1Stalo se pak, když přestal Jeremiáš mluviti ke všemu lidu všech slov Hospodina Boha jejich, s nimiž poslal jej Hospodin Bůh jejich k nim, všech, pravím, slov těch,2Že řekl Azariáš syn Hosaiášův, a Jochanan syn Kareachův, i všickni muži ti pyšní, řkouce Jeremiášovi: Lež ty mluvíš, neposlalť tebe Hospodin Bůh náš, abys řekl: Nevcházejte do Egypta, abyste tam byli pohostinu.3Ale Báruch syn Neriášův ponouká tě proti nám, aby vydal nás v ruku Kaldejských k usmrcení nás, aneb zajetí nás do Babylona.4I neuposlechl Jochanan syn Kareachův, i všecka knížata vojsk, též i všecken lid hlasu Hospodinova, aby zůstal v zemi Judské.5Ale Jochanan syn Kareachův, a všecka knížata vojsk vzali všecken ostatek Judských, kteříž se byli navrátili ze všech národů, kamž byli rozehnáni, k obývání v zemi Judské,6Muže i ženy, též dítky a dcery královské, i všelikou duši, kterýchž Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, s Godoliášem synem Achikamovým, syna Safanova, zanechal, i s Jeremiášem prorokem a Báruchem synem Neriášovým,7A šli do země Egyptské, (nebo neuposlechli hlasu Hospodinova), a přišli až do Tachpanches.8Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi v Tachpanches, řkoucí:9Nabeř do ruky své kamení velikého, a schovej je v hlině v cihelni, kteráž jest u brány domu Faraonova v Tachpanches, před očima mužů Judských.10A rci jim: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já pošli, a vezmu Nabuchodonozora krále Babylonského, služebníka svého, a postavím stolici jeho na tomto kamení, kteréž jsem schoval, i rozbije majestát svůj na něm.11Nebo přitáhne a popléní zemi Egyptskou: Kteříž k smrti, k smrti, a kteříž k zajetí, do zajetí, a kteříž pod meč,12A zanítím oheň v domích bohů Egyptských, aby je popálil, a zajal je. A přioděje se zemí Egyptskou, tak jako se odívá pastýř rouchem svým, a vyjde odtud s pokojem,13Když poláme sochy Betsemes, kteréž jest v zemi Egyptské, a domy bohů Egyptských popálí ohněm.
— Jeremjáš ohlašuje zkázu Egypta - Navzdory zaslíbení i varování hledají zbytky lidu útočiště v Egyptě. Jeremjáše násilně berou s sebou.
1 I domluvil Jeremjáš ke všemu lidu všechna slova Hospodina, jejich Boha. Hospodin, jejich Bůh, ho totiž k nim poslal se všemi těmito slovy. 2 Tu Azarjáš, syn Hóšajášův, a Jóchanan, syn Káreachův, a všichni ostatní zpupní muži Jeremjášovi řekli: „Co mluvíš, je klam. Hospodin, náš Bůh, tě neposlal se vzkazem: ‚Nevstupujte do Egypta, abyste tam pobývali jako hosté.‘3 To Báruk, syn Nerijášův, tě proti nám podněcuje, aby nás vydal do rukou Kaldejců, aby nás usmrtili nebo přestěhovali do Babylónu.“4 A Jóchanan, syn Káreachův, a nikdo z velitelů vojsk a nikdo z lidu Hospodina neuposlechli, že mají zůstat v zemi judské.5 Jóchanan, syn Káreachův, a všichni velitelé vojsk vzali celý pozůstatek judského lidu, ty, kdo se vrátili ze všech pronárodů, kam byli zahnáni, aby pobývali v zemi judské jako hosté:6 muže, ženy i děti, královské dcery i všechny, které Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, zanechal s Gedaljášem, synem Achíkama, syna Šáfanova, i proroka Jeremjáše a Báruka, syna Nerijášova.7 Vstoupili do země egyptské, Hospodina neuposlechli. Přišli až do Tachpanchésu. 8 V Tachpanchésu stalo se k Jeremjášovi slovo Hospodinovo:9 „Vezmi do rukou velké kameny a ukryj je za přítomnosti judských mužů do jílu v cihelně u vchodu do faraónova domu v Tachpanchésu.10 Řekneš jim: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, já pošlu pro Nebúkadnesara, krále babylónského, svého služebníka, a postavím jeho trůn na těchto kamenech, které jsem ukryl, a roztáhne na nich svůj velkolepý stan.11 Přitáhne a bude bít egyptskou zemi. Kdo je určen smrti, propadne smrti, kdo zajetí, zajetí, kdo meči, meči.12 V domech egyptských bohů zanítím oheň. Vypálí je a zajme. Zahalí se egyptskou zemí, jako se pastýř halí do svého šatu. Pak odtud vyjde v pokoji.13 Roztříští posvátné sloupy v Bét-šemeši?, který je v egyptské zemi, a domy egyptských bohů vypálí.“
Jeremjáš 43
Bible, překlad 21. století
od Biblion1Tak Jeremiáš dopověděl všemu lidu všechna slova Hospodina, jejich Boha – všechno to, s čím jej Hospodin, jejich Bůh, za nimi poslal.2Azariáš, syn Hošajášův, Jochanan, syn Kareachův, a všichni ti ostatní nadutci na to Jeremiášovi odpověděli: „Lžeš! Hospodin, náš Bůh, tě neposlal říci: ‚Nechoďte bydlet do Egypta.‘3To tě proti nám poštval Baruch, syn Neriášův, aby nás vydal do rukou Babyloňanů, aby nás zabili anebo odvlekli do Babylonu!“4A tak Jochanan, syn Kareachův, ani žádný z vojenských velitelů ani nikdo z lidu neposlechl Hospodinův příkaz, že mají zůstat v judské zemi.5Jochanan, syn Kareachův, pak s ostatními veliteli odvedl všechny pozůstatky Judy – ty, kteří se vrátili ze všech národů, kam se předtím rozprchli, a znovu se usadili v judské zemi,6i všechny ty, které velitel gardistů Nebuzardan ponechal s Gedaliášem, synem Achikama, syna Šafanova – muže, ženy, děti, královské dcery a také proroka Jeremiáše a Barucha, syna Neriášova.7Šli do Egypta, neboť neposlechli Hospodina. Došli až do Dafné.
