1Ó nemoudří Galatští, kdož jest vás tak zmámil, abyste nebyli povolni pravdě, kterýmž před očima Ježíš Kristus prve byl vypsán a mezi vámi ukřižován?2Toto bych jen rád chtěl zvěděti od vás, z skutků-li Zákona Ducha svatého jste přijali, čili z slyšení víry?3Tak nemoudří jste? Počavše Duchem, již nyní tělem konáte?4Tak mnoho trpěli jste nadarmo? A ještě nadarmo-li.5Ten tedy, kterýž vám dává Ducha svatého a činí divy mezi vámi, z skutků-li Zákona to činí, čili z slyšení víry?6Jako Abraham uvěřil Bohu, a počteno jemu to k spravedlnosti.7A tak vidíte, že ti, kteříž jsou z víry, ti jsou synové Abrahamovi.8Předzvěděvši pak Písmo, že z víry ospravedlňuje pohany Bůh, předpovědělo Abrahamovi: Že v tobě budou požehnáni všickni národové.9A tak ti, kteříž jsou z víry, docházejí požehnání s věrným Abrahamem.10Kteříž pak koli z skutků Zákona jsou, pod zlořečenstvím jsou. Nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož nezůstává ve všem, což jest psáno v knihách Zákona, aby to plnil.11A že z Zákona nebývá žádný ospravedlněn před Bohem, zjevné jest, nebo spravedlivý z víry živ bude.12Zákon pak není z víry, ale ten člověk, kterýž by plnil ta přikázání, živ bude v nich.13Ale vykoupilť jest nás Kristus z zlořečenství Zákona, učiněn byv pro nás zlořečenstvím, (nebo psáno jest: Zlořečený každý, kdož visí na dřevě),14Aby na pohany požehnání Abrahamovo přišlo v Kristu Ježíši a abychom zaslíbení Ducha svatého přijali skrze víru.15Bratří, po lidsku pravím: Však utvrzené některého člověka smlouvy žádný neruší, aniž k ní kdo něco přidává.16Abrahamovi pak učiněna jsou zaslíbení, i semeni jeho. Nedí: A semenům, jako by o mnohých mluvil, ale jako o jednom: A semenu tvému, jenž jest Kristus.17Totoť pak pravím: Že smlouvy prve od Boha stvrzené, vztahující se k Kristu, Zákon, kterýž po čtyřech stech a po třidcíti letech začal se, nevyprazdňuje, tak aby slib Boží v nic obrátil.18Nebo jestližeť z Zákona pochází dědictví, tedy již ne z zaslíbení. Ale Abrahamovi skrze zaslíbení daroval jest Bůh dědictví.19Což pak Zákon? Pro přestupování ustanoven jest, dokudž by nepřišlo to símě, jemuž se stalo zaslíbení, způsobený skrze anděly v ruce prostředníka.20Ale prostředník není jednoho, Bůh pak jeden jest.21Tedy Zákon jest proti slibům Božím? Odstup to. Nebo kdyby byl Zákon dán, kterýž by mohl obživiti, jistě z Zákona byla by spravedlnost.22Ale zavřelo Písmo všecky pod hřích, aby zaslíbení z víry Jezukristovy dáno bylo věřícím.23Prve pak, nežli přišla víra, pod Zákonem byli jsme ostříháni, zavříni jsouce k té víře, kteráž potom měla zjevena býti.24A tak Zákon pěstounem naším byl k Kristu, abychom z víry ospravedlněni byli.25Ale když přišla víra, již nejsme pod pěstounem.26Všickni zajisté vy synové Boží jste v Kristu Ježíši skrze víru.27Nebo kteřížkoli v Krista pokřtěni jste, Krista jste oblékli.28Neníť ani Žid, ani Řek, ani slouha, ani svobodný, ani muž, ani žena. Nebo všickni vy jedno jste v Kristu Ježíši.29A když Kristovi jste, tedy símě Abrahamovo jste, a podle zaslíbení dědicové.
