1Cantique pour la route vers la demeure de l’Eternel[1]. Depuis ma jeunesse[2], ╵on m’a souvent combattu. Qu’Israël le dise: (Ps 120:1; Ez 23:3; Os 11:1)2« Depuis ma jeunesse ╵on m’a souvent combattu, mais on n’a pas pu ╵l’emporter sur moi. »3On a labouré mon dos, on y a tracé ╵de très longs sillons.4L’Eternel est juste et il a brisé les liens ╵imposés par les méchants.5Qu’ils soient dans la honte ╵et qu’ils battent en retraite, tous ceux qui ont de la haine ╵pour Sion.6Qu’ils soient comme l’herbe ╵poussant sur les toits et qui se dessèche ╵avant qu’on l’arrache[3], (Is 37:27)7dont le moissonneur ╵n’emplit pas sa main, dont celui qui lie les gerbes ╵n’emplit pas son sac.8Et que les passants ╵ne leur disent pas: « Que l’Eternel vous bénisse! Nous vous bénissons ╵de la part de l’Eternel. »
1 Poutní píseň. Jak často mě už od mládí sužovali – Izrael ať řekne –, 2 jak často mě už od mládí sužovali, ale nepřemohli. 3 Po zádech mi orali oráči, vyorali dlouhé brázdy. 4 Hospodin je spravedlivý, postraňky těch svévolníků přeťal. 5 S hanbou zpět ať táhnou všichni, kteří nenávidí Sijón! 6 Ať jsou jak tráva na střechách, ta uschne dřív, než je vytrhána. 7 Jí si ten, kdo žne, dlaň nenaplní, ani náruč ten, jenž sbírá snopy. 8 Neřeknou jim ti, kdo půjdou kolem: „Požehnání Hospodinovo buď s vámi! Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“