1Au chef de chœur, à chanter sur la mélodie des « Lis »[1]. Une méditation[2] et un chant d’amour des Qoréites[3]. (Ps 42:1)2Mon cœur est tout vibrant ╵de paroles très belles. Je dis: Mon œuvre est pour le roi! Je voudrais que ma langue ╵soit comme le roseau ╵d’un habile écrivain.3Parmi tous les humains, ╵tu es bien le plus beau! La grâce est sur tes lèvres; et l’on voit bien que Dieu ╵t’a béni à jamais.4Guerrier plein de vaillance, ╵ceins ton épée sur le côté! Oui, revêts-toi ╵de ta magnificence, ╵de l’éclat de ta gloire.5Et dans ta gloire, ╵remporte des victoires! Conduis ton char de guerre, ╵défends la vérité, ╵la douceur, la justice! Que ta main se signale ╵par des actions d’éclat!6Tes flèches acérées atteindront en plein cœur ╵les ennemis du roi et tu feras tomber ╵des peuples sous tes pas.7Ton trône, ô Dieu, subsiste ╵pour toute éternité, le sceptre de ton règne ╵est sceptre d’équité[4]. (He 1:8)8Tu aimes la justice, ╵et tu détestes la méchanceté. Aussi, ô Dieu, ton Dieu[5] ╵t’a oint d’une huile d’allégresse[6] et t’a ainsi fait roi, ╵de préférence ╵à tous tes compagnons. (Pr 7:17)9Myrrhe, aloès, cannelle ╵embaument tes habits. Dans les palais d’ivoire, les harpes te ravissent.10Et voici les princesses ╵parmi les dames de ta cour[7], la reine est à ta droite, ╵parée de l’or d’Ophir.11Entends, ma fille, et vois! ╵Ecoute-moi: Ne pense plus ╵à ton peuple et à ta famille.12Car le roi est épris ╵de ta beauté! Lui, il est ton seigneur, ╵prosterne-toi donc devant lui!13Les habitants de Tyr[8], ╵viendront t’apporter leurs présents pour gagner ta faveur ╵de même que les peuples les plus riches. (2S 5:11; 1R 5:15; 1R 9:10; 1R 9:26; Is 23:1; Ez 26:1)14Toute resplendissante ╵est la fille du roi ╵dans le palais. Ses vêtements ╵sont brodés de l’or le plus fin.15En vêtements brodés, ╵on la présente au roi. De jeunes demoiselles ╵la suivent en cortège: ╵on les conduit auprès de toi.16On les conduit ╵dans la joie et dans l’allégresse, elles sont introduites ╵dans le palais du roi.17Tes fils succéderont ╵à tes ancêtres, tu les établiras ╵princes pour diriger ╵tout le pays.18Je redirai ta renommée ╵à toutes les générations. C’est pourquoi tous les peuples ╵te loueront éternellement.
1 Pro předního zpěváka, podle „Lilií“. Pro Kórachovce; poučující, píseň lásky. 2 Slavnostní řeč mi ze srdce tryská, své dílo přednesu králi; jazyk můj – hbitého písaře rydlo: 3 Ty nejkrásnější ze synů lidských, z tvých rtů se line milost, proto ti Bůh navěky žehná! 4 Boky si opásej, bohatýre, mečem, svou velebnou důstojností, 5 se zdaremdůstojně do boje vyjeď za pravdu, mírnost a spravedlnost, svou pravicí dokážeš činy, jež vzbudí bázeň. 6 Máš ostré šípy, národy padnou ti k nohám, zasáhneš srdce nepřátel, králi! 7 Tvůj trůn, ó božský, bude stát věčně a navždy, tvým žezlem královským je žezlo práva. 8 Miluješ spravedlnost, nenávidíš zvůli; proto tě, božský, pomazal Bůh tvůj olejem veselí nad tvoje druhy. 9 Celé tvé roucho myrhou, aloe, kasií voní, z paláců zdobených slonovou kostí hra strun zní pro radost tobě. 10 Královské dcery se skvějí v tvých skvostech, královna ve zlatě z Ofíru ti stojí po pravici. 11 Slyš, dcero, pohleď, nakloň své ucho, zapomeň na svůj lid, na otcův dům, 12 neboť král zatouží po tvé kráse; je to tvůj pán a jemu se klaněj. 13 I dcera Týru svůj dar ti nese, naklonit si tě chtějí boháči z lidu. 14 Královská dcera v celé své slávě již čeká uvnitř, svůj šat má protkaný zlatem. 15 V zářivém oděvu ji vedou králi a za ní její panenské družky, k tobě je uvádějí. 16 Průvod se ubírá v radostném jásotu, vstupuje v královský palác. 17 Namísto otců budeš mít syny, učiníš je velmoži po celé zemi. 18 Tvé jméno budu připomínat po všechna pokolení; proto ti národy budou vzdávat chválu navěky a navždy.