Galatským 3
Český ekumenický překlad
od Česká biblická společnost1 Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil – vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný!2 Chtěl bych se vás zeptat jen na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli?3 To jste tak pošetilí? Začali jste žít z Ducha Božího, a teď spoléháte sami na sebe?4 Tak veliké věci jste prožili nadarmo? A kdyby jen nadarmo!5 Ten, který vám udílí Ducha a působí mezi vámi mocné činy, činí tak proto, že plníte zákon, nebo proto, že jste slyšeli a uvěřili?
— Zákon a zaslíbení
6 Pohleďte na Abrahama: ‚uvěřil Bohu, a bylo mu to počítáno za spravedlnost.‘7 Pochopte tedy, že syny Abrahamovými jsou lidé víry.8 Protože se v Písmu předvídá, že Bůh na základě víry ospravedlní pohanské národy, dostal už Abraham zaslíbení: ‚V tobě dojdou požehnání všechny národy.‘9 A tak lidé víry docházejí požehnání spolu s věřícím Abrahamem.10 Ti však, kteří spoléhají na skutky zákona, jsou pod kletbou, neboť stojí psáno: ‚Proklet je každý, kdo nezůstává věren všemu, co je psáno v zákoně, a nečiní to.‘11 Je jasné, že nikdo není před Bohem ospravedlněn na základě zákona, neboť čteme: ‚Spravedlivý bude živ z víry.‘12 Zákon však nevychází z víry, nýbrž praví: ‚Kdo bude tyto věci činit, získá tím život.‘ 13 Ale Kristus nás vykoupil z kletby zákona tím, že za nás vzal prokletí na sebe, neboť je psáno: ‚Proklet je každý, kdo visí na dřevě.‘14 To proto, aby požehnání dané Abrahamovi dostaly v Ježíši Kristu i pohanské národy, abychom zaslíbeného Ducha přijali skrze víru. 15 Bratří, znázorním to příkladem: ani lidskou závěť jednou pravoplatně potvrzenou nemůže nikdo zrušit nebo k ní něco přidat.16 Slib byl dán Abrahamovi a ‚jeho potomku‘; nemluví se o potomcích, nýbrž o potomku: je jím Kristus.17 Chci tím říci: Smlouvu, od Boha dávno pravoplatně potvrzenou, nemůže učinit neplatnou zákon, vydaný teprve po čtyřech stech třiceti letech, a tak zrušit slib.18 Kdyby totiž dědictví plynulo ze zákona, nebylo by založeno na slibu. Abrahamovi je však z milosti Bůh přiřkl svým slibem.
— Předběžná služba zákona
19 Jak je to potom se zákonem? Byl přidán kvůli proviněním jen do doby, než přijde ten zaslíbený potomek; byl vyhlášen anděly a svěřen lidskému prostředníku.20 Prostředníka není potřebí tam, kde jedná jen jeden, a Bůh je jeden. 21 Je tedy zákon proti Božím slibům? Naprosto ne! Kdyby tu byl zákon, který by mohl dát život, pak by vskutku spravedlnost byla ze zákona.22 Ale podle Písma je všechno v zajetí hříchu, aby se zaslíbení, dané víře v Ježíše Krista, splnilo těm, kdo věří. 23 Dokud nepřišla víra, byli jsme zajatci, které zákon střežil pro chvíli, kdy víra měla být zjevena.24 Zákon byl tedy naším dozorcem až do příchodu Kristova, až do ospravedlnění z víry.25 Když však přišla víra, nemáme již nad sebou dozorce.
— Otroci a synové
26 Vy všichni jste přece skrze víru syny Božími v Kristu Ježíši.27 Neboť vy všichni, kteří jste byli pokřtěni v Krista, také jste Krista oblékli.28 Není už rozdíl mezi židem a pohanem, otrokem a svobodným, mužem a ženou. Vy všichni jste jedno v Kristu Ježíši.29 Jste-li Kristovi, jste potomstvo Abrahamovo a dědicové toho, co Bůh zaslíbil.
