Proverbes 13 | La Bible du Semeur

La Bible du Semeur

1 Un fils sage tient compte de l’éducation qu’il a reçue de son père, mais le moqueur n’accepte jamais les reproches. 2 Grâce à ses paroles, on peut se nourrir de bonnes choses, mais les traîtres n’ont d’appétit que pour la violence. 3 Qui veille sur ses paroles préserve sa vie, mais celui qui ouvre grand la bouche court à sa ruine. 4 Le paresseux éprouve des désirs mais n’arrive à rien, alors que les aspirations des gens actifs seront comblées. 5 Le juste déteste les mensonges, mais le méchant répand la honte et la confusion. 6 Agir avec droiture est une protection pour l’homme intègre, mais la méchanceté a même un effet subversif sur le péché^[1]. 7 Tel joue au riche et n’a rien du tout, tel autre fait le pauvre et possède de grands biens. 8 La fortune du riche sert de rançon pour sa vie, mais le pauvre n’entend pas de menaces. 9 Les justes rayonnent comme une lumière source de joie, la lampe des méchants est sur le point de s’éteindre. 10 Toutes les querelles proviennent de l’orgueil, mais la sagesse accompagne ceux qui acceptent les conseils. 11 Une richesse acquise par des moyens douteux se dissipe; amassée peu à peu, elle se multiplie. 12 Un espoir différé rend le cœur malade; un désir exaucé est comme un arbre de vie^[2]. (Pr 3:18) 13 Qui méprise la parole le paiera, mais qui respecte le précepte en sera récompensé. 14 L’enseignement du sage est une source de vie, il fait éviter les pièges de la mort^[3]. (Pr 3:18) 15 Une raison saine procure la faveur, mais le chemin des traîtres est rude^[4]. 16 Tout homme avisé agit en connaissance de cause, mais l’insensé fait étalage de sa sottise. 17 Un messager infidèle tombera dans le malheur, mais un envoyé fidèle apporte la guérison. 18 Qui ne veut pas se laisser corriger tombera dans la misère et la honte, mais celui qui accepte d’être repris sera honoré. 19 Il est agréable de voir ses désirs réalisés, mais les insensés ont horreur de se détourner du mal. 20 Qui fréquente les sages deviendra sage, mais qui fraie avec les insensés va au-devant du malheur. 21 Le malheur poursuit les pécheurs, mais le bonheur récompense les justes^[5]. (Pr 10:27) 22 Ce que l’homme de bien laisse derrière lui passe aux enfants de ses enfants, mais la fortune du pécheur est mise en réserve pour le juste. 23 Le champ défriché du pauvre lui procure des vivres en abondance, mais l’injustice les détruit. 24 Qui refuse de châtier son fils ne l’aime pas; qui l’aime le corrigera de bonne heure. 25 Le juste mange et il est rassasié, mais les méchants sont affamés.

Český ekumenický překlad

de Česká biblická společnost

1 Syn otcovským káráním zmoudří, kdežto posměvač pohrůžky neposlouchá. 2 Ovoce svých úst se každý dobře nají, duše věrolomných okusí násilí. 3 Kdo hlídá svá ústa, střeží svůj život, kdo se pošklebuje, toho stihne zkáza. 4 Lenoch jen touží a ničeho nedosáhne, kdežto pilní se nasytí tukem. 5 Spravedlivý nenávidí jakýkoli klam, kdežto svévolník vzbuzuje nelibost a hnus. 6 Spravedlnost chrání toho, kdo žije bezúhonně, kdežto svévole vyvrací hříšníka. 7 Leckdo se vydává za bohatého, ačkoli nic nemá, někdo se vydává za chudého, a má velké jmění. 8 Bohatstvím se člověk může vyplatit, kdežto chudý vyhrožování neslýchá. 9 Světlo spravedlivých radostně září, kdežto svévolníkům svítilna hasne. 10 Ze zpupnosti vzniká jen hádka, kdežto u těch, kdo si dají poradit, je moudrost. 11 Jmění snadno nabyté se zmenšuje, kdežto kdo shromažďuje vlastní prací, tomu přibývá. 12 Dlouhým čekáním zemdlívá srdce, kdežto splněná touha je stromem života. 13 Kdo pohrdá slovem, přivádí se do záhuby, kdežto kdo se bojí přikázání, dochází odplaty. 14 Učení moudrého je zdrojem života, pomůže uniknout léčkám smrti. 15 Prozíravost zjednává přízeň, kdežto věrolomní vytrvávají na své cestě. 16 Kdo je chytrý, počíná si podle poznání, kdežto hlupák roztrušuje pošetilost. 17 Svévolný posel propadne zkáze, kdežto věrný vyslanec přináší zdraví. 18 Chudoba a hanba stihnou toho, kdo se vyhýbá trestu, kdežto kdo dbá na domluvu, bude vážený. 19 Když se naplní touha, je sladko v duši, kdežto hlupákům se hnusí odvrátit se od zlého. 20 Kdo chodívá s moudrými, stane se moudrým, kdežto tomu, kdo se přátelí s hlupáky, se povede zle. 21 Hříšníky stíhá zlo, kdežto spravedlivým je odplatou dobro. 22 Dobrý zanechá dědictví vnukům, kdežto jmění hříšníka bývá uchováno pro spravedlivého. 23 Úhor dává chudým mnoho pokrmu, ale bývá ničen bezprávím. 24 Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas. 25 Spravedlivý se nají dosyta, kdežto břicho svévolníků trpí nedostatkem.