Izajáš 43

Bible Kralická

1 Ale nyní takto praví Hospodin stvořitel tvůj, ó Jákobe, a učinitel tvůj, ó Izraeli: Neboj se, nebo vykoupil jsem tě, a povolal jsem tě jménem tvým. Můj jsi ty.2 Když půjdeš přes vody, s tebou budu, pakli přes řeky, nepřikvačí tě; půjdeš-li přes oheň, nespálíš se, aniž plamen chytí se tebe.3 Nebo já Hospodin Bůh tvůj, Svatý Izraelský, jsem spasitel tvůj. Dal jsem na výplatu za tebe Egypt, zemi Mouřenínskou a Sábu místo tebe.4 Hned jakž jsi drahým učiněn před očima mýma, zveleben jsi, a já jsem tě miloval; protož dal jsem lidi za tebe, a národy za život tvůj.5 Nebojž se, nebo já s tebou jsem. Od východu zase přivedu símě tvé, a od západu shromáždím tě.6 Dím půlnoční straně: Navrať, a polední: Nezbraňuj. Přiveď zase syny mé zdaleka, a dcery mé od končin země,7 Každého toho, jenž se nazývá jménem mým, a kteréhož jsem k slávě své stvořil, jejž jsem sformoval, a kteréhož jsem učinil.8 Vyveď lid slepý, kterýž již má oči, a hluché, kteříž již mají uši.9 Všickni národové nechať se spolu shromáždí, a sberou se lidé. Kdo jest mezi nimi, ješto by to zvěstoval, a to, což se předně státi má, aby oznámil nám? Nechť vystaví svědky své, a spravedlivi budou, aneb ať slyší, a řeknou: Pravdať jest.10 Vy svědkové moji jste, praví Hospodin, a služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, tak že můžete věděti, a mně věřiti, i rozuměti, že já jsem, a že přede mnou nebyl sformován Bůh silný, aniž po mně bude.11 Já, já jsem Hospodin, a žádného není kromě mne spasitele.12 Já oznamuji, i vysvobozuji, jakž předpovídám, a ne někdo mezi vámi z cizích bohů, a vy mi toho svědkové jste, praví Hospodin, že já Bůh silný jsem.13 Ještě prvé nežli den byl, já jsem, a není žádného, kdož by vytrhl z ruky mé. Když co dělám, kdo ji odvrátí?14 Takto praví Hospodin vykupitel váš, Svatý Izraelský: Pro vás pošli do Babylona, a sházím závory všecky, i Kaldejské s lodimi veselými jejich.15 Já jsem Hospodin svatý váš, stvořitel Izraele, král váš.16 Takto praví Hospodin, kterýž způsobuje na moři cestu, a na prudkých vodách stezku,17 Kterýž vyvodí vozy a koně, vojsko i sílu, činí, že v náhle padají, až i povstati nemohou, hasnou, jako knot hasne:18 Nezpomínejte na první věci, a na starodávní se neohlédejte.19 Aj, já učiním věc novou, a tudíž se zjeví. Zdaliž o tom nezvíte? Nadto způsobím na poušti cestu, a na pustinách řeky.20 I slaviti mne bude zvěř polní, drakové i sovy, že jsem vyvedl na poušti vody a řeky na pustinách, abych dal nápoj lidu svému, vyvolenému svému.21 Lid, kterýž nastrojím sobě, chválu mou vypravovati bude,22 Poněvadž jsi mne nevzýval, ó Jákobe, nýbrž steskloť se se mnou, ó Izraeli.23 Nepřivedl jsi mi hovádka k zápalům svým, a obětmi svými neuctils mne; nenutil jsem tě, abys mi sloužil obětmi suchými, aniž jsem tě tím obtěžoval, abys mi kadil.24 Nekoupil jsi mi za peníze vonných věcí, ani tukem obětí svých zavlažil jsi mne, ale zaměstknal jsi mne hříchy svými, a obtížils mne nepravostmi svými.25 Já, já sám shlazuji přestoupení tvá pro sebe, a na hříchy tvé nezpomínám.26 Přiveď mi ku paměti, suďme se spolu; oznam ty, podlé čeho bys mohl spravedliv býti.27 Otec tvůj první zhřešil, a učitelé tvoji přestoupili proti mně.28 A protož smeci knížata z míst svatých, a vydám v prokletí Jákoba, a Izraele v pohanění.

