1Nespoléhej se na své bohatství, neříkej: „Já si vystačím.“2Neřiď se sám sebou a svou silou, nežeň se za svým srdcem a jeho touhou.3Neříkej: „Kdo mi má co poroučet?“ Hospodin tě totiž jistě potrestá.4Neříkej: „Zhřešil jsem, a nic se mi nestalo“ – Hospodin má přece času dost.5Nebuď si tak jist odpuštěním, že bys klidně vršil hřích na hřích.6Neříkej: „Jeho slitování je veliké, množství mých hříchů promine.“ Umí se totiž slitovat i rozhněvat, jeho hněv na hříšníky dopadá.7Obrať se k Hospodinu bez otálení, neodkládej to z jednoho dne na druhý. Hospodinův hněv totiž přijde znenadání, v den účtování tě zahubí.8Nespoléhej se na nekalé bohatství – v den pohromy tě nespasí!
Ovládej se
9Při každém větru nepřevívej obilí a nevydávej se všemi cestami, jako to dělají prolhaní hříšníci.10Buď stálý ve svém přesvědčení, tvé výroky ať se nemění.11Buď pohotový k naslouchání, odpověď si ale v klidu rozmysli.[1]12Odpověz bližnímu, máš-li co říct, jinak si polož ruku na ústa.13Sláva i hanba pochází z mluvení, člověka vlastní jazyk zahubí.14Nebuď znám jako pomlouvač, nechystej jazykem žádnou lest. Zloděje totiž čeká potupa, lháře pak tvrdý odsudek.15Ve velkých ani malých věcech nechybuj, z přítele v nepřítele neměň se.