1Booz se rendit à la porte de la ville, et il y prit place. Quand le plus proche parent, dont il avait parlé et qui avait le devoir de s’occuper de Ruth vint à passer, Booz lui dit: Un tel! Viens donc t’asseoir ici! L’homme s’approcha et s’assit.2Booz fit approcher dix hommes parmi les responsables de la ville et leur demanda de s’asseoir avec eux[1]. Lorsqu’ils se furent installés, (Dt 21:19; Dt 22:15; Dt 25:7)3il s’adressa ainsi au plus proche parent: Noémi, qui est revenue du pays de Moab, met en vente le champ d’Elimélek, notre parent.4J’ai pensé t’en informer et te proposer de le racheter par-devant les habitants de la ville et les responsables de mon peuple ici présents. Si tu veux exercer ton droit de rachat, fais-le. Sinon, déclare-le-moi, que je le sache, car tu viens en premier lieu pour disposer du droit de rachat, et je viens directement après toi. L’homme lui répondit: Oui, je veux le racheter.5Booz poursuivit: Si tu acquiers le champ de la main de Noémi, tu prendras pour femme Ruth[2] la Moabite, la veuve du défunt, pour donner au défunt une descendance qui héritera de son patrimoine.6– Dans ces conditions, dit le plus proche parent, je ne peux pas racheter pour mon compte, car je ferais tort à mon propre patrimoine. Reprends donc à ton compte mon droit de rachat, car je ne puis en profiter moi-même.7Autrefois, en Israël, lorsqu’on procédait à un rachat ou à un échange de biens, la coutume voulait que l’un des contractants ôte sa sandale et la donne à l’autre pour valider la transaction[3]. (Ps 60:10; Am 2:6; Am 8:6)8Ainsi, l’homme qui avait le droit de rachat dit à Booz: « Acquiers le champ », et il retira sa sandale[4].9Alors Booz déclara aux responsables et à tous ceux qui étaient là: Vous êtes témoins aujourd’hui que j’ai acquis de la main de Noémi tout ce qui appartenait à Elimélek et tout ce qui était à Kilyôn et à Mahlôn.10De ce fait, je prends aussi pour femme Ruth la Moabite, la veuve de Mahlôn, pour susciter au défunt une descendance qui recevra son héritage et pour que son nom ne disparaisse pas dans son lignage et dans sa ville natale. Vous en êtes témoins aujourd’hui.11Alors tous ceux qui se trouvaient à la porte et tous les responsables dirent: Oui: nous en sommes témoins! Que l’Eternel rende la femme qui entre dans ta famille semblable à Rachel et à Léa[5] qui, à elles deux, ont donné naissance à tout le peuple d’Israël! Puisses-tu toi-même prospérer à Ephrata et devenir célèbre à Bethléhem!12Que l’Eternel t’accorde, par cette jeune femme, une descendance aussi nombreuse que celle de Pérets, le fils que Tamar a donné à Juda[6]. (Mt 1:3; Lc 3:33)
Un petit-fils pour Noémi
13C’est ainsi que Booz prit Ruth pour femme. Lorsqu’il se fut uni à elle, l’Eternel accorda à Ruth de devenir enceinte, et elle donna naissance à un fils.14Les femmes de Bethléhem dirent à Noémi: Béni soit l’Eternel qui ne t’a pas privée d’un soutien de famille! Que son nom devienne célèbre en Israël!15Il te rendra une raison de vivre et prendra soin de toi dans tes vieux jours, puisque c’est ta belle-fille qui t’aime qui t’a donné ce petit-fils. Elle vaut mieux pour toi que sept fils.16Noémi prit le nouveau-né et le serra sur son cœur. C’est elle qui se chargea de l’élever.17Les voisines s’écrièrent: Noémi a eu un fils! Et elles lui donnèrent le nom d’Obed. Obed fut le père d’Isaï et le grand-père de David.
La liste généalogique de Pérets
18Voici la liste généalogique de Pérets: Pérets eut pour fils Hetsrôn,19qui eut pour fils Ram, qui eut pour fils Amminadab,20qui eut pour fils Nahshôn, qui eut pour fils Salma[7], (1Ch 2:11)21qui eut pour fils Booz, qui eut pour fils Obed,22qui eut pour fils Isaï, qui eut pour fils David.