1Blázniví Galatští! Kdo vás tak obloudil? Vás, kterým byl přímo před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný!2Chtěl bych se od vás dozvědět jedno: Přijali jste Ducha díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli?3Přišli jste o rozum? Začali jste Duchem, a teď končíte tělem?4Tolik jste prožili – bylo to k ničemu, úplně k ničemu?5Uděluje vám Bůh Ducha a působí mezi vámi zázraky díky skutkům Zákona, anebo díky víře v to, co jste slyšeli?6Abraham, jak je psáno, „uvěřil Bohu a ten mu to počítal za spravedlnost“.[1]7Z toho vidíte, že synové Abrahamovi jsou lidé víry.8Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry, a tak předpovědělo Abrahamovi: „V tobě dojdou požehnání všechny národy.“[2]9Lidé víry tedy docházejí požehnání s věrným Abrahamem.10Všichni, kdo spoléhají na skutky Zákona, jsou ale pod prokletím, neboť je psáno: „Proklet buď každý, kdo neplní a nedodržuje vše, co je zapsáno v knize Zákona.“[3]11Že Zákon před Bohem nikoho neospravedlní, je zřejmé z toho, že „Spravedlivý bude žít z víry.“[4]12V Zákoně ovšem nejde o víru, ale o skutky: „Ten, kdo je plní, z nich bude žít.“[5]13Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (jak je psáno: „Proklet buď každý, kdo visí na dřevě“),[6]14aby tak Abrahamovo požehnání přišlo v Kristu Ježíši na pohany a abychom skrze víru přijali zaslíbení Ducha.
Zákon a zaslíbení
15Řeknu to po lidsku, bratři. Lidskou smlouvu[7] po schválení také nikdo neruší ani k ní nic nepřidává. Totéž platí pro16Totéž platí pro zaslíbení daná Abrahamovi a jeho semeni. Písmo tu neříká v množném čísle: „a semenům,“ ale v jednotném: „a tvému semeni,“[8] čímž je míněn Kristus.17Chci tím říci toto: Zákon zavedený po 430 letech[9] nemůže zrušit smlouvu předtím schválenou Bohem, a odvolat tak zaslíbení.18Vyplývá-li dědictví ze Zákona, nevyplývá už ze zaslíbení. Abrahama však Bůh obdaroval skrze zaslíbení.19K čemu tedy Zákon? Byl přidán kvůli proviněním až do příchodu toho zaslíbeného semene. Byl vyhlášen pomocí andělů skrze prostředníka;20prostředník ovšem není pro jednoho, a Bůh je jeden.21Je tedy Zákon proti Božím zaslíbením? V žádném případě! Kdyby tu byl Zákon, který by dokázal přinést život, potom by spravedlnost opravdu vyplývala ze Zákona.22Písmo ale zahrnulo všechny lidi pod hřích, aby všem věřícím nabídlo zaslíbení založené na víře v Ježíše Krista.[10]
Boží dědicové
23Než přišla víra, byli jsme střeženi pod dozorem Zákona až do doby, kdy měla být víra zjevena.24Zákon nás jako pěstoun vychovával ke Kristu, abychom mohli být ospravedlněni vírou.25Po příchodu víry už ale nejsme pod pěstounem.26Všichni jste se vírou v Krista Ježíše stali Božími dětmi.27Všichni, kdo jste pokřtěni do Krista, jste se do Krista oblékli.28Nejde už o to, kdo je Žid nebo Řek, otrok nebo svobodný, muž nebo žena – všichni jste jedno v Kristu Ježíši.29A když jste Kristovi, jste símě Abrahamovo a dědicové podle zaslíbení.
1Ihr unvernünftigen Galater, wer hat euch verblendet? Ist euch Jesus Christus nicht deutlich als der Gekreuzigte vor Augen gestellt worden? (Ga 5,7)2Dies eine möchte ich von euch erfahren: Habt ihr den Geist durch die Werke des Gesetzes oder durch das Hören der Glaubensbotschaft empfangen? (Ga 2,16)3Seid ihr so unvernünftig? Im Geist habt ihr angefangen und jetzt wollt ihr im Fleisch enden?4Habt ihr denn so Großes vergeblich erfahren? Wenn es denn vergeblich war!5Warum gibt euch denn Gott den Geist und bewirkt Machttaten unter euch? Aus Werken des Gesetzes oder aus dem Hören der Glaubensbotschaft?
