Izajáš 31 | Bible Kralická

Bible Kralická

1 Běda těm, kteříž se utíkají do Egypta o pomoc, a v koních zpoléhají, a doufají v vozích, že jich mnoho, a v jezdcích, že jich množství veliké, a nepatří k Svatému Izraelskému, aniž Hospodina hledají, 2 Ještoť i on jest moudrý. Protož uvede pomstu, a nezměníť slov svých, ale povstane proti domu zlostníků a proti pomoci těch, kteříž páší nepravost. 3 Egyptští pak jsou lidé, a ne Bůh silný, a koni jejich tělo, a ne duch. A protož jakž jen Hospodin vztáhne ruku svou, padne i pomocník, padne i ten, jemuž byl ku pomoci; a tak jednostejně všickni ti na nic přijdou. 4 Nebo tak řekl Hospodin ke mně: Jako když lev řve aneb lvíče nad loupeží svou, proti němuž byl-li by svolán houf pastýřů, křiku jejich se neděsí, aniž se pro hluk jejich koří: tak sstoupí Hospodin zástupů, aby bojoval o horu Sion, a o pahrbek její. 5 Jako ptáci létajíce, tak hájiti bude Hospodin zástupů Jeruzaléma, anobrž obhajuje vysvobodí, pomíjeje zachová. 6 Navraťtež se k tomu, od něhož hluboko zabředli synové Izraelští. 7 Nebo v ten den zavržete jeden každý modly své stříbrné a modly své zlaté, kterýchž vám nadělaly ruce vaše, abyste hřešili. 8 I padne Assur od meče ne muže, a meč ne člověka zžíře jej; a utíkati bude před mečem, a nejudatnější jeho pod plat uvedeni budou. 9 A tak skála jeho pro strach zmizí, a knížata jeho korouhve děsiti se budou, praví Hospodin, jehož jest oheň na Sionu a pec v Jeruzalémě.

Český ekumenický překlad

od Česká biblická společnost

— Ne Egypt, nýbrž Sijón - Jsou dvě možnosti, ale jen jedna je nadějná; pomoc je jen u Hospodina.

1 Běda těm, kdo sestupují pro pomoc do Egypta, na koně spoléhají, doufají ve vozy, že jich je mnoho, v jízdu, že je velmi zdatná; ale ke Svatému Izraele nevzhlížejí, nedotazují se Hospodina. 2 Leč i on je moudrý. Přivodí zlé věci, neruší svá slova. Povstane proti domu zlovolníků, proti pomoci vyžádané od těch, kdo páchají ničemnosti. 3 Egypt – to jsou jenom lidé, a ne Bůh, jejich koně tělo, a ne duch. Když Hospodin napřáhne svou ruku, tu klopýtne ten, kdo poskytuje pomoc, a padne ten, kdo ji přijímá: všichni spolu zhynou. 4 Hospodin mi pravil toto: „Jako vrčí lev a lvíče nad úlovkem, i kdyby proti němu svolali všechny pastýře – jejich křik ho nepoděsí, před jejich halasem se nebude krčit –, tak sestoupí Hospodin zástupů k boji na horu Sijón, na její pahorek. 5 Jako ptáci, kteří obletují hnízda, tak bude Hospodin zástupů štítem Jeruzalému, zaštítí a vysvobodí, ušetří a vyprostí.“ 6 Vraťte se k tomu, od něhož jste daleko odpadli, synové Izraele. 7 Neboť v onen den každý z vás zavrhne své bůžky stříbrné i svoje bůžky zlaté, jež jste si vlastníma rukama hříšně vyrobili. 8 „Ašúr padne, ne však mečem muže, pozře jej meč, ne však lidský. I kdyby utekl před mečem, jeho jinoši budou podrobeni nuceným pracím. 9 I jeho skála odtáhne v děsu, před Hospodinovou korouhví se zděsí jeho velmožové,“ je výrok Hospodina, který má oheň na Sijónu a pec v Jeruzalémě.