Nabukadnezarův útok na Egypt
8V Dafné pak Jeremiáš dostal slovo Hospodinovo:9„Vezmi veliké kameny a před očima judských mužů je zapusť do jílu v cihelně poblíž vchodu do faraonova paláce v Dafné.10Řekni jim: ‚Tak praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele – Hle, povolám a přivedu svého služebníka, babylonského krále Nabukadnezara, a jeho trůn postavím nad těmito kameny, které jsem tu zapustil; nad nimi rozprostře svůj baldachýn.11Přitáhne a zaútočí na Egypt. Kdo má jít na smrt, zemře, kdo do zajetí, bude odvlečen a kdo pod meč, ten pod meč.[1]12V chrámech egyptských bohů založí oheň, vypálí je a pobere. Probere egyptskou zem dočista, jako když si pastýř odvšivuje plášť, a vítězně odtud odejde.13Posvátné obelisky v egyptském Domě slunce[2] roztříští na kusy a egyptské chrámy vypálí.‘“
Auswanderung des Restes und Verschleppung Jeremias nach Ägypten
1Und es geschah, als Jeremia dem ganzen Volk alle Worte des HERRN, ihres Gottes, vollständig mitgeteilt hatte, nämlich all die Worte, mit denen ihn der HERR zu ihnen gesandt hatte,2da sagten Asarja, der Sohn Hoschajas, und Johanan, der Sohn Kareachs, sowie alle vermessenen Männer zu Jeremia: Was du sagst, ist erlogen. Nicht der HERR, unser Gott, hat dich gesandt mit dem Auftrag: Ihr sollt nicht nach Ägypten ziehen, um euch dort niederzulassen.3Vielmehr hetzt dich Baruch, der Sohn Nerijas, gegen uns auf, um uns den Chaldäern auszuliefern, sodass sie uns töten oder uns nach Babel in die Verbannung führen.4Johanan, der Sohn Kareachs, alle Truppenführer und das ganze Volk hörten also nicht auf die Stimme des HERRN, im Land Juda zu bleiben.5Johanan, der Sohn Kareachs, und alle Truppenführer nahmen den ganzen Rest Judas, der aus allen Völkern, unter die er versprengt gewesen, zurückgekehrt war, um sich im Land Juda niederzulassen:6Männer, Frauen und Kinder, die Königstöchter und alle Leute, die Nebusaradan, der Befehlshaber der Leibwache, bei Gedalja, dem Sohn Ahikams, des Sohnes Schafans, gelassen hatte, auch den Propheten Jeremia und Baruch, den Sohn Nerijas,7und sie zogen ins Land Ägypten, weil sie nicht auf die Stimme des HERRN hörten. Und sie kamen bis nach Tachpanhes.
