1L’Eternel me parla ainsi: Va t’acheter une ceinture de lin et mets-la autour de la taille, mais ne la mouille pas.2Je m’achetai donc la ceinture, comme l’Eternel me l’avait demandé, et me la mis autour de la taille.3L’Eternel me parla une seconde fois pour me dire:4Prends la ceinture que tu as achetée et que tu portes à la taille, et mets-toi en route: va jusqu’au Perath[1] et là, enfouis-la dans une fente de rocher. (Jos 18:23)5Je partis donc et je cachai la ceinture près du Perath, comme l’Eternel me l’avait ordonné.6Après bien des jours, l’Eternel me dit: Mets-toi en route, retourne sur les bords du Perath et reprends la ceinture que je t’ai ordonné de cacher là-bas.7Je me rendis donc près du Perath, je fouillai, et je pris la ceinture à l’endroit où je l’avais cachée, mais elle était tellement abîmée qu’elle ne pouvait plus servir à rien.8Alors l’Eternel me parla en ces termes:9Voici ce que déclare l’Eternel: C’est de cette manière que je vais abîmer ce qui fait la fierté des Judéens, la grande fierté de Jérusalem.10Ce peuple mauvais qui refuse de m’écouter, qui suit les penchants de son cœur obstiné, qui s’attache aux dieux étrangers pour leur vouer un culte et se prosterner devant eux, deviendra semblable à cette ceinture qui n’est plus bonne à rien.11Car, comme la ceinture est attachée à la taille d’un homme, ainsi je m’étais attaché toute la communauté d’Israël et toute celle de Juda – l’Eternel le déclare – pour qu’elles deviennent pour moi mon peuple et mon honneur, un sujet de louange, une parure. Mais ils ne m’ont pas écouté.
La perdition irréversible
Le vin de la colère
12Tu leur diras ceci: Voici ce que déclare l’Eternel, le Dieu d’Israël: Toutes les cruches seront remplies de vin. Et ils te répondront: « Ne savons-nous pas que toutes les cruches seront remplies de vin? »13Tu leur diras alors: Voici ce que déclare l’Eternel: Je vais remplir d’ivresse[2] tous les habitants de ce pays-ci et les rois qui occupent le trône de David, ainsi que les prêtres et les prophètes, et tous les habitants de Jérusalem. (Ps 60:5; Ps 75:9; Is 29:9; Is 51:17; Jr 25:15; Jr 48:26; Jr 49:12; Jr 51:39; Jr 51:57; Ez 23:22)14Puis je les briserai les uns contre les autres, les pères avec les fils, l’Eternel le déclare. Ni pitié, ni compassion, ni mansuétude, rien ne m’empêchera de les détruire.
Dernier avertissement
15Ecoutez et prêtez l’oreille et ne soyez pas orgueilleux! C’est l’Eternel qui parle.16Rendez gloire à l’Eternel, votre Dieu, avant qu’il fasse venir les ténèbres et que vos pieds trébuchent sur les montagnes ╵où la nuit est tombée. Vous, vous attendez la lumière: il la transformera ╵en une obscurité profonde; oui, il la changera ╵en épaisses ténèbres.17Si vous n’écoutez pas, je pleurerai ╵secrètement sur votre orgueil, je pleurerai à chaudes larmes, mes yeux ruisselleront de larmes, car le troupeau de l’Eternel ╵va être emmené en captivité.
Message au roi
18Déclare au roi ╵et à la reine mère[3]: « Asseyez-vous bien bas car le voilà tombé ╵de votre tête, votre superbe diadème. » (1R 15:13; 2R 24:8; 2Ch 36:5)19Les villes du Néguev ╵à présent sont fermées et plus personne ╵n’ouvre leurs portes, car tout Juda est déporté, il est déporté tout entier.
O Jérusalem !
20Lève les yeux, Jérusalem, regarde ceux qui viennent du nord. Où donc est le troupeau ╵qui t’a été confié, et où sont les brebis ╵qui faisaient ta fierté?21Qu’auras-tu à redire ╵quand s’imposeront[4] comme maîtres ceux même à qui tu as appris ╵à te traiter ainsi? Les douleurs te prendront comme une femme qui enfante.22Et si tu te demandes: « Pourquoi tout cela m’est-il arrivé? » sache que c’est à cause ╵de tes nombreuses fautes que les pans de ta robe ╵ont été relevés[5] et qu’on s’en prend à toi ╵avec violence. (Is 47:3; Na 3:5)23Un Ethiopien peut-il changer ╵la couleur de sa peau, un léopard les taches ╵de son pelage? De même, comment pourriez-vous ╵vous mettre à bien agir, vous qui êtes bien entraînés ╵à commettre le mal?24Aussi, moi, l’Eternel, ╵je vous disperserai comme des brins de paille ╵dans le vent du désert.25Tel est ton lot, ╵le sort que je te fixe, déclare l’Eternel, car tu m’as oublié pour placer ta confiance ╵dans de faux dieux.26C’est pourquoi moi aussi ╵je relève ta robe ╵jusque sur ton visage, et l’on verra ta honte.27J’ai vu tes adultères ╵et tes hennissements, tes prostitutions exécrables, tes idoles abominables sur toutes les hauteurs, ╵dans la campagne. Malheur à toi, Jérusalem, ╵tu es impure! Jusques à quand ╵cela va-t-il durer?
