Bylo to nedopatření a oni za své nedopatření přinesli darem ohnivou oběť Hospodinu a rovněž oběť za hřích před Hospodinem. 

26 Celé izraelské obci bude odpuštěno, stejně jako přistěhovalci žijícímu u vás, neboť se to celé obci přihodilo neúmyslně. 

27 Pokud neúmyslně zhřeší jednotlivec, přinese jako oběť za hřích roční kůzle. 

28 Kněz pak vykoná obřad smíření za toho, kdo nedopatřením neúmyslně zhřešil před Hospodinem. Vykoná za něj obřad smíření, a bude mu odpuštěno. 

29 Pro rodilého Izraelitu i pro přistěhovalce žijícího u vás budete mít stejný zákon o neúmyslném hříchu. 

30 Pokud však někdo hřeší opovážlivě, ať je to rodilý Izraelita nebo přistěhovalec, rouhá se Hospodinu; takový bude vyobcován ze svého lidu. 

31 Protože pohrdl Hospodinovým slovem a porušil jeho přikázání, musí být vyobcován; lpí na něm vina.“ 

Porušení soboty

32 Jednou, když byli synové Izraele na poušti, přistihli muže, jak v sobotní den sbírá dříví. 

33 Ti, kdo ho přistihli sbírat dříví, jej přivedli k Mojžíšovi, Áronovi a celé obci 

34 a nechali jej ve vězení, neboť nebylo jasné, co se s ním má stát. 

35 Hospodin pak řekl Mojžíšovi: „Ten muž musí zemřít. Ať jej celá obec za táborem ukamenuje.“ 

36 Celá obec ho tedy vyvedla za tábor a kamenovali jej, až zemřel, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal. 

Třásně

37 Hospodin řekl Mojžíšovi: 

38 „Řekni synům Izraele, ať si po všechna pokolení dělají na cípech svých oděvů třásně. Nad tyto třásně v cípech ať si připevní modrou šňůrku. 

39 Toto budou vaše třásně. Když na ně pohlédnete, připomenete si všechna Hospodinova přikázání, abyste je plnili. Kdybyste se totiž řídili jen svým srdcem a svýma očima, dovedly by vás ke smilstvu. 

40 Takto si budete připomínat všechna moje přikázání a plnit je. Budete svatí svému Bohu. 

41 Já jsem Hospodin, váš Bůh, který vás vyvedl z Egypta, abych byl vaším Bohem. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“ 

© 2009, 2015, 2017, 2020 Biblion, z.s.
Version 2020.2.28

Numeri 15

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

BESTRAFUNG UND BEWAHRUNG IN DER WÜSTE

Anweisungen für begleitende Speise- und Trankopfer

1 Der HERR sprach zu Mose: 

2 Rede zu den Israeliten und sag zu ihnen: Wenn ihr in das Land kommt, das ich euch zur Besiedlung gebe, 

3 und wenn ihr für den HERRN ein Feueropfer vorbereitet, ein Brandopfer oder ein Schlachtopfer zur Erfüllung eines Gelübdes oder als freiwillige Gabe oder anlässlich eurer Feste, um dem HERRN einen beruhigenden Duft von einem Rind, einem Schaf oder einer Ziege darzubringen, 

4 dann soll der, der darbringt, dem HERRN als seine Opfergabe bringen: ein Speiseopfer, ein Zehntel Weizenfeinmehl, das mit einem viertel Hin Öl vermengt ist, 

5 und ein viertel Hin Wein als Trankopfer sollst du zu Brand- oder Schlachtopfer eines Lammes herrichten. 

6 Für einen Widder sollst du als Speiseopfer zwei Zehntel Weizenfeinmehl herrichten, das mit einem drittel Hin Öl vermengt ist, 

7 und als Trankopfer ein drittel Hin Wein. Du sollst es darbringen als beruhigenden Duft für den HERRN. 

8 Richtest du ein Kalb als Brand- oder Schlachtopfer zur Erfüllung eines Gelübdes oder als Heilsopfer für den HERRN her, 

9 dann soll man für jedes Kalb als Speiseopfer drei Zehntel Weizenfeinmehl darbringen, das mit einem halben Hin Öl vermengt ist; 

10 als Trankopfer sollst du ein halbes Hin Wein darbringen. Das ist ein Feueropfer, ein beruhigender Duft für den HERRN. 