Izajáš 43

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost
1  Nyní toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, Jákobe, tvůrce tvůj, Izraeli: „Neboj se, já jsem tě vykoupil, povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj. 2  Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud, půjdeš-li ohněm, nespálíš se, plamen tě nepopálí. 3  Neboť já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj spasitel. Jako výkupné jsem dal za tebe Egypt, Kúš a Sebu dal jsem místo tebe. 4  Protože jsi v očích mých tak drahý, vzácný, protože jsem si tě zamiloval, dám za tebe mnohé lidi a národy za tvůj život. 5  Neboj se, já budu s tebou. Tvé potomstvo přivedu od východu, shromáždím tě od západu. 6  Severu poručím: ‚Vydej!‘ a jihu: ‚Nezadržuj!‘ Přiveď mé syny zdaleka a mé dcery od končin země, 7  každého, kdo se nazývá mým jménem a koho jsem stvořil ke své slávě, koho jsem vytvořil a učinil.“ 8  Vyveď ten lid slepý, ačkoli má oči, ty hluché, ač mají uši. 9  Ať se vespolek shromáždí všechny pronárody, národy ať se spolu sejdou. Kdo z nich co oznámí? Kdo z nich nám ohlásí, co bylo na počátku? Ať postaví své svědky a ospravedlní se! Lidé o tom uslyší a řeknou: „Je to pravda.“ 10  „Mými svědky jste vy, je výrok Hospodinův, a můj služebník, jehož jsem vyvolil. Tak mě poznáte a uvěříte mi a pochopíte, že to jsem já. Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a nebude ani po mně. 11  Já, já jsem Hospodin, kromě mne žádný spasitel není. 12  Já jsem oznamoval a zachraňoval, já jsem ohlašoval, a nikdo cizí mezi vámi. Jste moji svědkové, je výrok Hospodinův, a já jsem Bůh! 13  Já jsem byl dřív než první den a není, kdo by z mých rukou vysvobodil. Kdo zvrátí, co já vykonám?“ 14  Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý Izraele: „Kvůli vám pošlu do Babylónu a srazím všechny ty útočné hady, Kaldejce, plesající na lodicích. 15  Já, Hospodin, jsem váš Svatý, stvořitel Izraele, váš Král.“ 16  Toto praví Hospodin, který razí cestu mořem, dravými vodami stezku, 17  jenž přivádí vozbu i koně, vojsko a válečnou moc i dokáže, že pospolu lehnou a nepovstanou, dohořeli, zhasli jako knot. 18  „Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. 19  Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu, pustou krajinou řeky. 20  Čest mi vzdá zvěř pole, šakalové i pštrosi; obdařil jsem poušť vodou a pustou krajinu řekami, abych napojil svůj vyvolený lid. 21  Lid, jejž jsem vytvořil pro sebe, ten bude vyprávět o mých chvályhodných činech.“ 22  „Nebyl jsem to já, koho jsi vzýval, Jákobe, kvůli mně ses neobtěžoval, Izraeli! 23  Své jehňátko v oběť zápalnou jsi pro mne nepřivedl, nectil jsi mě svými obětními hody. Nenutil jsem tě sloužit mi obětními dary, ani kadidlem jsem tě neobtěžoval. 24  Vonné koření jsi mi za stříbro nenakoupil, tukem svých obětí jsi mě neobčerstvil. Jenom svými hříchy chtěls mě nutit k službě, svými nepravostmi jsi mě obtěžoval. 25  Já, já sám vymažu kvůli sobě tvoje nevěrnosti, na tvé hříchy nevzpomenu. 26  Připomeň mi to, můžem se spolu soudit, sám si spočítej, pro co bys mohl být ospravedlněn. 27  Tvůj otec byl první, který zhřešil, tvoji mluvčí mi byli nevěrní. 28  Správce svatyně jsem zbavil posvěcení, Jákoba jsem vydal klatbě, Izraele zhanobení.“ 

