de Biblica1Ainsi furent achevés le ciel et la terre avec toute l’armée de ce qu’ils contiennent.2Le septième jour, Dieu avait achevé tout ce qu’il avait créé. Alors il se reposa[1] en ce jour-là de toutes les œuvres qu’il avait accomplies.3Il bénit le septième jour, il en fit un jour saint, car, en ce jour-là, il se reposa de toute l’œuvre de création qu’il avait accomplie[2]. (Ex 20:11)
L’alliance d’Eden
4Voici l’histoire de ce qui est advenu au ciel et sur la terre lorsqu’ils furent créés. Au temps où l’Eternel Dieu fit la terre et le ciel,5il n’existait encore sur la terre aucun arbuste, et aucune herbe des champs n’avait encore germé, car l’Eternel Dieu n’avait pas fait pleuvoir sur la terre, et il n’y avait pas d’homme pour cultiver la terre.6De l’eau se mit à sourdre et à irriguer toute la surface du sol.7L’Eternel Dieu façonna l’homme avec de la poussière du sol, il lui insuffla dans les narines le souffle de vie, et l’homme devint un être vivant[3]. (1Co 15:45)8L’Eternel Dieu planta un jardin vers l’orient: l’Eden, le pays des Délices. Il y plaça l’homme qu’il avait façonné.9L’Eternel Dieu fit pousser du sol toutes sortes d’arbres portant des fruits d’aspect agréable et délicieux, et il mit l’arbre de la vie[4] au milieu du jardin. Il y plaça aussi l’arbre de la détermination du bien et du mal[5]. (Pr 3:18; Ap 2:7; Ap 22:2; Ap 22:14)10Du pays d’Eden sortait un fleuve qui arrosait le jardin. De là, il se divisait en quatre bras.11Le nom du premier est Pishôn: il contourne tout le pays de Havila où se trouve de l’or,12un or d’excellente qualité. On trouve aussi dans cette contrée de l’ambre parfumée et la pierre précieuse appelée onyx.13Le deuxième fleuve s’appelle Guihôn, il parcourt tout le pays de Koush[6].14Le troisième fleuve s’appelle le Tigre, c’est celui qui coule à l’orient de l’Assyrie. Et le quatrième fleuve c’est l’Euphrate.15L’Eternel Dieu prit l’homme et l’établit dans le jardin d’Eden pour le cultiver et le garder.16Et l’Eternel Dieu ordonna à l’homme: Mange librement des fruits de tous les arbres du jardin,17sauf du fruit de l’arbre de la détermination du bien et du mal. De celui-là, n’en mange pas, car le jour où tu en mangeras, tu mourras.18L’Eternel Dieu dit: Il n’est pas bon que l’homme soit seul, je lui ferai une aide qui soit son vis-à-vis.19L’Eternel Dieu, qui avait façonné du sol tous les animaux des champs et tous les oiseaux du ciel, les fit venir vers l’homme pour voir comment il les nommerait, afin que tout être vivant porte le nom que l’homme lui donnerait.20L’homme donna donc un nom à tous les animaux domestiques, à tous les oiseaux du ciel et aux animaux sauvages. Mais il ne trouva pas d’aide qui soit son vis-à-vis.21Alors l’Eternel Dieu plongea l’homme dans un profond sommeil. Pendant que celui-ci dormait, il prit une de ses côtes[7] et referma la chair à la place.22L’Eternel Dieu forma une femme de la côte qu’il avait prise de l’homme, et il l’amena à l’homme.23Alors l’homme s’écria: Voici bien cette fois celle qui est os de mes os, chair de ma chair. On la nommera « Femme » car elle a été prise de l’homme.24C’est pourquoi l’homme laissera son père et sa mère et s’attachera à sa femme, et les deux ne feront plus qu’un[8]. (Mt 19:5; Mc 10:7; 1Co 6:16; Ep 5:31)25L’homme et sa femme étaient tous deux nus sans en éprouver aucune honte.
— Den odpočinutí - Stvořitelské Boží dílo vrcholí v den sedmý, oddělený k odpočinutí a k obecenství Boha s člověkem.
1 Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy.2 Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.3 A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.
STVOŘITELOVA PÉČE O ČLOVĚKA - — Člověk v zahradě Boží - Člověk je zcela závislý na láskyplné péči Stvořitele, který jej, prach ze země, povolal k životu v slávě.
4 Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den, kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe,5 nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi obdělával.6 Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch.7 I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.8 A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil.9 Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak stromu života a stromu poznání dobrého a zlého.
— Odpočinutí a služba v zahradě - Řeka z Edenu zavlažuje celou zemi. Člověk je postaven do zahrady Boží a dostává práva a výsady.
10 Z Edenu vychází řeka, aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky.11 Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato,12 a zlato té země je skvělé; je tam také vonná pryskyřice a kámen karneol.13 Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš.14 Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. 15 Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.16 A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst.17 Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“
— Pomoc pro člověka - Žena je muži pravou pomocí. Svazek obou je darem Božím.
18 I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“19 Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve.20 Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná.21 I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem.22 A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.23 Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ 24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.25 Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.