11 So soll man es bei jedem Rind, bei jedem Widder, bei jedem jungen Lamm und jeder jungen Ziege machen. 

12 Je nachdem, wie viele Tiere ihr zum Opfer herrichtet, sollt ihr es jeweils machen. 

13 So soll es jeder Einheimische machen, wenn er ein Feueropfer als beruhigenden Duft für den HERRN darbringt. 

14 Wenn ein Fremder, der bei euch lebt, oder einer, dessen Familie schon seit Generationen unter euch lebt, ein Feueropfer als beruhigenden Duft für den HERRN darbringen will, dann soll er es ebenso machen wie ihr. (Ex 12,14; Lv 16,29; Lv 19,34) 

15 In der Versammlung soll ein und dieselbe Satzung für euch und für die Fremden, die bei euch leben, gelten; das soll als ewige Satzung gelten, von Generation zu Generation: Was für euch gilt, soll auch für den Fremden vor dem HERRN gelten. 

16 Die gleiche Weisung und der gleiche Rechtsentscheid gelten für euch und für die Fremden, die bei euch leben. 

Erstlingsgabe des Brotteigs

17 Der HERR sprach zu Mose: 

18 Rede zu den Israeliten und sag zu ihnen: Wenn ihr in das Land kommt, in das ich euch bringe, 

19 und wenn ihr vom Brot des Landes esst, dann sollt ihr ein Hebeopfer für den HERRN abgeben. 

20 Als Erstlingsgabe von eurem Brotteig sollt ihr einen Kuchen als Hebeopfer abgeben. Ihr sollt ihn wie das Hebeopfer von der Tenne abliefern. 

21 Von dem ersten Gebäck aus eurem Teig sollt ihr dem HERRN ein Hebeopfer abgeben, von Generation zu Generation. 

Sühnopfer für unabsichtliche Unterlassungen

22 Wenn ihr aus Versehen irgendeines dieser Gebote, die der HERR dem Mose mitgeteilt hat, nicht haltet, 

23 irgendetwas, was der HERR euch durch Mose geboten hat seit dem Tag, an dem der HERR die Gebote gegeben hat, und von da an von Generation zu Generation, 

24 dann soll, wenn das Versehen vorkam, ohne dass die Gemeinde es bemerkte, die ganze Gemeinde einen Jungstier zum Brandopfer als beruhigenden Duft für den HERRN herrichten sowie das dazugehörende Speise- und Trankopfer gemäß der Vorschrift und einen Ziegenbock als Sündopfer. 

25 Der Priester soll für die ganze Gemeinde der Israeliten Sühne erwirken, dann wird ihnen vergeben werden; denn es war ein Versehen und sie haben ihre Opfergabe als Feueropfer für den HERRN und ihr Sündopfer für ihr Versehen vor den HERRN gebracht. 

26 Der ganzen Gemeinde der Israeliten und den Fremden, die bei ihnen leben, wird vergeben werden, denn das ganze Volk war von dem Versehen betroffen. 

27 Wenn jemand versehentlich sündigt, dann soll er eine einjährige Ziege als Sündopfer darbringen. 

28 Der Priester soll für die Person, die versehentlich gesündigt hat, vor dem HERRN Sühne erwirken; dann wird ihr vergeben werden. 

29 Für die einheimischen Israeliten und für die Fremden, die bei ihnen leben, gilt die gleiche Weisung, wenn jemand etwas aus Versehen tut. 

Keine Vergebung für öffentlich begangene Freveltaten

30 Die Person aber, sei sie einheimisch oder fremd, die mit erhobener Hand handelt, hat den HERRN gelästert. Eine solche Person muss aus ihrem Volk ausgemerzt werden, 

31 denn sie hat das Wort des HERRN verachtet und sein Gebot gebrochen. Eine solche Person muss ausgemerzt werden; ihre Schuld bleibt auf ihr. 

Verstoß gegen das Sabbatgebot

32 Als die Israeliten in der Wüste waren, entdeckten sie einmal, dass jemand am Sabbat Holz sammelte. 

33 Diejenigen, die ihn beim Holzsammeln entdeckt hatten, brachten ihn vor Mose und Aaron und vor die ganze Gemeinde. 

34 Sie nahmen ihn in Gewahrsam, weil noch nicht entschieden war, was mit ihm geschehen sollte. 

35 Der HERR sprach zu Mose: Der Mann hat den Tod verdient. Die ganze Gemeinde soll ihn draußen vor dem Lager steinigen. 

36 Da führte die ganze Gemeinde den Mann vor das Lager hinaus und steinigte ihn zu Tode, wie der HERR es Mose geboten hatte. 