Abrahams Glaube und die Verheißung des Segens
6So auch bei Abraham: Er glaubte Gott und das wurde ihm als Gerechtigkeit angerechnet. (Gn 15,6; Ř 4,3; Jk 2,23)7Erkennt also: Die aus dem Glauben leben, sind Söhne Abrahams. (Ř 4,11)8Und da die Schrift vorhersah, dass Gott die Völker aufgrund des Glaubens gerecht macht, hat sie dem Abraham im Voraus verkündet: In dir sollen alle Völker gesegnet werden. (Gn 12,3; Gn 18,18)9Also werden sie, die glauben, gesegnet mit dem glaubenden Abraham.10Diejenigen aber, die aus den Werken des Gesetzes leben, stehen unter einem Fluch. Denn geschrieben steht: Verflucht ist jeder, der sich nicht an alles hält, was das Buch des Gesetzes zu tun vorschreibt. (Dt 27,26; Jk 2,10)11Dass aber durch das Gesetz niemand vor Gott gerecht gemacht wird, ist offenkundig; denn: Der aus Glauben Gerechte wird leben. (Abk 2,4; Ř 1,17; Ga 2,16)12Für das Gesetz aber gilt nicht: aus Glauben, sondern es gilt: Wer die Gebote erfüllt, wird durch sie leben. (Lv 18,5; Ř 10,5)13Christus hat uns vom Fluch des Gesetzes freigekauft, indem er für uns zum Fluch geworden ist; denn es steht geschrieben: Verflucht ist jeder, der am Holz hängt. (Dt 21,23; Ř 8,3; 2K 5,21)14Jesus Christus hat uns freigekauft, damit den Völkern durch ihn der Segen Abrahams zuteilwird und wir so durch den Glauben den verheißenen Geist empfangen. (Iz 44,3; Jl 3,1)15Brüder und Schwestern, ich nehme einen Vergleich aus dem menschlichen Leben: Niemand setzt das rechtsgültig festgelegte Testament eines Menschen außer Kraft oder versieht es mit einem Zusatz. (Žd 9,16)16Abraham wurden die Verheißungen zugesprochen und seinem Nachkommen. Es heißt nicht: und den Nachkommen, als wären viele gemeint, sondern es wird nur von einem gesprochen: und deinem Nachkommen; das aber ist Christus. (Gn 22,17)17Damit sage ich: Das Testament, dem Gott zuvor Gültigkeit verliehen hat, wird durch das vierhundertdreißig Jahre später erlassene Gesetz nicht ungültig, sodass die Verheißung aufgehoben wäre.18Würde sich das Erbe nämlich aus dem Gesetz herleiten, dann eben nicht mehr aus der Verheißung. Gott hat aber durch die Verheißung Abraham Gnade erwiesen. (Ř 4,13; Ř 11,6)
Die heilsgeschichtliche Stellung des Gesetzes
19Warum gibt es dann das Gesetz? Wegen der Übertretungen wurde es hinzugefügt, bis der Nachkomme käme, dem die Verheißung gilt. Es wurde durch Engel erlassen und durch einen Mittler bekannt gegeben. (Sk 7,38; Ř 5,20; Ř 7,7)20Der Mittler jedoch ist nicht der Mittler eines Einzigen; Gott aber ist der Eine.21Steht also das Gesetz gegen die Verheißungen Gottes? Keineswegs! Wäre ein Gesetz gegeben worden, das die Kraft hat, lebendig zu machen, dann käme in der Tat die Gerechtigkeit aus dem Gesetz; (Ř 8,2)22aber die Schrift hat alles unter der Sünde eingeschlossen, damit die Verheißung aus dem Glauben an Jesus Christus denen gegeben wird, die glauben. (Ř 3,9; Ř 11,32)23Ehe der Glaube kam, waren wir vom Gesetz behütet, verwahrt, bis der Glaube offenbar werden sollte.24So ist das Gesetz unser Erzieher auf Christus hin geworden, damit wir aus dem Glauben gerecht gemacht werden. (Ř 10,4)25Nachdem aber der Glaube gekommen ist, stehen wir nicht mehr unter dem Erzieher.26Denn alle seid ihr durch den Glauben Söhne Gottes in Christus Jesus.27Denn ihr alle, die ihr auf Christus getauft seid, habt Christus angezogen. (Ř 13,14)28Es gibt nicht mehr Juden und Griechen, nicht Sklaven und Freie, nicht männlich und weiblich; denn ihr alle seid einer in Christus Jesus. (Ř 10,12; 1K 12,13; Ko 3,11)29Wenn ihr aber Christus gehört, dann seid ihr Abrahams Nachkommen, Erben gemäß der Verheißung. (Ř 9,7)
