1Prophéties concernant Moab. Voici ce que déclare ╵le Seigneur des armées célestes, ╵Dieu d’Israël: Quel malheur pour Nébo[1], ╵car elle est dévastée! Qiryataïm est dans la honte, ╵car elle est prise. Recouverte de honte, ╵la citadelle est terrifiée.2Plus de louange pour Moab! A Heshbôn[2], on médite ╵des plans pour son malheur: « Allons, rayons Moab ╵du nombre des nations! » Et toi aussi, Madmen, ╵tu seras réduite au silence: l’épée te poursuivra.3Des cris se font entendre ╵depuis Horonaïm: c’est la dévastation ╵et une grande ruine.4Voilà que Moab est brisé, et l’on entend les cris ╵de ses petits[3]. (Is 15:5)5On gravit en pleurant ╵la montée de Louhith. En descendant la pente ╵d’Horonaïm, on entend des cris de détresse, ╵à cause de la destruction.6Fuyez! Sauve qui peut! Courez comme l’onagre[4] ╵à travers le désert!7Tu as mis ta confiance, Moab, dans tes richesses, ╵et dans tes réalisations. Et bien, toi aussi tu seras conquis. Le dieu Kemosh[5] ╵s’en ira en exil, avec ses prêtres et ses princes, (1R 11:7; 1R 11:33; 2R 23:13)8et le dévastateur ╵fondra sur chaque ville; non, aucune cité ╵ne sera épargnée. La vallée est ruinée, ╵le plateau ravagé[6], c’est ce que l’Eternel a dit.9Répandez du sel sur Moab[7] car il sera détruit, ses villes seront dévastées et privées d’habitants.10Maudit celui qui fait ╵l’œuvre de l’Eternel ╵sans y mettre son cœur! Maudit soit qui refuse ╵le sang à son épée!11Moab, dès son jeune âge, ╵vivait dans la quiétude et il s’est reposé ╵comme un vin sur sa lie, n’ayant jamais été ╵versé d’un vase dans un autre: il n’avait jamais pris ╵le chemin de l’exil. Aussi a-t-il gardé ╵son goût particulier, et son odeur première ╵n’a-t-elle pas changé.12Mais le temps va venir, l’Eternel le déclare, où je lui enverrai ╵des tonneliers ╵qui le transvaseront: ils videront ses cruches et briseront ses jarres.13Alors Moab, honteux, ╵rougira de Kemosh comme le peuple d’Israël a rougi de Béthel[8] ╵en qui il se confiait. (1R 12:28)14Comment osez-vous dire: « Nous sommes des guerriers, des soldats aguerris ╵pour le combat »?15Le dévastateur de Moab vient attaquer ses villes[9], la fleur de sa jeunesse ╵va tout droit au massacre, c’est là ce que déclare ╵le Roi qui a pour nom: ╵le Seigneur des armées célestes.16La ruine de Moab ╵est tout près d’arriver, le malheur fond sur lui, ╵précipitant ses pas.17Faites-lui vos condoléances, vous qui êtes autour de lui, et vous qui connaissez ╵sa renommée! Dites: « Ah! Comme il est brisé, ╵ce bâton si puissant, ce sceptre si glorieux! »18Descends de ta splendeur, va habiter un lieu aride[10], ô population de Dibôn, le dévastateur de Moab ╵vient t’attaquer et il détruit tes forteresses.19Tiens-toi sur le chemin, ╵et fais le guet, habitant d’Aroër, questionne le fuyard ╵et celle qui se sauve. Dis: « Qu’est-il arrivé? »20Moab est dans la honte ╵car il est renversé! Lamentez-vous, criez! Annoncez sur l’Arnon: Moab est dévasté!21Oui, le châtiment frappe ╵le pays du plateau: Holôn, Yahats et Méphaath,22Dibôn, Nébo, ╵et Beth-Diblataïm,23Qiryataïm et Beth-Gamoul, ╵ainsi que Beth-Meôn,24Qeriyoth et Botsra de même que toutes les villes ╵du pays de Moab, qu’elles soient au près ou au loin.25La force de Moab ╵a été abattue, sa puissance est brisée, l’Eternel le déclare.26Enivrez-le[11] car il s’est fait plus grand ╵que l’Eternel! Le voilà qui se vautre ╵dans ses vomissements! A son tour, qu’il