Erinnerungszeichen der Kleiderquasten zum Halten der Gebote

37 Der HERR sprach zu Mose: 

38 Rede zu den Israeliten und sag zu ihnen, sie sollen sich Quasten an ihre Kleiderzipfel nähen, von Generation zu Generation, und sollen an den Quasten eine violette Purpurschnur anbringen; 

39 sie soll bei euch zur Quaste gehören. Ihr sollt sie ansehen und euch an alle Gebote des HERRN erinnern; ihr sollt sie tun und nicht hinter eurem Herzen und hinter euren Augen herschweifen, indem ihr ihnen nachhurt, 

40 damit ihr euch erinnert und alle meine Gebote tut und ihr eurem Gott heilig seid. 

41 Ich bin der HERR, euer Gott, der euch aus Ägypten herausgeführt hat, um euer Gott zu sein, ich bin der HERR, euer Gott. (Ex 6,7; Lv 22,33; Lv 25,38) 

Einheitsübersetzung der Heiligen Schrift
© 2016 Katholische Bibelanstalt GmbH, Stuttgart
Alle Rechte vorbehalten.
Die Herausgeber sind: (Erz-)Bischöfe Deutschlands, Österreichs, der Schweiz u.a.
Herausgebender Verlag: Katholische Bibelanstalt GmbH

www.bibelwerk.de

Numeri 15

English Standard Version

od Crossway

Laws About Sacrifices

1 The Lord spoke to Moses, saying, 

2 “Speak to the people of Israel and say to them, When you come into the land you are to inhabit, which I am giving you, (Lv 23,10; Nu 15,18; Dt 26,1) 

3 and you offer to the Lord from the herd or from the flock a food offering or a burnt offering or a sacrifice, to fulfill a vow or as a freewill offering or at your appointed feasts, to make a pleasing aroma to the Lord, (Gn 8,21; Ex 29,18; Lv 1,2; Lv 4,31; Lv 22,21; Lv 23,8; Lv 23,12; Lv 23,36; Lv 27,2; Nu 28,19; Nu 28,27; Dt 16,10) 

4 then he who brings his offering shall offer to the Lord a grain offering of a tenth of an ephah of fine flour, mixed with a quarter of a hin of oil; (Ex 29,40; Lv 2,1; Lv 6,14; Lv 14,10; Lv 23,13; Nu 28,5) 

5 and you shall offer with the burnt offering, or for the sacrifice, a quarter of a hin of wine for the drink offering for each lamb. (Nu 28,7; Nu 28,14) 

6 Or for a ram, you shall offer for a grain offering two tenths of an ephah of fine flour mixed with a third of a hin of oil. (Nu 28,12; Nu 28,14) 

7 And for the drink offering you shall offer a third of a hin of wine, a pleasing aroma to the Lord. (Nu 15,3) 

8 And when you offer a bull as a burnt offering or sacrifice, to fulfill a vow or for peace offerings to the Lord, (Lv 7,11; Nu 15,3) 

9 then one shall offer with the bull a grain offering of three tenths of an ephah of fine flour, mixed with half a hin of oil. (Lv 6,14; Nu 28,12; Nu 28,14) 

10 And you shall offer for the drink offering half a hin of wine, as a food offering, a pleasing aroma to the Lord. 

11 “Thus it shall be done for each bull or ram, or for each lamb or young goat. 

12 As many as you offer, so shall you do with each one, as many as there are. 

13 Every native Israelite shall do these things in this way, in offering a food offering, with a pleasing aroma to the Lord. 

14 And if a stranger is sojourning with you, or anyone is living permanently among you, and he wishes to offer a food offering, with a pleasing aroma to the Lord, he shall do as you do. 

15 For the assembly, there shall be one statute for you and for the stranger who sojourns with you, a statute forever throughout your generations. You and the sojourner shall be alike before the Lord. (Ex 12,49; Nu 9,14; Nu 15,29) 

16 One law and one rule shall be for you and for the stranger who sojourns with you.” 

17 The Lord spoke to Moses, saying, 

18 “Speak to the people of Israel and say to them, When you come into the land to which I bring you (Nu 15,2) 

19 and when you eat of the bread of the land, you shall present a contribution to the Lord. (Jz 5,11) 

20 Of the first of your dough you shall present a loaf as a contribution; like a contribution from the threshing floor, so shall you present it. (Lv 2,14; Lv 23,10; Dt 26,2; Dt 26,10; Neh 10,37; Ez 44,30) 