Zeichenhandlung am Haus des Pharao
8In Tachpanhes erging das Wort des HERRN an Jeremia:9Nimm große Steine in die Hand und vergrab sie vor den Augen judäischer Männer im Sandboden an der Ziegelterrasse, die am Eingang zum Haus des Pharao in Tachpanhes ist!10Dann sag zu ihnen: So spricht der HERR der Heerscharen, der Gott Israels: Siehe, ich sende hin und hole meinen Knecht Nebukadnezzar, den König von Babel; ich werde seinen Thron über diesen Steinen, die ich vergraben habe, aufstellen und er wird sein Prunkzelt darüber ausspannen.[1]11Er wird kommen und das Land Ägypten schlagen; wer für den Tod bestimmt ist, verfällt dem Tod, wer für die Gefangenschaft, der Gefangenschaft und wer für das Schwert, dem Schwert. (Jr 15,2; Jr 46,26)12Ich werde an die Tempel der Götter Ägyptens Feuer legen und die Götter verbrennen oder sie in die Gefangenschaft führen. Er wird das Land Ägypten entlausen, wie ein Hirt sein Gewand entlaust; danach wird er unbehelligt abziehen.[2]13Er wird zerbrechen die Obelisken von Heliopolis in Ägypten und die Tempel der Götter Ägyptens im Feuer verbrennen.[3]
1When Jeremiah finished speaking to all the people all these words of the Lord their God, with which the Lord their God had sent him to them,2Azariah the son of Hoshaiah and Johanan the son of Kareah and all the insolent men said to Jeremiah, “You are telling a lie. The Lord our God did not send you to say, ‘Do not go to Egypt to live there,’ (Ž 86,14; Iz 13,11; Jr 40,8; Jr 42,1; Jr 42,19; Mal 4,1)3but Baruch the son of Neriah has set you against us, to deliver us into the hand of the Chaldeans, that they may kill us or take us into exile in Babylon.” (Jr 32,12; Jr 37,13; Jr 38,22)4So Johanan the son of Kareah and all the commanders of the forces and all the people did not obey the voice of the Lord, to remain in the land of Judah. (Jr 40,13; Jr 43,2)5But Johanan the son of Kareah and all the commanders of the forces took all the remnant of Judah who had returned to live in the land of Judah from all the nations to which they had been driven— (Jr 40,11)6the men, the women, the children, the princesses, and every person whom Nebuzaradan the captain of the guard had left with Gedaliah the son of Ahikam, son of Shaphan; also Jeremiah the prophet and Baruch the son of Neriah. (Jr 38,23; Jr 39,10; Jr 39,14; Jr 40,7; Jr 44,20)7And they came into the land of Egypt, for they did not obey the voice of the Lord. And they arrived at Tahpanhes. (Iz 30,4; Jr 2,16; Jr 44,1; Jr 46,14)8Then the word of the Lord came to Jeremiah in Tahpanhes: (Jr 43,7)9“Take in your hands large stones and hide them in the mortar in the pavement that is at the entrance to Pharaoh’s palace in Tahpanhes, in the sight of the men of Judah, (Jr 43,7)10and say to them, ‘Thus says the Lord of hosts, the God of Israel: Behold, I will send and take Nebuchadnezzar the king of Babylon, my servant, and I will set his throne above these stones that I have hidden, and he will spread his royal canopy over them. (Jr 1,15; Jr 25,9)11He shall come and strike the land of Egypt, giving over to the pestilence those who are doomed to the pestilence, to captivity those who are doomed to captivity, and to the sword those who are doomed to the sword. (Jr 15,2; Jr 44,13; Jr 46,13)12I shall kindle a fire in the temples of the gods of Egypt, and he shall burn them and carry them away captive. And he shall clean the land of Egypt as a shepherd cleans his cloak of vermin, and he shall go away from there in peace. (Ex 12,12; Ž 104,2; Iz 19,1; Iz 49,18; Jr 17,27; Jr 46,25; Jr 48,7; Ez 30,13)13He shall break the obelisks of Heliopolis, which is in the land of Egypt, and the temples of the gods of Egypt he shall burn with fire.’” (Ex 23,24; Jr 43,12)
Jeremjáš 43
King James Version
1And it came to pass, that when Jeremiah had made an end of speaking unto all the people all the words of the LORD their God, for which the LORD their God had sent him to them, even all these words,2Then spake Azariah the son of Hoshaiah, and Johanan the son of Kareah, and all the proud men, saying unto Jeremiah, Thou speakest falsely: the LORD our God hath not sent thee to say, Go not into Egypt to sojourn there:3But Baruch the son of Neriah setteth thee on against us, for to deliver us into the hand of the Chaldeans, that they might put us to death, and carry us away captives into Babylon.4So Johanan the son of Kareah, and all the captains of the forces, and all the people, obeyed not the voice of the LORD, to dwell in the land of Judah.5But Johanan the son of Kareah, and all the captains of the forces, took all the remnant of Judah, that were returned from all nations, whither they had been driven, to dwell in the land of Judah;6Even men, and women, and children, and the king' daughters, and every person that Nebuzaradan the captain of the guard had left with Gedaliah the son of Ahikam the son of Shaphan, and Jeremiah the prophet, and Baruch the son of Neriah.7So they came into the land of Egypt: for they obeyed not the voice of the LORD: thus came they even to Tahpanhes.8Then came the word of the LORD unto Jeremiah in Tahpanhes, saying,9Take great stones in thine hand, and hide them in the clay in the brickkiln, which is at the entry of Pharaoh' house in Tahpanhes, in the sight of the men of Judah;10And say unto them, Thus saith the LORD of hosts, the God of Israel; Behold, I will send and take Nebuchadrezzar the king of Babylon, my servant, and will set his throne upon these stones that I have hid; and he shall spread his royal pavilion over them.11And when he cometh, he shall smite the land of Egypt, and deliver such as are for death to death; and such as are for captivity to captivity; and such as are for the sword to the sword.12And I will kindle a fire in the houses of the gods of Egypt; and he shall burn them, and carry them away captives: and he shall array himself with the land of Egypt, as a shepherd putteth on his garment; and he shall go forth from thence in peace.13He shall break also the images of Bethshemesh, that is in the land of Egypt; and the houses of the gods of the Egyptians shall he burn with fire.