Izajáš 43

Bible, překlad 21. století

od Biblion
1 Teď ale toto praví Hospodin, ten, kdo tě stvořil, Jákobe, ten, kdo tě, Izraeli, zformoval: Neboj se, já jsem tě vykoupil a povolal tě jménem tvým – patříš mi!2 Půjdeš-li přes vody, já budu s tebou, půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud. Půjdeš-li ohněm, neshoříš, plamen tě nespálí.3 Já Hospodin jsem přece tvůj Bůh, já, Svatý izraelský, jsem tvůj spasitel. Egypt jsem dal za tebe jako zálohu, Habeší a Sábou vyplatil jsem tě.4 Jsi pro mne tolik drahocenný, jsi mi tak vzácný, tak tě miluji, že za tebe vyměním všechny lidi, za tvůj život dám celé národy.5 Neboj se, já jsem s tebou. Od východu přivedu tvé potomky, od západu tě shromáždím.6 Severu řeknu: „Propusť je!“ a jihu: „Nedrž je!“ Přiveď mé syny zdaleka, mé dcery ze světových stran –7 všechny, kdo nesou jméno mé, ty, jež jsem stvořil k slávě své, ty, jež jsem udělal a zformoval.8 Vyveď ten slepý lid, který však má oči, všechny ty hluché, kteří mají uši.9 Všichni lidé ať se shromáždí, ať se společně sejdou národy. Kdo z nich nám tohle oznámil, kdo minulé věci ohlásil? Ať přivedou své svědky, ať se obhájí, ať jim dá za pravdu, kdo to uslyší.10 Vy jste mí svědkové, praví Hospodin, a můj služebník, jehož jsem vyvolil, abyste poznali a uvěřili mi a porozuměli, že já jsem.[1] Žádný bůh nebyl přede mnou utvořen a ani po mně nebude.11 Já, já sám jsem Hospodin a není spasitele kromě mne.12 Já jsem oznámil, já zachránil a ohlásil, když jste žádné cizí bohy neměli. Vy jste mí svědkové, praví Hospodin, že já jsem Bůh.13 Dříve než byl den, já jsem. Z mé ruky nikdo nevyrve. Když konám, kdo to vrátí zpět?14 Toto praví Hospodin, váš vykupitel, Svatý izraelský: Kvůli vám pošlu na Babylon kohosi[2] a srazím všechny závory – z jásotu Chaldejců bude úpění![3]15 Já jsem Hospodin, váš Svatý, Stvořitel Izraele, váš Král.16 Toto praví Hospodin, který razí cestu na moři a stezku mohutnými vodami,17 který přivádí vozy s koni a vojsko i posily nechává padnout, aby nevstali, jako knot lampy aby uhasli:18 Nevzpomínejte na věci minulé, o starých neuvažujte!19 Hle, já činím novou věc, a klíčí právě teď – vy to nevíte? Ano, způsobím cestu na poušti a na pustinách potoky.20 Divoká zvěř mě bude ctít, pštrosi i šakali, že jsem způsobil vody na poušti a na pustinách potoky, abych napojil svůj vyvolený lid,21 lid, který jsem si vytvořil, aby mou chválu hlásali.22 Ty jsi mě ale nevzýval, Jákobe, byl jsem ti, Izraeli, na obtíž!23 Nepřivedls mi beránky k oběti zápalné, obětními hody jsi mě neuctil. K žádným darům jsem tě nenutil, neobtěžoval jsem tě kadidly.24 Nekoupil jsi mi vonné koření, tukem svých obětí jsi mě nesvlažil. Zatos mě svými hříchy unavil, obtížil jsi mě svými vinami!25 Já, já sám kvůli sobě smažu tvé přestupky a nevzpomenu na tvůj hřích.26 Osvěž mi paměť, ať se spolu soudíme, pověz, čím bys mohl být ospravedlněn.27 Už tvůj prapředek se prohřešil, tvoji mluvčí mě zradili.28 Proto jsem potupil hodnostáře svatyně, vydal jsem Jákoba klatbě a Izraele potupě.

