1La neuvième année du règne de Sédécias, roi de Juda, au dixième mois[1], Nabuchodonosor, roi de Babylone, vint avec son armée à Jérusalem et il en fit le siège[2]. (2R 25:1; Jr 52:4)2La onzième année de Sédécias, le neuvième jour du quatrième mois[3], une brèche fut ouverte dans le rempart de la ville.3Tout l’état-major du roi de Babylone entra dans la ville et s’installa à la porte Centrale[4]. C’étaient Nergal-Saretser, Samgar-Nebou, Sarsekim, le chef des officiers de la cour, Nergal-Saretser, le général en chef, et tous les autres officiers supérieurs du roi de Babylone[5].4Lorsque Sédécias, roi de Juda, et tous les soldats virent cela, ils s’enfuirent et s’échappèrent de la ville de nuit par le chemin du jardin du roi, par la porte entre les deux remparts, et sortirent sur le chemin de la vallée du Jourdain.5Mais l’armée des Chaldéens se lança à leur poursuite et rattrapa Sédécias dans la plaine de Jéricho; ils le firent prisonnier et l’amenèrent à Nabuchodonosor, roi de Babylone, à Ribla dans le pays de Hamath[6]. Celui-ci prononça son jugement contre lui.6Le roi de Babylone fit égorger à Ribla les fils de Sédécias sous les yeux de leur père. Il fit aussi égorger tous les notables de Juda.7Puis il fit crever les yeux à Sédécias et le fit lier avec une double chaîne de bronze, pour le déporter à Babylone.8Les Chaldéens mirent le feu au palais royal et aux maisons des particuliers et ils démantelèrent les remparts de la ville.9Nebouzaradân, chef de la garde royale, déporta à Babylone le reste de la population qui était demeurée dans la ville, ceux qui s’étaient déjà rendus à Nabuchodonosor et ce qui restait du peuple.10Mais il laissa dans le pays de Juda une partie des pauvres de la population, des gens qui ne possédaient pas de biens, et il leur donna alors des vignes et des champs.
Jérémie libéré
11Nabuchodonosor, roi de Babylone, confia Jérémie à Nebouzaradân, chef de la garde royale, en lui ordonnant:12Prends-le en charge, veille sur lui, ne lui fais aucun mal, mais au contraire, agis à son égard comme il te le dira.13Alors Nebouzaradân, le chef de la garde, Neboushazbân, le chef des officiers de la cour, Nergal-Saretser, le général en chef, et tous les généraux du roi de Babylone14firent prendre Jérémie dans la cour du corps de garde; ils le confièrent à Guedalia, fils d’Ahiqam, petit-fils de Shaphân, qui le laissa rentrer chez lui; Jérémie demeura donc au milieu du peuple[7]. (Jr 26:24)
Dieu se souvient de ceux qui ont eu pitié
15L’Eternel adressa la parole à Jérémie pendant qu’il était encore emprisonné dans la cour du corps de garde.16Va parler à Ebed-Mélek, l’Ethiopien[8], et dis-lui: Voici ce que déclare le Seigneur des armées célestes, Dieu d’Israël: Je vais accomplir ce que j’ai annoncé pour cette ville: des malheurs, et non des choses heureuses, et cela se produira sous tes yeux lorsque cela arrivera. (Jr 38:7)17Mais ce jour-là, je t’épargnerai – l’Eternel le déclare – et tu ne seras pas livré aux hommes que tu redoutes.18Oui, je te ferai échapper et tu ne mourras pas par l’épée. Tu auras la vie sauve, telle sera ta part pour avoir mis ta confiance en moi – l’Eternel le déclare.
— Jeruzalém dobyt, Jeremjáš osvobozen - Ohlášený soud na Jeruzalém dolehl. Babylóňané osvobozují Jeremjáše.
1 devátého roku vlády Sidkijáše, krále judského, desátého měsíce, že přitáhl Nebúkadnesar, král babylónský, s celým svým vojskem k Jeruzalému a oblehl jej. 2 Jedenáctého roku vlády Sidkijášovy, čtvrtého měsíce, devátého dne, byly prolomeny hradby města.3 Všichni velmožové babylónského krále vstoupili do Prostřední brány a usadili se tam: Nergal-sareser, Samgar-nebú, Sarsekím, přední z dvořanů, Nergal-sareser, přední z mágů, a všichni ostatní velitelé babylónského krále.4 Jakmile je Sidkijáš, král judský, a všichni bojovníci spatřili, uprchli. V noci vyšli z města směrem ke královské zahradě branou mezi dvěma hradbami. Dali se směrem k pustině.5 Kaldejské vojsko je pronásledovalo a dostihlo Sidkijáše na Jerišských pustinách. Chopili se ho a přivedli jej k Nebúkadnesarovi, králi babylónskému, do Ribly v zemi chamátské, kde nad ním vynesl rozsudek.6 Babylónský král dal popravit v Rible Sidkijášovy syny před jeho očima; i všechny judské šlechtice dal babylónský král popravit.7 Sidkijáše oslepil a spoutal ho bronzovými řetězy a odvedl ho do Babylónu.8 Královský dům i domy lidu Kaldejci vypálili, jeruzalémské hradby zbořili.9 Zbytek lidu, který zůstal v městě, a přeběhlíky, kteří k němu přeběhli, ten zbytek lidu, který zůstal, přestěhoval Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, do Babylónu.10 Ty nejchudší z lidu, kteří nic neměli, zanechal Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, v zemi judské, a dal jim onoho dne vinice a ornou půdu.11 Nebúkadnesar, král babylónský, vydal prostřednictvím velitele tělesné stráže Nebúzaradána příkaz o Jeremjášovi:12 „Vezmi jej do své péče a nedělej mu nic zlého. Učiň mu, oč tě požádá.“13 I poslali tedy Nebúzaradán, velitel tělesné stráže, Nebúšazbán, přední z dvořanů, Nergal-sareser, přední z mágů, a všichni hodnostáři babylónského krále14 pro Jeremjáše a vzali jej z nádvoří stráží a předali ho Gedaljášovi, synu Achíkama, syna Šáfanova, aby ho přivedl do domu. Tak bydlel uprostřed lidu.
— Zaslíbení Ebedmelekovi - Kúšijci Ebedmelekovi zaslibuje Hospodin záchranu, protože v něho doufal.
15 K Jeremjášovi, když byl ještě ve vazbě na nádvoří stráží, se stalo slovo Hospodinovo:16 „Jdi a řekni Kúšijci Ebedmelekovi: Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, způsobím, že dojde na má slova o tomto městě; bude to ke zlému a ne k dobrému. Stane se tak onoho dne v tvé přítomnosti.17 Ale tebe v onen den vysvobodím, je výrok Hospodinův. Nebudeš vydán do rukou těch mužů, kterých se lekáš.18 Určitě tě zachráním, nepadneš mečem a jako kořist získáš svůj život, protože jsi ve mne doufal, je výrok Hospodinův.“