devienne ╵un objet de risée! (Jr 25:15)27Il est vrai: Israël ╵est devenu pour toi ╵objet de raillerie; a-t-il été surpris ╵au milieu des voleurs pour qu’à chaque occasion ╵où tu parles de lui, ╵tu te moques de lui?28Habitants de Moab, abandonnez les villes et allez demeurer ╵au milieu des rochers! Imitez la colombe qui va poser son nid ╵au bord des précipices!29Nous avons entendu parler ╵de l’orgueil de Moab, il est orgueilleux à l’extrême ╵et quel esprit de supériorité! Quelle fierté! ╵Quelle arrogance! Quel cœur altier[12]! (Is 16:6)30Je connais bien, déclare l’Eternel, toute son arrogance, et ce dont il se vante ╵il ne l’accomplit pas.31Voilà pourquoi je me lamente ╵à cause de Moab, je crie pour Moab tout entier, et, pour les gens de Qir-Hérès, ╵je pousse des gémissements.32Comme Yaezer pleure, ╵je pleurerai sur toi ╵ô vigne de Sibma; tes sarments s’étendaient ╵au-delà de la mer, et certains atteignaient ╵[la mer de[13]] Yaezer. Mais le dévastateur ╵s’est jeté sur tes fruits d’été ╵et pille ta vendange. (Is 16:8)33La joie et l’allégresse ╵ont disparu ╵des vergers de Moab et du pays entier. Je taris le vin dans les cuves, on ne foule plus la vendange ╵avec des cris de joie. C’en est fini ╵des cris de joie!34On entend les cris de Heshbôn ╵jusqu’à Elealé, leur voix s’entend jusqu’à Yahats, de Tsoar à Horonaïm et jusqu’à Eglath-Shelishiya. Les eaux de Nimrim elles-mêmes ╵ont cessé de couler[14]. (Nb 21:26)35Je ferai disparaître, ╵du pays de Moab, ceux qui offrent des holocaustes ╵sur les hauts lieux et ceux qui offrent ╵des parfums à ses dieux, l’Eternel le déclare.36Aussi mon cœur gémit ╵au sujet de Moab ╵comme gémit la flûte, oh, oui, mon cœur gémit ╵comme gémit la flûte ╵sur ceux de Qir-Hérès, car ils ont perdu tous les biens ╵qu’ils avaient amassés.37Ils ont tous la tête rasée et la barbe coupée, et les mains tailladées, les reins couverts ╵d’un habit de toile de sac[15].38Et sur tous les toits en terrasse ╵du pays de Moab ╵et sur toutes ses places, ce ne sont que lamentations, car j’ai brisé Moab ╵comme l’on brise un vase ╵qui ne plaît pas, l’Eternel le déclare.39Comme il s’est effondré! ╵Hurlez! Moab a tourné le dos, tout honteux, et il est devenu ╵la risée et l’effroi de tous ceux qui l’entourent.40Car voici ce que l’Eternel déclare: Ce sera comme un aigle qui fond vers lui et qui étend ses ailes ╵au-dessus de Moab[16]. (Jr 49:22)41Qeriyoth est prise, les lieux forts sont conquis, et le cœur des guerriers ╵de Moab, ce jour-là, sera semblable au cœur ╵d’une femme en travail.42Voilà Moab exterminé, ╵il cesse d’être un peuple car il s’est fait plus grand que l’Eternel.43L’effroi, la fosse et le filet vous atteindront, ╵habitants de Moab, l’Eternel le déclare[17]. (Is 24:17)44Qui s’enfuira devant l’effroi tombera dans la fosse, qui remontera de la fosse sera pris au filet; car je ferai venir ╵sur lui, oui, sur Moab, l’année du châtiment, l’Eternel le déclare.45A l’ombre de Heshbôn, s’arrêtent des fuyards sans force parce qu’un feu ╵est sorti de Heshbôn, une flamme a jailli ╵du milieu de Sihôn[18] et elle a consumé ╵les tempes de Moab et le crâne des tapageurs[19]. (Nb 21:28; Dt 2:26)46Malheur à toi, Moab! Car il périt, ╵le peuple de Kemosh, ses fils sont emmenés captifs, ses filles en exil.47Mais je ramènerai ╵les captifs de Moab dans l’avenir, l’Eternel le déclare. Ici prend fin le jugement ╵prononcé sur Moab.