— Podobenství o opasku - Jeremjáš ukazuje v podobenství o zpuchřelém opasku proradnost Božího lidu.
1 Toto mi řekl Hospodin: „Jdi si koupit lněný pás, dej si jej kolem beder a nesmáčej jej ve vodě.“2 Koupil jsem si tedy pás, jak ke mně Hospodin promluvil, a dal jsem si jej kolem beder. 3 Slovo Hospodinovo stalo se ke mně podruhé:4 „Vezmi pás, který sis koupil a jejž máš kolem beder, vstaň a jdi k Eufratu a tam jej ukryj ve skalní trhlině.“5 I šel jsem a ukryl jsem jej u Eufratu, jak mi Hospodin přikázal.6 Po uplynutí mnoha dnů mi Hospodin opět řekl: „Vstaň a jdi k Eufratu a vezmi odtud pás, který jsem ti přikázal tam ukrýt.“7 Šel jsem tedy k Eufratu a vyhrabal jsem pás z místa, kam jsem jej ukryl. A hle, pás byl zničen, k ničemu se nehodil. 8 Tu se ke mně stalo slovo Hospodinovo:9 „Toto praví Hospodin: Tak zničím pýchu Judy a nesmírnou pýchu Jeruzaléma.10 Tento zlý lid, který se vzpírá slyšet má slova a žije si podle svého zarputilého srdce, chodí za jinými bohy, slouží jim a klaní se jim, bude jako tento pás, který se k ničemu nehodí.11 Jako pás přilne k bedrům muže, tak jsem k sobě přimkl celý dům izraelský a dům judský, je výrok Hospodinův, aby se mi stali lidem, jménem, chválou a oslavou. Ale neuposlechli.“
— Podobenství o vinných měších - Prorok varuje lid před pýchou a vyzývá jej, aby vzdal Hospodinu slávu.
12 Proto jim vyřídíš toto slovo: „Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Každý měch se plní vínem. Namítnou ti: ‚Cožpak nevíme, že se každý měch plní vínem?‘13 Nato jim řekneš: Toto praví Hospodin: Hle, já opojím všechny obyvatele této země, krále, kteří sedí na Davidově trůnu, kněze a proroky i všechny obyvatele Jeruzaléma,14 a roztříštím je jednoho o druhého, otce i syny, je výrok Hospodinův; budu bez soucitu, bez lítosti a bez slitování, až je budu ničit.“ 15 Slyšte a naslouchejte, nebuďte domýšliví, tak promluvil Hospodin. 16 Vzdejte slávu Hospodinu, svému Bohu, dříve než způsobí tmu, dříve než nohama narazíte o zšeřelé hory. S nadějí se upínáte k světlu, ale on učinil z něho šero smrti, obestřel je černým mračnem. 17 Jestliže o tom nechcete slyšet, vskrytu bude plakat má duše kvůli vaší povýšenosti, slzy mi proudem potečou z očí, až bude Hospodinovo stádce vedeno do zajetí.
— Ohlášený trest na krále i město - Nevěrný král se dočká ponížení a nevěra lidu bude veřejně pranýřována.
18 Poruč králi a královně: „Seďte v ponížení, vždyť spadla z vašich hlav koruna, která vás zdobila. 19 Města na jihu byla uzavřena a není nikoho, kdo by je otevřel. Celý Juda byl přestěhován, přestěhován do jednoho.“ 20 Pozvedni oči a hleď na ty, kdo přicházejí od severu. „Kde je tobě svěřené stádo, ovce, jež byly tvou ozdobou? 21 Co řekneš, až nad tebou ustanoví tvými pohlaváry a vůdci ty, které jsi učila? Což tě pak nezachvátí porodní bolesti jako rodičku? 22 Řekneš-li si v srdci: ‚Proč mě to potkalo?‘ Pro množství tvých nepravostí byla ti vyhrnuta sukně a bylas vydána násilí. 23 Může snad Kúšijec změnit svou kůži? Či levhart svou skvrnitost? Jak vy byste mohli jednat dobře, když jste se naučili páchat zlo? – 24 Rozptýlím je jako stébla slámy, jež poletují ve větru z pouště.“ 25 „To je tvůj los, úděl, jejž jsem ti vyměřil, je výrok Hospodinův. Poněvadž jsi na mě zapomněla, spoléhala ses na klam. 26 To já jsem ti zvedl sukni přes tvář a byla vidět tvá hanba, 27 tvé cizoložství a tvá vášnivost, mrzký skutek tvého smilstva. Na pahorcích v poli jsem viděl tvé ohyzdné modly. Běda tobě, Jeruzaléme. Nejsi čistý! Jak dlouho ještě?“