1Au chef de chœur, à chanter sur la mélodie du « Lis du témoignage ».2Cantique didactique[1] composé par David à l’occasion de sa guerre contre les Syriens de Mésopotamie et contre les Syriens de Tsoba. Au retour, Joab vainquit les Edomites dans la vallée du Sel, au nombre de douze mille hommes[2]. (2S 8:3; 1Ch 18:12)3O Dieu, ╵voici que tu nous as rejetés! ╵Tu as fait la brèche dans nos rangs! Tu as montré ton courroux, ╵maintenant, rétablis-nous!4Tu as fait trembler la terre, ╵tu l’as fissurée, guéris ses fractures, ╵car elle chancelle.5Tu as fait passer ton peuple ╵par des moments très pénibles! Tu nous as fait boire ╵un vin qui nous étourdit!6Tu as agité une bannière ╵pour signifier à ceux qui te craignent de fuir[3] devant les archers. Pause7Afin que tes bien-aimés ╵voient la délivrance, interviens et sauve-nous! ╵Réponds-moi[4]! (Ps 108:7)8Dieu l’a déclaré ╵dans son sanctuaire[5]: ╵« Je triompherai! Je vais partager Sichem[6]. ╵Je vais mesurer ╵au cordeau ╵le val de Soukkoth[7]. (Gn 12:6; Jos 8:30)9A moi Galaad! ╵A moi Manassé[8]! Ephraïm ╵est un casque pour ma tête. Mon sceptre royal, ╵c’est Juda,10et, pour me laver, ╵Moab[9] me sert de bassine, sur Edom, je jette ╵ma sandale[10], et la Philistie, ╵pousse des cris de terreur ╵à cause de moi[11]. » (Gn 18:4; Dt 25:9; Rt 4:7; Ps 108:10; Is 16:6)11Qui me mènera ╵à la ville forte? Qui me conduira ╵à Edom?12Sinon toi, ô Dieu? ╵Toi qui nous as ╵rejetés, et qui ne sors plus, ô Dieu ╵avec nos armées?13Viens nous secourir ╵contre l’ennemi[12]! Car il est bien illusoire, ╵le secours venant des hommes.14Mais avec Dieu nous ferons ╵des exploits, c’est lui qui écrasera ╵tous nos ennemis.
1 Pro předního zpěváka, podle „Lilie svědectví“. Pamětní zápis, Davidův, k vyučování,2když válčil s Aramejci z Dvojříčí a s Aramejci ze Sóby; po návratu pobil Jóab Edómce v Solném údolí, dvanáct tisíc mužů. 3 Zanevřels na nás, Bože, prolomils naše řady, stíhal nás hněv tvůj. Navrať se k nám! 4 Zemí jsi otřásl, rozštěpil jsi ji; scel její trhliny, neboť se hroutí! 5 Vlastnímu lidu dals okusit tvrdost, dals nám pít víno, až závrať nás jímá. 6 Dopustils, aby ti, kdo se tě bojí, korouhev k ústupu před lukem zvedli. -Sela- 7 Aby tvoji milí byli zachováni, pomoz svou pravicí, odpověz nám! 8 Bůh ve své svatyni promluvil: „S jásotem rozdělím Šekem, rozměřím dolinu Sukót. 9 Mně patří Gileád, mně patří Manases, Efrajim, přilba mé hlavy, Juda, můj palcát. 10 Moáb je mé umývadlo, na Edóm hodím svůj střevíc. Spusť, Pelišteo, proti mně válečný ryk!“ 11 Kdože mě uvede do nepřístupného města? Kdo mě dovedl až do Edómu? 12 Což ne, Bože, ty, jenž zanevřel jsi na nás? Což s našimi zástupy bys nevytáhl, Bože? 13 Před protivníkem buď naše pomoc, je šalebné čekat spásu od člověka. 14 S Bohem statečně si povedeme, on rozšlape naše protivníky.