1L’Eternel m’adressa la parole:2Tu ne te marieras pas, tu n’auras donc ni fils ni filles en ce lieu,3car voici ce que déclare l’Eternel au sujet des fils et des filles qui naissent en ce lieu et au sujet des mères qui les mettent au monde, et au sujet des pères qui les engendrent ici, dans ce pays:4Des maladies mortelles les feront périr. Nul ne mènera deuil sur eux et on ne les mettra pas au tombeau. Leurs corps resteront étendus comme du fumier sur le sol. L’épée ou la famine les consumeront et leurs cadavres seront dévorés par les rapaces et les bêtes sauvages.5Car voici ce que déclare l’Eternel: Tu ne dois pas entrer dans une maison endeuillée; ne va pas à des funérailles, n’aie pour ces gens aucun geste de sympathie, car j’ai retiré à ce peuple ma paix, ma bonté et ma compassion, l’Eternel le déclare.6Les grands et les petits mourront dans ce pays; ils ne seront pas enterrés, nul ne mènera deuil sur eux, on ne se fera pas des incisions pour eux[1], nul ne se rasera la tête pour eux. (Lv 19:28; Lv 21:5; Dt 14:1)7Personne ne fera de repas funéraire pour ceux qui sont en deuil, pour les réconforter du décès d’un des leurs. Nul ne leur offrira la coupe de consolation au sujet du décès d’un père ou d’une mère.8Tu n’iras pas non plus dans la maison où l’on festoie pour t’asseoir avec eux, pour manger et pour boire.9Car voici ce que dit le Seigneur des armées célestes, Dieu d’Israël: Je vais faire cesser en ce lieu, sous vos yeux et durant votre temps, les cris de réjouissance et d’allégresse, la voix du marié et de la mariée.10Or, quand tu communiqueras ce message à ce peuple, ils te demanderont: « Pourquoi donc l’Eternel parle-t-il de nous envoyer ce grand malheur? Quel mal avons-nous fait? Quel péché avons-nous commis contre l’Eternel notre Dieu? »11Alors, tu leur diras: Vos pères m’ont abandonné, l’Eternel le déclare, ils se sont attachés à d’autres dieux, ils leur ont rendu un culte, et ils se sont prosternés devant eux. Ils m’ont abandonné et n’ont pas appliqué ma Loi.12Et vous, vous avez fait pis encore que vos pères, chacun de vous suit les penchants de son cœur obstiné et mauvais, sans m’écouter.13Je vous jetterai donc hors de ce pays-ci jusqu’en un pays inconnu de vous et de vos pères. Là, jour et nuit, vous adorerez d’autres dieux, car je n’aurai plus pitié de vous.
Lueur d’espoir
14C’est pourquoi, des jours viennent – l’Eternel le déclare – où l’on ne dira plus: « L’Eternel est vivant, lui qui a fait sortir d’Egypte les Israélites[2] »; (Jr 23:7)15mais l’on dira plutôt: « L’Eternel est vivant, lui qui a fait sortir les Israélites du pays du nord et de tous les pays où il les avait chassés. » Je les ramènerai dans leur pays que j’ai donné à leurs ancêtres.16Oui, je vais envoyer des pêcheurs en grand nombre, et ils les pêcheront, déclare l’Eternel, et j’enverrai des chasseurs en grand nombre, et ils les chasseront sur toutes les montagnes, sur toutes les collines et dans les fentes des rochers.17J’observe toutes leurs démarches, aucune ne m’échappe, et leur crime ne peut se dérober à mon regard.18Je leur paierai d’abord[3] au double le salaire que méritent leur iniquité et leurs péchés, car ils ont profané mon pays avec leurs idoles qui n’ont pas plus de vie que des cadavres, et ils ont rempli mon domaine de leurs horreurs abominables.
Les peuples non israélites se tournent vers l’Eternel
19Eternel, toi ma force, ╵mon rempart, toi, mon refuge, ╵au temps de la détresse, les peuples étrangers ╵viendront à toi des confins de la terre en proclamant: « Nos pères n’ont eu en partage ╵que des idoles mensongères, des divinités inutiles ╵qui ne servent à rien.20Un homme pourrait-il ╵se fabriquer des dieux? Ce ne sont pas des dieux! »21C’est pourquoi, je vais leur faire connaître, oui, cette fois, je leur ferai connaître ╵comment j’agis avec puissance, et ils sauront alors ╵que je suis l’Eternel.