1O foolish Galatians! Who has bewitched you? It was before your eyes that Jesus Christ was publicly portrayed as crucified. (Nu 21,9; 1K 1,23)2Let me ask you only this: Did you receive the Spirit by works of the law or by hearing with faith? (Sk 15,8; Ř 10,17; Ga 3,14; Ef 1,13; Žd 6,4)3Are you so foolish? Having begun by the Spirit, are you now being perfected by[1] the flesh? (Ga 4,9; Fp 1,6)4Did you suffer[2] so many things in vain—if indeed it was in vain? (1K 15,2; Žd 10,35; 2J 1,8)5Does he who supplies the Spirit to you and works miracles among you do so by works of the law, or by hearing with faith— (1K 12,10; Ga 3,2)6just as Abraham “believed God, and it was counted to him as righteousness”? (Gn 15,6; Ř 4,3; Ř 4,9; Ř 4,21)7Know then that it is those of faith who are the sons of Abraham. (L 19,9; Ga 3,9)8And the Scripture, foreseeing that God would justify[3] the Gentiles by faith, preached the gospel beforehand to Abraham, saying, “In you shall all the nations be blessed.” (Gn 12,3; Ř 3,30)9So then, those who are of faith are blessed along with Abraham, the man of faith.
The Righteous Shall Live by Faith
10For all who rely on works of the law are under a curse; for it is written, “Cursed be everyone who does not abide by all things written in the Book of the Law, and do them.” (Dt 27,26; Jr 11,3; Ez 18,4; Mt 5,19; Ř 4,15; Ga 5,4)11Now it is evident that no one is justified before God by the law, for “The righteous shall live by faith.”[4] (Abk 2,4; Ř 1,17; Ga 2,16; Žd 10,38)12But the law is not of faith, rather “The one who does them shall live by them.” (Lv 18,5; Ř 10,5)13Christ redeemed us from the curse of the law by becoming a curse for us—for it is written, “Cursed is everyone who is hanged on a tree”— (Dt 21,23; Sk 5,30; Ga 4,5; 2P 2,1; Zj 22,3)14so that in Christ Jesus the blessing of Abraham might come to the Gentiles, so that we might receive the promised Spirit[5] through faith. (Iz 32,15; Iz 44,3; Jl 2,28; J 7,39; Sk 2,33; Ř 4,9; Ř 4,16; Ga 3,2; Ga 3,28; Ef 1,13)
The Law and the Promise
15To give a human example, brothers:[6] even with a man-made covenant, no one annuls it or adds to it once it has been ratified. (Ř 3,5; Žd 9,17)16Now the promises were made to Abraham and to his offspring. It does not say, “And to offsprings,” referring to many, but referring to one, “And to your offspring,” who is Christ. (Gn 12,7; L 1,55; Sk 3,25; Sk 13,32; Ř 4,13; Ř 4,16)17This is what I mean: the law, which came 430 years afterward, does not annul a covenant previously ratified by God, so as to make the promise void. (Gn 15,13; Ex 12,40; Sk 7,6; Ř 4,14)18For if the inheritance comes by the law, it no longer comes by promise; but God gave it to Abraham by a promise. (Žd 6,13)19Why then the law? It was added because of transgressions, until the offspring should come to whom the promise had been made, and it was put in place through angels by an intermediary. (Ex 20,19; Ex 20,21; Dt 5,5; Dt 5,22; Dt 5,27; Dt 5,31; Sk 7,38; Sk 7,53; Ř 4,15; Ga 3,16; Žd 2,2)20Now an intermediary implies more than one, but God is one. (Ř 3,30; 1Tm 2,5; Žd 6,17; Žd 8,6; Žd 9,15; Žd 12,24)21Is the law then contrary to the promises of God? Certainly not! For if a law had been given that could give life, then righteousness would indeed be by the law. (Ga 2,21)22But the Scripture imprisoned everything under sin, so that the promise by faith in Jesus Christ might be given to those who believe. (Sk 10,43; Ř 3,9; Ř 4,16; Ř 11,32)23Now before faith came, we were held captive under the law, imprisoned until the coming faith would be revealed. (1P 1,5)24So then, the law was our guardian until Christ came, in order that we might be justified by faith. (Mt 5,17; Ř 10,4; 1K 4,15; Ga 2,16; Ga 3,11; Ko 2,17; Žd 9,9)25But now that faith has come, we are no longer under a guardian,26for in Christ Jesus you are all sons of God, through faith. (J 1,12; Ř 8,14; Ga 4,5)27For as many of you as were baptized into Christ have put on Christ. (Sk 8,16; Ř 6,3; Ř 13,14)28There is neither Jew nor Greek, there is neither slave[7] nor free, there is no male and female, for you are all one in Christ Jesus. (Ř 3,30; 1K 11,11; 1K 12,13; Ga 3,14; Ga 5,6; Ga 6,15)29And if you are Christ’s, then you are Abraham’s offspring, heirs according to promise. (Ř 8,17; Ř 9,7; 1K 3,23; Ga 4,1; Ga 4,7; Ga 4,28; Ef 3,6; 2Tm 1,1; Tt 1,2; Žd 9,15)
