1A cette époque-là, comme le nombre des disciples ne cessait d’augmenter, des tensions surgirent entre les disciples juifs de culture grecque et ceux qui étaient nés en Israël: les premiers se plaignaient de ce que leurs veuves étaient défavorisées lors des distributions quotidiennes[1].2Alors les douze apôtres réunirent l’ensemble des disciples et leur dirent: Il ne serait pas légitime que nous arrêtions de proclamer la Parole de Dieu pour nous occuper des distributions.3C’est pourquoi, frères, choisissez parmi vous sept hommes réputés dignes de confiance, remplis du Saint-Esprit et de sagesse. Nous les chargerons de ce travail.4Cela nous permettra de nous consacrer à la prière et au service de l’enseignement.5Cette proposition convint à tous les disciples; ils élurent Etienne, un homme plein de foi et d’Esprit Saint, ainsi que Philippe, Prochore, Nicanor, Timon, Parménas et Nicolas[2], un non-Juif originaire d’Antioche qui s’était converti au judaïsme.6Ils les présentèrent aux apôtres qui prièrent pour eux et leur imposèrent les mains.7La Parole de Dieu se répandait toujours plus. Le nombre des disciples s’accroissait beaucoup à Jérusalem. Et même de nombreux prêtres obéissaient à la foi.
Etienne témoin de Jésus-Christ
8Etienne était rempli de la grâce et de la puissance divines et accomplissait de grands prodiges et des signes miraculeux au milieu du peuple.9Alors des membres de la synagogue dite des Affranchis[3], composée de Juifs de Cyrène, d’Alexandrie, de Cilicie et de la province d’Asie, se mirent à discuter avec lui,10mais ils se montraient incapables de résister à la sagesse de ses paroles, que lui donnait l’Esprit.11Là-dessus, ils payèrent des gens pour dire: Nous l’avons entendu prononcer des paroles blasphématoires contre Moïse et contre Dieu.12Ils ameutèrent ainsi le peuple, les responsables du peuple et les spécialistes de la Loi. Survenant à l’improviste, ils s’emparèrent d’Etienne et l’amenèrent au Grand-Conseil.13Là, ils firent comparaître de faux témoins qui déposèrent contre lui: Cet homme que voici, dirent-ils, ne cesse de discourir contre ce lieu saint et contre la Loi de Moïse.14En effet, nous l’avons entendu dire que ce Jésus de Nazareth détruirait ce lieu et changerait les coutumes que Moïse nous a transmises.15Tous ceux qui siégeaient au Grand-Conseil avaient les yeux fixés sur Etienne et son visage leur apparut comme celui d’un ange.
1 V té době, kdy učedníků stále přibývalo, začali si ti z nich, kteří vyrostli mezi Řeky, stěžovat na bratry z židovského prostředí, že se jejich vdovám nedává každodenně spravedlivý díl.2 A tak apoštolové svolali všechny učedníky a řekli: „Bohu se nebude líbit, jestliže my přestaneme kázat Boží slovo a budeme sloužit při stolech.3 Bratří, vyberte si proto mezi sebou sedm mužů, o nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti, a pověříme je touto službou.4 My pak budeme i nadále věnovat všechen svůj čas modlitbě a kázání slova.“5 Celé shromáždění s tímto návrhem rádo souhlasilo, a tak zvolili Štěpána, který byl plný víry a Ducha svatého, dále Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie, původem pohana, který přistoupil k židovství.6 Přivedli je před apoštoly, ti se pomodlili a vložili na ně ruce. 7 Slovo Boží se šířilo a počet učedníků v Jeruzalémě velmi rostl. Také mnoho kněží přijalo víru.
— Obžaloba Štěpána
8 Štěpán byl obdařen Boží milostí a mocí a činil mezi lidem veliké divy a znamení.9 Tu proti němu vystoupili někteří židé, patřící k synagóze, zvané synagóga propuštěnců, a k synagóze Kyrénských a Alexandrijských, a společně se židy z Kilikie a z Asie se začali se Štěpánem přít.10 Nebyli však schopni čelit Duchu moudrosti, v jehož moci Štěpán mluvil.11 Navedli tedy několik mužů, aby prohlašovali: „My jsme slyšeli, jak mluví rouhavě proti Mojžíšovi a proti Bohu.“12 Tím pobouřili lid a starší se zákoníky; pak si pro Štěpána přišli, odvedli ho a postavili před radu.13 Přivedli křivé svědky a ti vypovídali: „Tenhle člověk znovu a znovu mluví proti tomuto svatému místu i proti Mojžíšovu zákonu.14 Na vlastní uši jsme slyšeli, jak řekl, že Ježíš Nazaretský zboří tento chrám a změní ustanovení, která nám dal Mojžíš.“15 Všichni, kteří v radě zasedali, pohlédli na Štěpána a viděli, že jeho tvář je jako tvář anděla.