— Jeremjáš zůstane osamělý - Jeremjáš se stává viditelným znamením pro svůj lid.
1 Stalo se ke mně slovo Hospodinovo:2 „Neber si ženu. Nebudeš mít na tomto místě syny ani dcery.3 Toto praví Hospodin o synech a dcerách zrozených na tomto místě, o jejich matkách, které je porodily, a o jejich otcích, kteří je zplodili v této zemi:4 Zemřou na smrtelné nemoci. Nebude se nad nimi naříkat a nebudou pohřbeni. Budou hnojem na povrchu role. Skoncuje s nimi meč a hlad. Jejich mrtvoly budou za pokrm nebeskému ptactvu a zemskému zvířectvu.“ 5 Toto praví Hospodin: „Nevcházej do domu smuteční hostiny, nechoď tam, kde se naříká, a neprojevuj jim soustrast, neboť já jsem tomuto lidu vzal svůj pokoj, je výrok Hospodinův, spolu s milosrdenstvím a slitováním.6 Velcí i malí v této zemi zemřou a nebudou pohřbeni. Nebude se nad nimi naříkat a nikdo si pro ně nebude dělat smuteční zářezy ani lysinu.7 Při truchlení nebudou lámat chléb, aby potěšili toho, kdo truchlí nad mrtvým, nedají napít z kalicha útěchy těm, kdo truchlí nad otcem či matkou.8 Nevejdeš ani do domu, v němž se hoduje, abys tam s nimi poseděl, pojedl a popil.“ 9 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: „Hle, způsobím, že na tomto místě, před vaším zrakem a za vašich dnů přestane veselí a hlas radosti, hlas ženicha a hlas nevěsty.“ 10 „Až oznámíš tomuto lidu všechna tato slova, zeptají se tě: ‚Proč Hospodin promluvil proti nám všechno toto velké zlo? Jaká je naše nepravost? Jaký je náš hřích? V čem jsme hřešili proti Hospodinu, našemu Bohu?‘11 Na to jim odpovíš: V tom, že mě vaši otcové opustili, je výrok Hospodinův, a chodili za jinými bohy, sloužili jim a klaněli se jim; mne opustili a můj zákon nedodržovali.12 Vy však jste činili horší věci než vaši otcové; hle, každý z vás si žije podle svého zarputilého a zlého srdce a mne neposlouchá.13 Z této země vás uvrhnu do země, kterou jste nepoznali vy ani vaši otcové, a tam budete dnem i nocí sloužit jiným bohům. Už pro vás nemám žádné smilování.“
— Obrácení pohanů - Nad pozůstatkem lidu se Hospodin slituje. I pohané se k němu připojí.
14 „Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy se už nebude říkat: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele z egyptské země,‘15 nýbrž: ‚Jakože živ je Hospodin, který vyvedl syny Izraele ze severní země a ze všech zemí, kam je rozehnal.‘ Přivedu je zpět do země, kterou jsem dal jejich otcům.“ 16 „Hle, já posílám k mnohým rybářům, je výrok Hospodinův, a ti je vyloví jako ryby, pak také pošlu k mnohým lovcům a ti je budou lovit na každé hoře a na každém pahorku a ve skalních trhlinách.17 Mám na zřeteli všechny jejich cesty; neskryjí se přede mnou, před mým zrakem svou nepravost neschovají.18 Napřed jim totiž za jejich nepravost a za jejich hřích dvojnásobně odplatím. Znesvětili mou zemi mršinami svých ohyzdných model a naplnili mé dědictví svými ohavnostmi.“ 19 Hospodine, má sílo a má záštito, mé útočiště v den soužení, k tobě přijdou pronárody ze všech dálav země a řeknou: „Jistě naši otcové v dědictví obdrželi klam, přelud, který k užitku jim nebyl.“ 20 „Může si člověk udělat bohy? Žádní bohové to nejsou. 21 Proto hle, já jim dám poznat, tentokrát jim dám poznat svou moc a bohatýrskou sílu, poznají, že moje jméno je Hospodin.“