PROTI MOÁBU - — Konec Moábu - Ani Moábci neujdou soudu. Jejich bůh Kemóš je nezachrání.
1 O Moábovi: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Běda, zahubeno bude Nebó. Zahanben, dobyt bude Kirjatajim. Zahanben bude nedobytný hrad a naplněn děsem. 2 Už je po chloubě Moábově v Chešbónu, zamýšlejí proti němu zlo: ‚Vzhůru, vyhlaďme jej, ať není ani pronárodem!‘ Také ty, Madméne, zajdeš, meč půjde za tebou. 3 Slyš křik z Chóronajimu. ‚Zhouba a veliká zkáza!‘ 4 Roztříštěn je Moáb! Je slyšet úpění jeho nejmenších. 5 Do svahu lúchítského půjde v usedavém pláči. Ze stráně chóronajimské uslyší protivníci úpění nad zkázou. 6 ‚Utecte, zachraňte se, budete jako jalovec na poušti!‘ 7 Protože spoléháš na své činy a na své poklady, i ty budeš dobyt! A Kemóš půjde s přesídlenci, spolu s ním jeho kněží a velmožové. 8 Na každé město přitáhne zhoubce, žádné město se nezachrání. Dolina zahyne, rovina bude zahlazena, jak praví Hospodin. 9 Dejte Moábovi květ, neboť musí odejít, jeho města budou zpustošena, nikdo v nich nebude bydlet. 10 Proklet buď, kdo koná Hospodinovo dílo nespolehlivě! Proklet buď, kdo odpírá jeho meči krev!“
— Kdysi a nyní - Ani Kemóš ani bohatýři Moábu nepomohou. Zašla jejich sláva.
11 „Moáb byl bezstarostný od svého mládí, klidně si hověl na svém kalu. Nebyl přelíván z nádoby do nádoby, nebyl přestěhován. Proto si podržel svou příchuť, jeho vůně se nezměnila.“ 12 „Proto hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, a pošlu na něj ty, kdo stáčejí víno, a ti jej stočí, jeho nádoby vyprázdní a jejich měchy roztrhají.13 A Moáb bude zahanben kvůli Kemóšovi tak, jak byl zahanben dům izraelský kvůli Bét-elu, v nějž doufal.“ 14 „Jak můžete říkat: ‚Jsme bohatýři, válečníci schopní boje?‘ 15 Zahuben bude Moáb, na jeho města vytáhne nepřítel, jeho nejlepší jinoši klesnou jako na porážce, je výrok Krále, jehož jméno je Hospodin zástupů. 16 Blíží se bědy, jež dolehnou na Moába. Zlo se na něj rychle řítí. 17 Projevte mu účast všichni, kdo jste kolem něho, všichni, kdo znáte jeho jméno. Povězte: ‚Jak byla zlomena silná hůl, překrásný prut!‘ 18 Ustup ze slávy, seď a žízni, trůnící dcero dibónská. Vytáhl na tebe zhoubce Moábu, tvé pevnosti zničil. 19 Stůj na cestě a vyhlížej, ty, jež bydlíš v Aróeru. Ptej se toho, kdo utekl, a té, která unikla. Zeptej se: ‚Co se stalo?‘ 20 Moáb byl zahanben, ztroskotal! Kvilte a úpějte! Oznamte v údolí Arnónu, že Moáb je zahuben.“ 21 Soud přišel na rovinatou zemi, na Cholón, na Jahasu, proti Méfaatu,22 proti Dibónu, proti Nebó, proti Bét-diblatajimu,23 proti Kirjatajimu, proti Bét-gamúlu, proti Bét-meónu,24 proti Kerijótu a proti Bosře i proti všem městům moábské země, vzdáleným i blízkým. 25 „Moábův roh byl odseknut, jeho paže roztříštěna, je výrok Hospodinův. 26 Opojte ho, protože se vyvyšoval nad Hospodina! Moáb se udáví svým zvratkem, také on bude na posměch. 27 Což tobě nebyl Izrael na posměch? Byl snad dopaden mezi zloději, že potřásáš hlavou, kdykoli o něm mluvíš?“
— Kvílení nad Moábem - Pýcha Moábu je zlomena. Teď je možno už jen nad ním kvílet jako nad mrtvým.