Izajáš 43

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk
1 Jetzt aber - so spricht der HERR, / der dich erschaffen hat, Jakob, / und der dich geformt hat, Israel: Fürchte dich nicht, denn ich habe dich ausgelöst, / ich habe dich beim Namen gerufen, du gehörst mir!2 Wenn du durchs Wasser schreitest, bin ich bei dir, / wenn durch Ströme, dann reißen sie dich nicht fort. Wenn du durchs Feuer gehst, wirst du nicht versengt, / keine Flamme wird dich verbrennen.3 Denn ich, der HERR, bin dein Gott, / ich, der Heilige Israels, bin dein Retter. Ich habe Ägypten als Kaufpreis für dich gegeben, / Kusch und Seba an deiner Stelle.4 Weil du in meinen Augen teuer und wertvoll bist / und weil ich dich liebe, gebe ich Menschen für dich / und für dein Leben ganze Völker.5 Fürchte dich nicht, denn ich bin mit dir! / Vom Aufgang der Sonne bringe ich deine Kinder herbei / und vom Untergang her sammle ich dich. (Iz 41,10)6 Ich sage zum Norden: Gib her! / und zum Süden: Halt nicht zurück! Führe meine Söhne heim aus der Ferne, / meine Töchter vom Ende der Erde!7 Denn jeden, der nach meinem Namen benannt ist, / habe ich zu meiner Ehre erschaffen, geformt und gemacht. (Jr 14,9)8 Bring das Volk heraus, das blind ist, obwohl es Augen hat, / und taub, obwohl es Ohren hat!9 Alle Völker sind versammelt / und die Nationen sind zusammengekommen. Wer von ihnen kündigt dies an / und wer kann uns sagen, was früher war? Sie sollen ihre Zeugen stellen, / damit sie Recht bekommen, / damit man sie hört und sagt: Es ist wahr. (Iz 48,3)10 Ihr seid meine Zeugen - Spruch des HERRN - / und mein Knecht, den ich erwählt habe, damit ihr erkennt und mir glaubt / und einseht, dass ich es bin. Vor mir wurde kein Gott erschaffen / und auch nach mir wird es keinen geben.11 Ich, ich bin der HERR / und außer mir gibt es keinen Retter.12 Ich selbst habe es angekündigt und habe gerettet, / ich habe es zu Gehör gebracht. Kein fremder Gott ist bei euch gewesen. / Ihr seid meine Zeugen - Spruch des HERRN. Ich allein bin Gott; /13 auch künftig bin ich es. Niemand kann mir etwas entreißen. / Ich handle. Wer kann es rückgängig machen?14 So spricht der HERR, euer Erlöser, / der Heilige Israels: Um euretwillen habe ich nach Babel gesandt / und lasse alle Flüchtenden untergehen, / die Chaldäer in ihren festlichen Schiffen.15 Ich bin der HERR, euer Heiliger, / Israels Schöpfer, euer König.16 So spricht der HERR, der einen Weg durchs Meer bahnt, / einen Pfad durch gewaltige Wasser,17 der Wagen und Rosse ausziehen lässt, / zusammen mit einem mächtigen Heer; doch sie liegen am Boden und stehen nicht mehr auf, / sie sind erloschen und verglüht wie ein Docht.18 Denkt nicht mehr an das, was früher war; / auf das, was vergangen ist, achtet nicht mehr! (Iz 65,17)19 Siehe, nun mache ich etwas Neues. / Schon sprießt es, merkt ihr es nicht? Ja, ich lege einen Weg an durch die Wüste / und Flüsse durchs Ödland. (Zj 21,5)20 Die wilden Tiere werden mich preisen, / die Schakale und Strauße, denn ich lasse in der Wüste Wasser fließen / und Flüsse im Ödland, / um mein Volk, mein erwähltes, zu tränken.21 Das Volk, das ich mir geformt habe, / wird meinen Ruhm verkünden. (1P 2,9)22 Jakob, du hast mich nicht gerufen, / Israel, du hast dir mit mir keine Mühe gemacht.23 Du brachtest mir keine Lämmer als Brandopfer dar / und mit Schlachtopfern hast du mich nicht geehrt. Ich habe dich nicht mit Speiseopfern geknechtet / und habe dir mit Rauchopfern keine Mühe gemacht.24 Du hast mir für dein Geld kein Gewürzrohr gekauft / und hast mich nicht gelabt mit dem Fett deiner Opfer. Nein, du hast mich mit deinen Sünden geknechtet, / mir Mühe gemacht mit deinen Vergehen.25 Ich, ich bin es, der deine Vergehen wegwischt um meinetwillen, / deiner Sünden gedenke ich nicht mehr. (Iz 44,22)26 Lade mich vor, gehen wir miteinander vor Gericht; / zähl auf, du, damit du Recht bekommst!27 Schon dein Urahn hat gesündigt; / deine Anführer haben sich gegen mich aufgelehnt.28 Da entweihte ich die Fürsten des Heiligtums, / gab Jakob dem Bann preis / und Israel den Schmähungen.

