1Une longue période s’écoula après que l’Eternel eut accordé aux Israélites de vivre sans être inquiétés par aucun ennemi autour d’eux, et Josué était devenu très vieux[1]. (Jos 24:29)2Il convoqua tout Israël, ses responsables, ses chefs, ses juges et ses officiers, et leur dit: Je suis devenu très vieux.3Vous avez constaté vous-mêmes comment l’Eternel votre Dieu a traité tous ces peuples devant vous: il a lui-même combattu pour vous.4Voyez: j’ai attribué en possession à vos tribus le territoire de ces peuples qui subsistent encore, de même que celui des peuples que j’ai exterminés, entre le Jourdain et la mer Méditerranée à l’ouest.5L’Eternel, votre Dieu, les dépossédera lui-même en votre faveur, il les fera fuir au fur et à mesure de votre avance et vous posséderez leur pays, comme il vous l’a promis[2]. (Ex 23:27; Ex 34:11; Nb 33:51; Dt 11:23)6Appliquez-vous donc de toutes vos forces à obéir et à faire tout ce qui est écrit dans le livre de la Loi de Moïse, sans vous en écarter ni d’un côté ni de l’autre.7Ne vous mêlez pas à ces populations qui subsistent parmi vous. N’ayez aucune pensée pour leurs dieux, ne prêtez pas serment par leur nom, ne leur rendez pas de culte et ne vous prosternez pas devant eux pour les adorer.8Attachez-vous uniquement à l’Eternel, votre Dieu, comme vous l’avez fait jusqu’à présent.9Alors l’Eternel dépossédera en votre faveur des peuples nombreux et puissants; or, jusqu’à ce jour, personne n’a pu vous résister.10Un seul d’entre vous en mettait mille en fuite, car l’Eternel votre Dieu combattait pour vous, comme il vous l’avait promis.11Veillez donc sur vous-mêmes pour aimer l’Eternel votre Dieu!12Car si vous vous détournez de lui et si vous vous associez au reste de ces peuples qui subsistent parmi vous, si vous vous alliez à eux par des mariages et si vous avez des relations avec eux,13sachez bien que l’Eternel votre Dieu ne continuera pas à déposséder ces peuples en votre faveur. Alors ils deviendront pour vous des pièges et des filets, ils seront des fouets à vos côtés, et des épines dans vos yeux. Et vous finirez par disparaître de ce bon pays que l’Eternel votre Dieu vous a donné.14Voilà que je m’en vais par le chemin que prend tout être humain. Reconnaissez de tout votre cœur et de tout votre être qu’aucune des promesses de bienfaits que l’Eternel votre Dieu vous a faites n’est restée sans effet: elles se sont toutes accomplies pour vous, sans exception aucune.15Eh bien, comme il a tenu toutes ses promesses de bienfaits, l’Eternel votre Dieu accomplira aussi toutes ses menaces contre vous, jusqu’à vous faire disparaître de ce bon pays qu’il vous a donné[3]. (Lv 26:3; Dt 28:1)16Si vous violez l’alliance qu’il a établie pour vous et si vous allez rendre un culte à d’autres dieux en vous prosternant devant eux, l’Eternel se mettra en colère contre vous et vous disparaîtrez sans tarder de ce bon pays qu’il vous a donné.
— Jozuovy výstrahy a napomenutí - Izrael se nesmí směšovat s pohany. Hospodin žádá celé srdce svého lidu.
1 Po mnoha dnech, když Hospodin dal Izraeli odpočinout od všech okolních nepřátel, Jozue, stařec pokročilého věku,2svolal celý Izrael, jeho starší a představitele, soudce a správce, a řekl jim: „Jsem stařec pokročilého věku.3 Sami jste viděli všechno, co učinil Hospodin, váš Bůh, všem těm pronárodům před vašima očima; neboť Hospodin, váš Bůh, bojoval za vás.4 Pohleďte, přidělil jsem vám tyto zbylé pronárody do dědictví pro vaše kmeny, od Jordánu, se všemi pronárody, které jsem vyhladil, až k Velkému moři, kde slunce zapadá.5 Hospodin, váš Bůh, je zapudí od vaší tváře a vyžene je před vámi; a vy obsadíte jejich zemi, jak vám přislíbil Hospodin, váš Bůh.6 A tak buďte zcela rozhodní a zachovávejte a čiňte všechno, co je napsáno v Knize Mojžíšova zákona, abyste se od něho neuchýlili napravo ani nalevo. 7 Nesmíte se mísit s těmito pronárody, jejichž zbytky jsou mezi vámi. Jména jejich bohů nepřipomínejte ani skrze ně nepřísahejte; neslužte jim a neklaňte se jim,8 ale přimkněte se k Hospodinu, svému Bohu, jak jste činili dodnes.9 Neboť Hospodin před vámi vyhnal velké a mocné pronárody; nikdo před vámi až dodnes neobstál.10Jediný z vás bude schopen pronásledovat tisíc mužů, protože Hospodin, váš Bůh, bojuje za vás, jak vám přislíbil.11 Sami u sebe dbejte úzkostlivě o to, abyste milovali Hospodina, svého Boha. 12 Jestliže však přece odpadnete a přimknete se ke zbytku těch pronárodů, které ještě zbyly mezi vámi, a jestliže se s nimi spřízníte sňatkem a budete se mísit s nimi a oni s vámi,13 tedy jistotně vězte, že Hospodin, váš Bůh, už před vámi ty pronárody nevyžene. Stanou se vám osidlem a léčkou, karabáčem na vašich bocích a trny v očích, dokud nevymizíte z této dobré země, kterou vám dal Hospodin, váš Bůh.14 Hle, já nyní odcházím cestou všeho pozemského. Uznejte tedy celým srdcem a celou duší, že nezapadlo ani jedno ze všech dobrých slov, která o vás mluvil Hospodin, váš Bůh. Všechno se vám uskutečnilo, nezapadlo z toho jediné slovo.15 A tak se i stane, že jako se na vás uskutečnilo všechno dobro, o němž k vám mluvil Hospodin, váš Bůh, tak na vás Hospodin uvede všechno zlo a vyhladí vás z této dobré země, kterou vám Hospodin, váš Bůh, dal.16 Jestliže přestoupíte smlouvu Hospodina, svého Boha, kterou vám přikázal, a půjdete sloužit jiným bohům a klanět se jim, vzplane proti vám Hospodinův hněv a rychle vymizíte z této dobré země, kterou vám dal.“