28 „Opusťte města, usaďte se na skalisku, obyvatelé Moábu! Buďte jako holubice, která hnízdí nad samou propastí. 29 Slýchali jsme o pýše Moába přepyšného, o jeho domýšlivosti, o pyšné jeho povýšenosti, o jeho nadutém srdci. 30 Já znám, je výrok Hospodinův, jeho zpupnost, k ničemu nejsou jeho žvásty, k ničemu není, co dělají. 31 Proto kvílím nad Moábem, kvůli celému Moábu úpím, nad muži Kír-cheresu se bude lkát. 32 Pláču nad tebou, sibemská vinná révo, víc než jsem plakal nad Jaezerem! Tvé úponky pronikly za moře, až k moři, Jaezeru, dosahovaly. Na tvou letní sklizeň i na tvé vinobraní vpadl zhoubce. 33 Přestaly radost a jásot v sadu i v celé moábské zemi. Zastavil jsem víno, z lisu nepoteče, nebude se už lisovat s výskáním. Výskání nebude!“ 34 „Protože křik Chešbónu dolehl až do Eleále, až do Jahasu, vydávají svůj hlas od Sóaru až do Chóronajimu a Eglat-šelišije; i povodí Nimrímu bude zpustošeným krajem.35 Učiním přítrž Moábovi, je výrok Hospodinův, tomu, jenž vystupuje na posvátné návrší a pálí kadidlo svým bohům.36 Proto mi bude kvůli Moábovi hlučet srdce jako píšťaly, mé srdce bude hlučet jako píšťaly pro muže Kír-cheresu, protože všechno, co zanechal, zahyne.37 Na každé hlavě bude lysina, každá brada bude přistřižena, na všech rukou budou smuteční zářezy a na bedrech žíněné suknice.38 Na všech moábských střechách a na všech jeho prostranstvích se budou konat smuteční obřady, protože jsem roztříštil Moába jako nádobu, která se nelíbí, je výrok Hospodinův.39 Jak ztroskotal! Kvilte! Jak se Moáb zahanbeně obrátil zády! Moáb bude předmětem posměchu a zděšení všem, kteří jsou kolem něho.“ 40 Neboť toto praví Hospodin: „Hle, zhoubce se vrhne dolů jako orel a roztáhne křídla nad Moábem, 41 dobyta budou města i hrady zdolány, srdce moábských bohatýrů v onen den bude jako srdce ženy sevřené bolestí. 42 Moáb bude vyhlazen, už nebude lidem, protože se vyvyšoval nad Hospodina. 43 Postrach, propast, past na tebe, obyvateli Moábu, je výrok Hospodinův. 44 Kdo uteče před postrachem, padne do propasti, a kdo vyleze z propasti, do pasti se lapí, protože na něj, na Moába uvedu rok potrestání, je výrok Hospodinův. 45 Ve stínu Chešbónu stanou vysílení utečenci, avšak z Chešbónu vyšlehne oheň a z prostředku Síchonu plamen a pozře skráně Moába, temeno hřmotícího lidu. 46 Moábe, běda tobě, Kemóšův lid zhyne. Tvoji synové budou odvedeni do zajetí, do zajetí půjdou i tvé dcery. 47 Ale v posledních dnech úděl Moábův změním, je výrok Hospodinův.“ – Až potud soud nad Moábem.