Izajáš 43

English Standard Version

od Crossway
1 But now thus says the Lord, he who created you, O Jacob, he who formed you, O Israel: “Fear not, for I have redeemed you; I have called you by name, you are mine. (Gn 32,28; Iz 41,14; Iz 44,2; Iz 44,21; Iz 44,24; Iz 45,3)2 When you pass through the waters, I will be with you; and through the rivers, they shall not overwhelm you; when you walk through fire you shall not be burned, and the flame shall not consume you. (Ž 66,12; Iz 42,25; Da 3,25; Da 3,27)3 For I am the Lord your God, the Holy One of Israel, your Savior. I give Egypt as your ransom, Cush and Seba in exchange for you. (Ex 20,2; Ž 72,10; Iz 45,14; Iz 52,3)4 Because you are precious in my eyes, and honored, and I love you, I give men in return for you, peoples in exchange for your life.5 Fear not, for I am with you; I will bring your offspring from the east, and from the west I will gather you. (Ž 107,3; Iz 41,10; Iz 41,13; Iz 44,2; Iz 49,12; Iz 60,8; Jr 30,10)6 I will say to the north, Give up, and to the south, Do not withhold; bring my sons from afar and my daughters from the end of the earth, (2K 6,18)7 everyone who is called by my name, whom I created for my glory, whom I formed and made.”8 Bring out the people who are blind, yet have eyes, who are deaf, yet have ears! (Iz 42,19)9 All the nations gather together, and the peoples assemble. Who among them can declare this, and show us the former things? Let them bring their witnesses to prove them right, and let them hear and say, It is true. (Iz 41,1; Iz 41,21)10 “You are my witnesses,” declares the Lord, “and my servant whom I have chosen, that you may know and believe me and understand that I am he. Before me no god was formed, nor shall there be any after me. (Iz 41,4; Iz 42,1; Iz 43,12; Iz 44,8)11 I, I am the Lord, and besides me there is no savior. (Iz 45,21; Oz 13,4)12 I declared and saved and proclaimed, when there was no strange god among you; and you are my witnesses,” declares the Lord, “and I am God. (Iz 43,10)13 Also henceforth I am he; there is none who can deliver from my hand; I work, and who can turn it back?” (Ž 90,2; Iz 41,4; J 8,58)14 Thus says the Lord, your Redeemer, the Holy One of Israel: “For your sake I send to Babylon and bring them all down as fugitives, even the Chaldeans, in the ships in which they rejoice. (Iz 23,13; Iz 43,4; Iz 47,1)15 I am the Lord, your Holy One, the Creator of Israel, your King.”16 Thus says the Lord, who makes a way in the sea, a path in the mighty waters, (Ex 14,21; Ž 77,19; Iz 51,10)17 who brings forth chariot and horse, army and warrior; they lie down, they cannot rise, they are extinguished, quenched like a wick: (Ex 14,4; Ž 76,5; Ž 118,12; Iz 1,31)18 “Remember not the former things, nor consider the things of old. (Jr 16,14; Jr 23,7)19 Behold, I am doing a new thing; now it springs forth, do you not perceive it? I will make a way in the wilderness and rivers in the desert. (Iz 35,8; Iz 41,18; Iz 42,9; Iz 48,21; 2K 5,17; Zj 21,5)20 The wild beasts will honor me, the jackals and the ostriches, for I give water in the wilderness, rivers in the desert, to give drink to my chosen people, (Iz 13,22; Iz 49,10)21 the people whom I formed for myself that they might declare my praise. (Ž 22,3; Ž 79,13; Ž 105,1; L 1,74; 1P 2,9)22 “Yet you did not call upon me, O Jacob; but you have been weary of me, O Israel! (Mi 6,3)23 You have not brought me your sheep for burnt offerings, or honored me with your sacrifices. I have not burdened you with offerings, or wearied you with frankincense. (Iz 43,22; Am 5,25)24 You have not bought me sweet cane with money, or satisfied me with the fat of your sacrifices. But you have burdened me with your sins; you have wearied me with your iniquities.25 “I, I am he who blots out your transgressions for my own sake, and I will not remember your sins. (Iz 44,22; Iz 46,8; Ez 36,25)26 Put me in remembrance; let us argue together; set forth your case, that you may be proved right. (Iz 1,18)27 Your first father sinned, and your mediators transgressed against me. (Jr 5,31; Ez 16,3)28 Therefore I will profane the princes of the sanctuary, and deliver Jacob to utter destruction and Israel to reviling. (Jr 24,9; Jr 29,22; Pl 2,2)