21 Some of the first of your dough you shall give to the Lord as a contribution throughout your generations. (Nu 15,20) 

Laws About Unintentional Sins

22 “But if you sin unintentionally, and do not observe all these commandments that the Lord has spoken to Moses, (Lv 4,2) 

23 all that the Lord has commanded you by Moses, from the day that the Lord gave commandment, and onward throughout your generations, 

24 then if it was done unintentionally without the knowledge of the congregation, all the congregation shall offer one bull from the herd for a burnt offering, a pleasing aroma to the Lord, with its grain offering and its drink offering, according to the rule, and one male goat for a sin offering. (Lv 4,13; Lv 4,23; Nu 15,8; Nu 28,15) 

25 And the priest shall make atonement for all the congregation of the people of Israel, and they shall be forgiven, because it was a mistake, and they have brought their offering, a food offering to the Lord, and their sin offering before the Lord for their mistake. (Lv 4,20) 

26 And all the congregation of the people of Israel shall be forgiven, and the stranger who sojourns among them, because the whole population was involved in the mistake. 

27 “If one person sins unintentionally, he shall offer a female goat a year old for a sin offering. (Lv 4,27) 

28 And the priest shall make atonement before the Lord for the person who makes a mistake, when he sins unintentionally, to make atonement for him, and he shall be forgiven. (Lv 4,35) 

29 You shall have one law for him who does anything unintentionally, for him who is native among the people of Israel and for the stranger who sojourns among them. (Nu 15,15) 

30 But the person who does anything with a high hand, whether he is native or a sojourner, reviles the Lord, and that person shall be cut off from among his people. (Dt 17,12; Ž 19,13; Žd 10,26) 

31 Because he has despised the word of the Lord and has broken his commandment, that person shall be utterly cut off; his iniquity shall be on him.” (2S 12,9; 2Pa 36,16; Př 13,13) 

A Sabbathbreaker Executed

32 While the people of Israel were in the wilderness, they found a man gathering sticks on the Sabbath day. (Ex 20,8; Ex 35,3) 

33 And those who found him gathering sticks brought him to Moses and Aaron and to all the congregation. 

34 They put him in custody, because it had not been made clear what should be done to him. (Lv 24,12) 

35 And the Lord said to Moses, “The man shall be put to death; all the congregation shall stone him with stones outside the camp.” (Ex 31,14; Lv 24,14; Jz 7,25; 1Kr 21,13; Sk 7,58) 

36 And all the congregation brought him outside the camp and stoned him to death with stones, as the Lord commanded Moses. 

Tassels on Garments

37 The Lord said to Moses, 

38 “Speak to the people of Israel, and tell them to make tassels on the corners of their garments throughout their generations, and to put a cord of blue on the tassel of each corner. (Dt 22,12; Mt 23,5) 

39 And it shall be a tassel for you to look at and remember all the commandments of the Lord, to do them, not to follow after your own heart and your own eyes, which you are inclined to whore after. (Jb 31,7; Ž 73,27; Ž 106,39; Kaz 11,9; Ez 6,9) 

40 So you shall remember and do all my commandments, and be holy to your God. (Lv 11,44) 

41 I am the Lord your God, who brought you out of the land of Egypt to be your God: I am the Lord your God.” (Lv 20,8; Lv 22,33) 

The ESV^® Bible (The Holy Bible, English Standard Version^®) copyright ©2001 by Crossway Bibles, a publishing ministry of Good News Publishers. ESV^® Text Edition: 2016. The ESV^® text has been reproduced in cooperation with and by permission of Good News Publishers. Unauthorized reproduction of this publication is prohibited. All rights reserved.

The ESV^® Bible (The Holy Bible, English Standard Version^®) is adapted from the Revised Standard Version of the Bible, copyright Division of Christian Education of the National Council of the Churches of Christ in the U.S.A. All rights reserved.

Numeri 15

King James Version

1 And the LORD spake unto Moses, saying, 

2 Speak unto the children of Israel, and say unto them, When ye be come into the land of your habitations, which I give unto you, 

3 And will make an offering by fire unto the LORD, a burnt offering, or a sacrifice in performing a vow, or in a freewill offering, or in your solemn feasts, to make a sweet savour unto the LORD, of the herd, or of the flock: 

4 Then shall he that offereth his offering unto the LORD bring a meat offering of a tenth deal of flour mingled with the fourth part of an hin of oil. 

5 And the fourth part of an hin of wine for a drink offering shalt thou prepare with the burnt offering or sacrifice, for one lamb. 

