1Au chef de chœur. Un psaume de David. Cantique.2Compter sur toi, ╵dans la quiétude: ╵c’est la louange[1] ╵que nous t’offrons, ╵Dieu, en Sion. Et les vœux que nous t’avons faits, ╵nous les accomplirons.3Toi qui écoutes les prières, tout le monde viendra vers toi.4Le poids des fautes ╵pèse sur moi: ╵il est trop lourd, mais tu pardonnes ╵tous nos péchés.5Heureux celui ╵que tu choisis ╵pour l’inviter ╵auprès de toi à demeurer ╵dans tes parvis! Nous y serons comblés ╵des bienfaits de ton temple, et de la sainteté ╵de ton palais.6Dans ta justice, ╵tu nous réponds par des interventions terribles, ╵ô Dieu sauveur, toi en qui mettent leur espoir ╵les hommes jusqu’aux confins de la terre, ╵jusqu’au-delà des mers.7Par son pouvoir, ╵il établit fermement les montagnes. Il est revêtu de puissance,8il calme le fracas des mers, ╵tout le mugissement de leurs vagues, et les peuples tumultueux.9Ceux qui habitent ╵au bout du monde ╵sont saisis d’une grande crainte ╵en voyant tes prodiges. Tu fais crier de joie ╵le levant, le couchant.10Tu prends soin de la terre ╵et tu l’abreuves. Tu la combles d’abondantes richesses! Dieu, ton ruisseau ╵est rempli d’eau: fertilisant ainsi la terre, ╵tu fais pousser le blé ╵pour les humains.11Tu fais regorger d’eau ╵tous ses sillons. ╵Tu aplanis ses mottes, tu l’amollis par les averses, ╵et tu bénis ce qui y germe.12Tu couronnes l’année ╵de tes bienfaits; et partout où tu passes, ╵la terre est engraissée.13Les pâturages des steppes ruissellent, et les coteaux ╵se revêtent de joie.14Les prés se couvrent ╵de moutons et de chèvres, les vallées se drapent de blé: tout chante et pousse des clameurs de joie.
1 Pro předního zpěváka, žalm. Davidův, píseň. 2Ztišením se sluší tebe chválit, Bože, na Sijónu, plnit tobě sliby. 3 K tobě, jenž modlitby slyšíš, přichází veškeré tvorstvo. 4 Přemohly mě nepravosti, našich nevěrností jenom ty nás zprostíš. 5 Blaze tomu, koho vyvolíš a přijmeš, aby směl pobývat ve tvých nádvořích. Tam se budem sytit dary tvého domu, tvého svatého chrámu. 6 Ve své spravedlnosti nám odpovídáš činy budícími bázeň, Bože, naše spáso, naděje všech končin země i zámořských dálek, 7 jenž jsi upevnil svou mocí hory, opásán bohatýrskou silou, 8 jenž konejšíš hukot moří, hukot jejich vlnobití i vřavu národů. 9 Z tvých znamení jímá bázeň obyvatele všech končin, tam, kde jitro nastává i kde se snáší večer, všechno naplňuješ plesem. 10 Navštěvuješ zemi, hojností ji zahrnuješ, velmi bohatou ji činíš. Boží potok je naplněn vodou, pečuješ jim o obilí, ano, máš o zemi péči: 11 zavlažuješ brázdy, kypříš hroudy, vydatnými prškami ji činíš vláčnou, žehnáš tomu, co z ní raší. 12 Ty svou dobrotou celý rok korunuješ, ve tvých stopách kane tučnost, 13 kane na pastviny v stepi, a pahorky jásotem se opásaly. 14 Louky se oděly stády, doliny se halí obilím, zvučí hlaholem a zpěvem.