Galatským 3
King James Version
1O foolish Galatians, who hath bewitched you, that ye should not obey the truth, before whose eyes Jesus Christ hath been evidently set forth, crucified among you?2This only would I learn of you, Received ye the Spirit by the works of the law, or by the hearing of faith?3Are ye so foolish? having begun in the Spirit, are ye now made perfect by the flesh?4Have ye suffered so many things in vain? if it be yet in vain.5He therefore that ministereth to you the Spirit, and worketh miracles among you, doeth he it by the works of the law, or by the hearing of faith?6Even as Abraham believed God, and it was accounted to him for righteousness.7Know ye therefore that they which are of faith, the same are the children of Abraham.8And the scripture, foreseeing that God would justify the heathen through faith, preached before the gospel unto Abraham, saying, In thee shall all nations be blessed.9So then they which be of faith are blessed with faithful Abraham.10For as many as are of the works of the law are under the curse: for it is written, Cursed is every one that continueth not in all things which are written in the book of the law to do them.11But that no man is justified by the law in the sight of God, it is evident: for, The just shall live by faith.12And the law is not of faith: but, The man that doeth them shall live in them.13Christ hath redeemed us from the curse of the law, being made a curse for us: for it is written, Cursed is every one that hangeth on a tree:14That the blessing of Abraham might come on the Gentiles through Jesus Christ; that we might receive the promise of the Spirit through faith.15Brethren, I speak after the manner of men; Though it be but a man's covenant, yet if it be confirmed, no man disannulleth, or addeth thereto.16Now to Abraham and his seed were the promises made. He saith not, And to seeds, as of many; but as of one, And to thy seed, which is Christ.17And this I say, that the covenant, that was confirmed before of God in Christ, the law, which was four hundred and thirty years after, cannot disannul, that it should make the promise of none effect.18For if the inheritance be of the law, it is no more of promise: but God gave it to Abraham by promise.19Wherefore then serveth the law? It was added because of transgressions, till the seed should come to whom the promise was made; and it was ordained by angels in the hand of a mediator.20Now a mediator is not a mediator of one, but God is one.21Is the law then against the promises of God? God forbid: for if there had been a law given which could have given life, verily righteousness should have been by the law.22But the scripture hath concluded all under sin, that the promise by faith of Jesus Christ might be given to them that believe.23But before faith came, we were kept under the law, shut up unto the faith which should afterwards be revealed.24Wherefore the law was our schoolmaster to bring us unto Christ, that we might be justified by faith.25But after that faith is come, we are no longer under a schoolmaster.26For ye are all the children of God by faith in Christ Jesus.27For as many of you as have been baptized into Christ have put on Christ.28There is neither Jew nor Greek, there is neither bond nor free, there is neither male nor female: for ye are all one in Christ Jesus.29And if ye be Christ's, then are ye Abraham's seed, and heirs according to the promise.