1Au chef de chœur; cantique de David.2Tous les cieux proclament ╵combien Dieu ╵est glorieux, l’étendue céleste ╵publie l’œuvre de ses mains.3Un jour en informe un autre, une nuit à l’autre nuit ╵en transmet la connaissance.4Ce ne sont pas des paroles, ╵ce ne sont pas des discours, ni des voix qu’on peut entendre[1].5Cependant, leur voix[2] parvient ╵à toute la terre, et leurs accents aux confins du monde[3]. Là, Dieu a dressé ╵pour le soleil une tente. (Rm 10:18)6Comme un jeune époux ╵sortant de sa chambre, comme un guerrier qui s’avance ╵le soleil s’élance, ╵joyeux de prendre sa course.7D’une extrémité du ciel, ╵il surgit, et son parcours se prolonge ╵jusqu’à l’autre extrémité; il n’est rien qui se dérobe ╵à l’ardeur de ses rayons.8La Loi de l’Eternel est parfaite, ╵elle nous redonne vie. L’acte de l’alliance de l’Eternel ╵est digne de confiance, ╵et aux gens inexpérimentés ╵elle donne la sagesse.9Les décrets de l’Eternel sont justes ╵et ils font la joie du cœur; les commandements de l’Eternel ╵sont limpides ╵et ils donnent du discernement.10La crainte de l’Eternel est pure, ╵elle subsiste à jamais; les règles de droit ╵édictées par l’Eternel ╵sont justes toutes ensemble.11Elles sont plus désirables que de l’or, ╵que beaucoup d’or pur, et plus savoureuses que le miel ╵le plus doux coulant des ruches.12Ton serviteur, Eternel, ╵en tire instruction: à leur obéir, ╵on recueille un grand profit.13Qui peut discerner tous ses faux pas? Pardonne-moi les péchés ╵dont je n’ai pas conscience.14Garde aussi ton serviteur ╵des pensées d’orgueil: qu’elles n’aient sur moi ╵pas la moindre emprise! Alors je serai intègre, ╵innocent de grandes fautes.15Veuille agréer mes paroles, et la méditation de mon cœur, ô Eternel, mon Rocher, ╵mon Libérateur.
1 Pro předního zpěváka. Žalm Davidův. 2 Nebesa vypravují o Boží slávě, obloha hovoří o díle jeho rukou. 3 Svoji řeč předává jeden den druhému, noc noci sděluje poznatky. 4 Není to řeč lidská, nejsou to slova, takový hlas od nich nelze slyšet. 5 Jejich tón zvučí celičkou zemí, zní jejich hovor po širém světě. Bůh slunci na nebi postavil stan. 6 Ono jak ženich z komnaty vyjde, vesele jako rek, když běží k cíli. 7 Vychází na jednom okraji nebes, probíhá obloukem k druhému konci a nic se neskryje před jeho žárem. 8 Hospodinův zákon je dokonalý, udržuje při životě. Hospodinovo svědectví je pravdivé, nezkušený jím zmoudří. 9 Hospodinova ustanovení jsou přímá, jsou pro radost srdci. Hospodinovo přikázání je ryzí, dává očím světlo. 10 Hospodinova bázeň je čistá, obstojí navždy. Hospodinovy řády jsou pravda, jsou nejvýš spravedlivé, 11 nad zlato vzácnější, nad množství ryzího zlata, sladší než med, než včelí med z plástve. 12 Jsou poučením i pro tvého služebníka, když na ně dbá, má odměnu hojnou. 13 Kdo může rozpoznat bludy? Zprosť mě i vin, jež jsou mi skryty. 14 Též před opovážlivci chraň svého služebníka, nedopusť, aby mi vládli. Pak budu bez vady a shledán čistý, prost množství nevěrností. 15 Kéž se ti líbí řeč mých úst i to, o čem rozjímám v srdci, Hospodine, má skálo, vykupiteli můj!