Bible, překlad 21. století

od Biblion

Egypťané jsou jen lidé

1 Běda těm, kdo hledají pomoc v Egyptě, spoléhají se na koně, doufají ve vozy, že jich tolik je, a jezdců že je bezpočet, k Svatému izraelskému ale nehledí, Hospodina hledat nechtějí. 2 I on je však moudrý! Způsobí neštěstí, svá slova nezmění: Povstane proti domu bídáků, proti pomocníkům zločinců. 3 Egypťané jsou jen lidé, a ne Bůh, jejich koně pouhé tělo, a ne duch. Jakmile Hospodin rukou pohrozí, zhroutí se pomocník, padne i ten, jemuž měl pomoci – všichni společně budou zničeni! 4 Toto mi řekl Hospodin: Jako lev vrčící, jako král zvířat nad svou kořistí – i když se na něj sběhnou pastýři, jejich křiku se neděsí a jejich hluk ho neplaší – právě tak sestoupí Hospodin zástupů, aby bojoval o horu Sion a její návrší. 5 Jako se ptáci vznášejí nad hnízdem, tak Hospodin zástupů zaštítí Jeruzalém; zaštítí jej a vysvobodí, ušetří jej a zachrání. 6 Synové Izraele, vraťte se k Tomu, od něhož jste tak hrozně odpadli! 7 V ten den každý zavrhnete své stříbrné i zlaté modly, které jste si vlastnoručně vyrobili – vždyť je to hřích! 8 Asýrie padne, ale ne mečem člověka, jiný než lidský meč je spolyká.^[1] Před oním mečem budou utíkat a jejich mladíky čeká robota. 9 Jejich pevnost se hrůzou rozpustí, jejich velitelé se zděsí před mou korouhví, praví Hospodin, který má na Sionu oheň a v Jeruzalémě pec.

Einheitsübersetzung 2016

od Katholisches Bibelwerk

Weheruf gegen die, die sich auf Ägypten stützen

1 Wehe denen, die nach Ägypten um Hilfe hinabziehen, / sich auf Pferde stützen! Sie haben auf Wagen vertraut, / weil es viele, und auf Reiter, / weil sie sehr stark waren. Doch auf den Heiligen Israels haben sie nicht geschaut / und den HERRN haben sie nicht befragt! (Iz 30,1) 2 Er seinerseits ist weise. Er hat Unheil kommen lassen / und seine Worte nicht zurückgenommen. Er wird sich gegen das Haus der Übeltäter erheben / und gegen die Hilfe derer, die Böses tun. 3 Denn die Ägypter sind Menschen und nicht Gott / und ihre Pferde sind Fleisch und nicht Geist! Streckt der HERR seine Hand aus, / so strauchelt der Helfer und es fällt der, dem geholfen wird. / Alle miteinander sind sie am Ende.

Gottes Eintreten für Zion und Jerusalem

4 Denn so hat der HERR zu mir gesagt: Wie der Löwe, der Junglöwe über dem, was er gerissen hat, faucht, / wie er, gegen den die Fülle der Hirten gerufen wird, / sich vor ihrer Stimme nicht duckt, so steigt der HERR der Heerscharen hinab, / um zu kämpfen auf dem Berg Zion und seiner Anhöhe. 5 Wie Vögel im Flug, / so wird der HERR der Heerscharen Jerusalem schützen: / schützen und er wird befreien, verschonen und er wird retten. 6 Kehrt um zu dem, / von dem die Söhne Israels so tief abgefallen sind! 7 Denn an jenem Tag wird jeder von ihnen seine silbernen und goldenen Götzen verwerfen, / die eure Hände - eine Sünde - für euch gemacht haben. (Iz 2,20) 8 Dann wird Assur fallen durch ein Schwert, aber nicht das eines Mannes, / und das Schwert, nicht das eines Menschen, wird es fressen. Es wird fliehen vor dem Schwert / und seine jungen Männer werden Fronarbeiter. 9 Sein Fels vergeht vor Grauen / und seine Fürsten schrecken zurück vor dem Feldzeichen, Spruch des HERRN, der Glut hat in Zion / und einen Ofen in Jerusalem.