— Rút manželkou Bóazovou - Bóaz kupuje Noemino pole a získává Rút za manželku. Jejich syn Obéd je dědem Davidovým.
1 Bóaz vystoupil k bráně a posadil se tam. Tu šel kolem zastánce, o němž Bóaz mluvil. Vybídl ho: „Člověče, zastav se a posaď se tu.“ A on se zastavil a posadil se.2 Bóaz pak vybral deset mužů z městských starších a požádal je: „Zasedněte zde.“ A oni zasedli.3 Zastánci pak řekl: „Noemi, která se vrátila z Moábských polí, chce prodat díl pole, který patřil našemu bratru Elímelekovi.4 Řekl jsem si, že ti to dám na vědomí a vybídnu tě, abys jej koupil v přítomnosti těch, kteří tu zasedají, před staršími mého lidu. Chceš-li použít svého práva k vykoupení, tedy jej vykup, nechceš-li, oznam mi to. Vím, že kromě tebe není bližšího zastánce. Já jsem po tobě.“ On odpověděl: „Vykoupím jej.“5 Bóaz řekl: „V den, kdy koupíš od Noemi pole, kupuješ je i od moábské Rút, ženy po zemřelém, se závazkem zachovat jméno zemřelého v jeho dědictví.“6 Tu řekl zastánce: „Nemohu je vykoupit pro sebe, aniž bych zničil vlastní dědictví. Použij pro sebe mého výkupního práva; já vykoupit nemohu.“7 V Izraeli tomu bývalo odedávna při vykupování nebo při výměnném obchodu takto: Každé jednání se stvrzovalo tím, že si jeden vyzul střevíc a dal jej druhému. To byl v Izraeli způsob stvrzování.8 Zastánce tedy řekl Bóazovi: „Kup si to sám.“ A zul si střevíc.9 Bóaz pak řekl starším a všemu lidu: „Dnes jste svědky, že jsem koupil od Noemi všechno, co patřilo Elímelekovi, i vše, co patřilo Kiljónovi a Machlónovi.10 Koupí jsem získal za manželku i moábskou Rút, ženu Machlónovu, abych zachoval jméno zemřelého v jeho dědictví. Tak nebude vyhlazeno jméno zemřelého z kruhu jeho bratří ani z brány jeho rodiště. Jste toho dnes svědky.“11 Všechen lid, který byl v bráně, i starší odpověděli: „Jsme svědky. Kéž dá Hospodin, aby žena, která přichází do tvého domu, byla jako Ráchel a Lea, které obě zbudovaly dům izraelský. Počínej si zdatně v Efratě a zachovej jméno v Betlémě.12 Nechť je tvůj dům skrze potomstvo, které ti dá Hospodin z této dívky, jako dům Peresa, jehož Támar porodila Judovi.“ 13 I vzal si Bóaz Rút a stala se jeho ženou. Vešel k ní a Hospodin jí dopřál, že otěhotněla a porodila syna.14 Tu řekly ženy Noemi: „Požehnán buď Hospodin, který tě odedneška nenechává bez zastánce, jehož jméno se bude ozývat v Izraeli.15 On ti vrátí smysl života, bude o tebe ve stáří pečovat. Vždyť jej porodila tvá snacha, která tě tolik miluje. Ta je pro tebe lepší než sedm synů.“16 Noemi vzala dítě, položila si je na klín a stala se mu chůvou.17 Sousedky mu daly jméno. Řekly: „Noemi se narodil syn“, a pojmenovaly jej Obéd (to je Ctitel [Hospodinův]). To je otec Jišaje, otce Davidova. 18 Toto je rodopis Peresův: Peres zplodil Chesróna,19 Chesrón zplodil Ráma, Rám zplodil Amínadaba,20 Amínadab zplodil Nachšóna, Nachšón zplodil Salmu,21 Salmón zplodil Bóaza, Bóaz zplodil Obéda,22 Obéd zplodil Jišaje a Jišaj zplodil Davida.