6 Or for a ram, thou shalt prepare for a meat offering two tenth deals of flour mingled with the third part of an hin of oil. 

7 And for a drink offering thou shalt offer the third part of an hin of wine, for a sweet savour unto the LORD. 

8 And when thou preparest a bullock for a burnt offering, or for a sacrifice in performing a vow, or peace offerings unto the LORD: 

9 Then shall he bring with a bullock a meat offering of three tenth deals of flour mingled with half an hin of oil. 

10 And thou shalt bring for a drink offering half an hin of wine, for an offering made by fire, of a sweet savour unto the LORD. 

11 Thus shall it be done for one bullock, or for one ram, or for a lamb, or a kid. 

12 According to the number that ye shall prepare, so shall ye do to every one according to their number. 

13 All that are born of the country shall do these things after this manner, in offering an offering made by fire, of a sweet savour unto the LORD. 

14 And if a stranger sojourn with you, or whosoever be among you in your generations, and will offer an offering made by fire, of a sweet savour unto the LORD; as ye do, so he shall do. 

15 One ordinance shall be both for you of the congregation, and also for the stranger that sojourneth with you , an ordinance for ever in your generations: as ye are , so shall the stranger be before the LORD. 

16 One law and one manner shall be for you, and for the stranger that sojourneth with you. 

17 And the LORD spake unto Moses, saying, 

18 Speak unto the children of Israel, and say unto them, When ye come into the land whither I bring you, 

19 Then it shall be, that, when ye eat of the bread of the land, ye shall offer up an heave offering unto the LORD. 

20 Ye shall offer up a cake of the first of your dough for an heave offering: as ye do the heave offering of the threshingfloor, so shall ye heave it. 

21 Of the first of your dough ye shall give unto the LORD an heave offering in your generations. 

22 And if ye have erred, and not observed all these commandments, which the LORD hath spoken unto Moses, 

23 Even all that the LORD hath commanded you by the hand of Moses, from the day that the LORD commanded Moses , and henceforward among your generations; 

24 Then it shall be, if ought be committed by ignorance without the knowledge of the congregation, that all the congregation shall offer one young bullock for a burnt offering, for a sweet savour unto the LORD, with his meat offering, and his drink offering, according to the manner, and one kid of the goats for a sin offering. 

25 And the priest shall make an atonement for all the congregation of the children of Israel, and it shall be forgiven them; for it is ignorance: and they shall bring their offering, a sacrifice made by fire unto the LORD, and their sin offering before the LORD, for their ignorance: 

26 And it shall be forgiven all the congregation of the children of Israel, and the stranger that sojourneth among them; seeing all the people were in ignorance. 

27 And if any soul sin through ignorance, then he shall bring a she goat of the first year for a sin offering. 

28 And the priest shall make an atonement for the soul that sinneth ignorantly, when he sinneth by ignorance before the LORD, to make an atonement for him; and it shall be forgiven him. 

29 Ye shall have one law for him that sinneth through ignorance, both for him that is born among the children of Israel, and for the stranger that sojourneth among them. 

30 But the soul that doeth ought presumptuously, whether he be born in the land, or a stranger, the same reproacheth the LORD; and that soul shall be cut off from among his people. 

31 Because he hath despised the word of the LORD, and hath broken his commandment, that soul shall utterly be cut off; his iniquity shall be upon him. 

32 And while the children of Israel were in the wilderness, they found a man that gathered sticks upon the sabbath day. 

33 And they that found him gathering sticks brought him unto Moses and Aaron, and unto all the congregation. 

34 And they put him in ward, because it was not declared what should be done to him. 

35 And the LORD said unto Moses, The man shall be surely put to death: all the congregation shall stone him with stones without the camp. 

36 And all the congregation brought him without the camp, and stoned him with stones, and he died; as the LORD commanded Moses. 

37 And the LORD spake unto Moses, saying, 

38 Speak unto the children of Israel, and bid them that they make them fringes in the borders of their garments throughout their generations, and that they put upon the fringe of the borders a ribband of blue: 

39 And it shall be unto you for a fringe, that ye may look upon it, and remember all the commandments of the LORD, and do them; and that ye seek not after your own heart and your own eyes, after which ye use to go a whoring: 

40 That ye may remember, and do all my commandments, and be holy unto your God. 

41 I am the LORD your God, which brought you out of the land of Egypt, to be your God: I am the LORD your God. 

King James Bible (1769). Public Domain.
Please note the following exceptions for use and publication in the United Kingdom: Cambridge University Press