1Cantique pour la route vers la demeure de l’Eternel[1]. Je lève les yeux vers toi, toi qui sièges dans les cieux. (Ps 120:1)2Oui, comme les serviteurs ╵fixent leurs regards sur la main du maître, comme la servante ╵fixe ses regards ╵sur la main de sa maîtresse[2], ainsi nos regards se tournent ╵vers l’Eternel, notre Dieu, dans l’attente qu’il nous fasse grâce.3Fais-nous grâce, ô Eternel! ╵Manifeste-nous ta compassion! Car nous sommes saturés ╵du mépris qu’on nous témoigne.4Oui, nous sommes saturés des railleries des repus ╵et du mépris des hautains.
1 Poutní píseň. Pozvedám své oči k tobě, jenž v nebesích trůníš. 2 Hle, jak oči služebníků k rukám jejich pánů, jako oči služebnice k rukám její paní, tak vzhlížejí naše oči k Hospodinu, našemu Bohu, dokud se nad námi nesmiluje. 3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi! Dosyta jsme zakusili pohrdání. 4 Naše duše už dosyta zakusila posměchu sebejistých a pohrdání pyšných.