Luc 3

La Bible du Semeur

de Biblica
1 La quinzième année du règne de l’empereur Tibère[1], Ponce Pilate[2] était gouverneur de la Judée, Hérode régnait sur la Galilée comme tétrarque, son frère Philippe sur l’Iturée et la Trachonitide, Lysanias sur l’Abilène[3]. (Mt 3:1; Mc 1:1)2 Hanne et Caïphe étaient grands-prêtres[4]. Cette année-là, Dieu adressa la parole à Jean, fils de Zacharie, dans le désert.3 Jean se mit à parcourir toute la région du Jourdain. Il appelait les gens à se faire baptiser en signe d’un profond changement[5], afin de recevoir le pardon de leurs péchés.4 Ainsi s’accomplit ce que le prophète Esaïe avait écrit dans son livre: On entend la voix de quelqu’un qui crie dans le désert: Préparez le chemin pour le Seigneur, faites-lui des sentiers droits.5 Toute vallée sera comblée, toute montagne et toute colline seront abaissées, les voies tortueuses deviendront droites, les chemins rocailleux seront nivelés,6 et tous les hommes verront le salut de Dieu[6]. (Is 40:3)7 Jean disait à ceux qui venaient en foule se faire baptiser par lui: Espèces de vipères! Qui vous a enseigné à fuir la colère de Dieu qui va se manifester?8 Produisez plutôt pour fruits des actes qui montrent que vous avez changé[7]. Ne vous contentez pas de répéter en vous-mêmes: « Nous sommes les descendants d’Abraham! » Car, regardez ces pierres: je vous déclare que Dieu peut en faire des enfants d’Abraham.9 La hache est déjà sur le point d’attaquer les arbres à la racine. Tout arbre qui ne produit pas de bon fruit sera coupé et jeté au feu.10 Les foules lui demandèrent alors: Que devons-nous faire?11 Il leur répondit: Si quelqu’un a deux chemises, qu’il en donne une à celui qui n’en a pas. Si quelqu’un a de quoi manger, qu’il partage avec celui qui n’a rien.12 Il y avait des collecteurs d’impôts qui venaient se faire baptiser. Ils demandèrent à Jean: Maître, que devons-nous faire?13 – N’exigez rien de plus que ce qui a été fixé, leur répondit-il.14 Des soldats le questionnèrent aussi: Et nous, que devons-nous faire? – N’extorquez d’argent à personne et ne dénoncez personne à tort: contentez-vous de votre solde. (Mt 3:11; Mc 1:7; Jn 1:19)15 Le peuple était plein d’espoir et chacun se demandait si Jean n’était pas le Messie.16 Il répondit à tous: Moi je vous baptise dans l’eau. Mais quelqu’un va venir, qui est plus puissant que moi. Je ne suis même pas digne de dénouer la lanière de ses sandales. Lui, il vous baptisera dans le Saint-Esprit et le feu.17 Il tient en main sa pelle à vanner, pour nettoyer son aire de battage, et il amassera le blé dans son grenier. Quant à la bale, il la brûlera dans un feu qui ne s’éteindra pas.18 Jean adressait encore beaucoup d’autres recommandations au peuple et lui annonçait la Bonne Nouvelle de l’Evangile. (Mt 14:3; Mc 6:17)19 Mais il reprocha au gouverneur Hérode d’avoir épousé Hérodiade, la femme de son demi-frère[8], et d’avoir commis beaucoup d’autres méfaits.20 Hérode ajouta encore à tous ses crimes celui de faire emprisonner Jean.21 Tout le peuple venait se faire baptiser, et Jésus fut aussi baptisé. Or, pendant qu’il priait, le ciel s’ouvrit (Mt 3:13; Mc 1:9)22 et le Saint-Esprit descendit sur lui, sous une forme corporelle, comme une colombe. Une voix retentit alors du ciel: Tu es mon Fils bien-aimé, tu fais toute ma joie.23 Jésus avait environ trente ans quand il commença à exercer son ministère. Il était, comme on le pensait, le fils de Joseph, dont voici les ancêtres: Héli, (Mt 1:1)24 Matthath, Lévi, Melki, Yannaï, Joseph,25 Mattathias, Amos, Nahoum, Esli, Naggaï,26 Maath, Mattathias, Sémeïn, Yoseh, Yoda,27 Yoanan, Rhésa, Zorobabel, Shealtiel, Néri,28 Melki, Addi, Kosam, Elmadam, Er,29 Jésus, Eliézer, Yorim, Matthath, Lévi,30 Siméon, Juda, Joseph, Yonam, Eliaqim,31 Méléa, Menna, Mattata, Nathan, David,32 Isaï, Obed, Booz, Salma, Nahshôn,33 Amminadab, Admîn, Arni, Hetsrôn, Pérets, Juda,34 Jacob, Isaac, Abraham, Térah, Nahor,35 Seroug, Reou, Péleg, Héber, Shélah,36 Qaïnam, Arpakshad, Sem, Noé, Lémek,37 Mathusalem, Hénok, Yéred, Maléléel, Qénân,38 Enosh, Seth, Adam, qui était lui-même fils de Dieu.

Luc 3

Český ekumenický překlad

de Česká biblická společnost
1  V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, když Pontius Pilát spravoval Judsko a v Galileji vládl Herodes, jeho bratr Filip na území Itureje a Trachonitidy a Lyzanias v Abiléně, 2  za nejvyššího kněze Annáše a Kaifáše, stalo se slovo Boží k Janovi, synu Zachariášovu, na poušti.3  I začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů,“4  jak je psáno v knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky! 5  Každá propast bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté cesty budou rovné; 6  a každý tvor uzří spasení Boží.‘ 7  Zástupům, které vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?8  Neste tedy ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: ‚Náš otec jest Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.9  Sekera už je na kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do ohně.“10  Zástupy se Jana ptaly: „Co jen máme dělat?“11  On jim odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak.“12  Přišli i celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: „Mistře, co máme dělat?“13  On jim řekl: „Nevymáhejte víc, než máte nařízeno.“14  Tázali se ho i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“ 15  Lidé byli plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad Mesiáš.16  Na to Jan všem řekl: „Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.17  Lopata je v jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy spálí ohněm neuhasitelným.“ 18  A ještě mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.19 Ale když káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co činil,20  Herodes všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení. 21  Když se všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe22  a Duch svatý sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“ 23  Když Ježíš začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa, jehož předkové byli: Heli,24  Mathat, Levi, Melchi, Janai, Josef,25  Matathias, Amos, Nahum, Esli, Nagai,26  Mahat, Matathias, Semei, Josech, Joda,27  Johanan, Resa, Zorobabel, Salatiel, Neri,28  Melchi, Addi, Kosan, Elamadam, Er,29  Jesus, Eliezer, Jorim, Mathat, Levi,30  Simeon, Juda, Josef, Jonam, Eliakim,31  Melea, Menna, Mattath, Natham, David,32  Isaj, Obéd, Bóaz, Sala, Naason,33  Amínadab, Admin, Arni, Chesróm, Fares, Juda,34  Jákob, Izák, Abraham, Tare, Náchor,35  Seruch, Ragau, Falek, Heber, Sala,36  Kainan, Arfaxad, Sem, Noe, Lámech,37  Matusalem, Henoch, Jared, Maleleel, Kainan,38  Enóš, Šét a Adam, který byl od Boha.