English Standard Version

od Crossway

Woe to Those Who Go Down to Egypt

1 Woe^[1] to those who go down to Egypt for help and rely on horses, who trust in chariots because they are many and in horsemen because they are very strong, but do not look to the Holy One of Israel or consult the Lord! (Ž 20,7; Iz 22,11; Iz 30,2; Iz 30,16; Iz 36,6; Iz 36,9)

Ž 20,7Iz 22,11Iz 30,2Iz 30,16Iz 36,6Iz 36,9

2 And yet he is wise and brings disaster; he does not call back his words, but will arise against the house of the evildoers and against the helpers of those who work iniquity. (Nu 23,19; Ž 94,4; Ž 94,8; Iz 22,14)

Nu 23,19Ž 94,4Ž 94,8Iz 22,14

3 The Egyptians are man, and not God, and their horses are flesh, and not spirit. When the Lord stretches out his hand, the helper will stumble, and he who is helped will fall, and they will all perish together. (Jr 17,5) 4 For thus the Lord said to me, “As a lion or a young lion growls over his prey, and when a band of shepherds is called out against him he is not terrified by their shouting or daunted at their noise, so the Lord of hosts will come down to fight^[2] on Mount Zion and on its hill. (Iz 42,13; Oz 11,10; Am 1,2; Am 3,8)

Iz 42,13Oz 11,10Am 1,2Am 3,8

5 Like birds hovering, so the Lord of hosts will protect Jerusalem; he will protect and deliver it; he will spare and rescue it.” (Dt 32,11; Ž 91,4) 6 Turn to him from whom people^[3] have deeply revolted, O children of Israel. (Iz 1,5; Iz 30,15) 7 For in that day everyone shall cast away his idols of silver and his idols of gold, which your hands have sinfully made for you. (Iz 2,20; Iz 30,22) 8 “And the Assyrian shall fall by a sword, not of man; and a sword, not of man, shall devour him; and he shall flee from the sword, and his young men shall be put to forced labor. (Gn 49,15; Př 12,24; Iz 37,36) 9 His rock shall pass away in terror, and his officers desert the standard in panic,” declares the Lord, whose fire is in Zion, and whose furnace is in Jerusalem. (Dt 32,31; Ž 21,9; Iz 30,29; Iz 30,33; Mal 4,1)

Dt 32,31Ž 21,9Iz 30,29Iz 30,33Mal 4,1

King James Version

1 Woe to them that go down to Egypt for help; and stay on horses, and trust in chariots, because they are many; and in horsemen, because they are very strong; but they look not unto the Holy One of Israel, neither seek the LORD! 2 Yet he also is wise, and will bring evil, and will not call back his words: but will arise against the house of the evildoers, and against the help of them that work iniquity. 3 Now the Egyptians are men, and not God; and their horses flesh, and not spirit. When the LORD shall stretch out his hand, both he that helpeth shall fall, and he that is holpen shall fall down, and they all shall fail together. 4 For thus hath the LORD spoken unto me, Like as the lion and the young lion roaring on his prey, when a multitude of shepherds is called forth against him, he will not be afraid of their voice, nor abase himself for the noise of them: so shall the LORD of hosts come down to fight for mount Zion, and for the hill thereof. 5 As birds flying, so will the LORD of hosts defend Jerusalem; defending also he will deliver it; and passing over he will preserve it. 6 Turn ye unto him from whom the children of Israel have deeply revolted. 7 For in that day every man shall cast away his idols of silver, and his idols of gold, which your own hands have made unto you for a sin. 8 Then shall the Assyrian fall with the sword, not of a mighty man; and the sword, not of a mean man, shall devour him: but he shall flee from the sword, and his young men shall be discomfited. 9 And he shall pass over to his strong hold for fear, and his princes shall be afraid of the ensign, saith the LORD, whose fire is in Zion, and his furnace in Jerusalem.