Izajáš 43

King James Version

1 But now thus saith the LORD that created thee, O Jacob, and he that formed thee, O Israel, Fear not: for I have redeemed thee, I have called thee by thy name; thou art mine.2 When thou passest through the waters, I will be with thee; and through the rivers, they shall not overflow thee: when thou walkest through the fire, thou shalt not be burned; neither shall the flame kindle upon thee.3 For I am the LORD thy God, the Holy One of Israel, thy Saviour: I gave Egypt for thy ransom, Ethiopia and Seba for thee.4 Since thou wast precious in my sight, thou hast been honourable, and I have loved thee: therefore will I give men for thee, and people for thy life.5 Fear not: for I am with thee: I will bring thy seed from the east, and gather thee from the west;6 I will say to the north, Give up; and to the south, Keep not back: bring my sons from far, and my daughters from the ends of the earth;7 Even every one that is called by my name: for I have created him for my glory, I have formed him; yea, I have made him.8 Bring forth the blind people that have eyes, and the deaf that have ears.9 Let all the nations be gathered together, and let the people be assembled: who among them can declare this, and shew us former things? let them bring forth their witnesses, that they may be justified: or let them hear, and say, It is truth.10 Ye are my witnesses, saith the LORD, and my servant whom I have chosen: that ye may know and believe me, and understand that I am he: before me there was no God formed, neither shall there be after me.11 I, even I, am the LORD; and beside me there is no saviour.12 I have declared, and have saved, and I have shewed, when there was no strange god among you: therefore ye are my witnesses, saith the LORD, that I am God.13 Yea, before the day was I am he; and there is none that can deliver out of my hand: I will work, and who shall let it?14 Thus saith the LORD, your redeemer, the Holy One of Israel; For your sake I have sent to Babylon, and have brought down all their nobles, and the Chaldeans, whose cry is in the ships.15 I am the LORD, your Holy One, the creator of Israel, your King.16 Thus saith the LORD, which maketh a way in the sea, and a path in the mighty waters;17 Which bringeth forth the chariot and horse, the army and the power; they shall lie down together, they shall not rise: they are extinct, they are quenched as tow.18 Remember ye not the former things, neither consider the things of old.19 Behold, I will do a new thing; now it shall spring forth; shall ye not know it? I will even make a way in the wilderness, and rivers in the desert.20 The beast of the field shall honour me, the dragons and the owls: because I give waters in the wilderness, and rivers in the desert, to give drink to my people, my chosen.21 This people have I formed for myself; they shall shew forth my praise.22 But thou hast not called upon me, O Jacob; but thou hast been weary of me, O Israel.23 Thou hast not brought me the small cattle of thy burnt offerings; neither hast thou honoured me with thy sacrifices. I have not caused thee to serve with an offering, nor wearied thee with incense.24 Thou hast bought me no sweet cane with money, neither hast thou filled me with the fat of thy sacrifices: but thou hast made me to serve with thy sins, thou hast wearied me with thine iniquities.25 I, even I, am he that blotteth out thy transgressions for mine own sake, and will not remember thy sins.26 Put me in remembrance: let us plead together: declare thou, that thou mayest be justified.27 Thy first father hath sinned, and thy teachers have transgressed against me.28 Therefore I have profaned the princes of the sanctuary, and have given Jacob to the curse, and Israel to reproaches.