1 Samuel 9 | La Bible du Semeur

La Bible du Semeur

Saül rencontre Samuel

1 Un homme de la tribu de Benjamin nommé Qish avait pour ancêtres en ligne ascendante: Abiel, Tseror, Bekorath et Aphiah, qui descendaient d’un Benjaminite. Qish était un guerrier valeureux. 2 Il avait un fils nommé Saül. C’était un beau jeune homme^[1], aucun Israélite n’avait plus belle allure que lui; il les dépassait tous de la tête. 3 Un jour, les ânesses de son père s’égarèrent et Qish lui dit: Mon fils, emmène l’un des serviteurs et pars à la recherche des ânesses! 4 Saül parcourut la région montagneuse d’Ephraïm, puis le territoire de Shalisha sans les trouver. Ensuite ils traversèrent la région de Shaalim sans succès, puis le pays de Benjamin, toujours sans trouver les ânesses. 5 Arrivés au territoire de Tsouph, Saül dit au serviteur qui l’accompagnait: Viens, nous allons rentrer, sinon mon père va s’inquiéter à notre sujet sans plus penser aux ânesses. 6 Le serviteur lui répondit: Attends, il y a justement dans cette ville^[2] un homme de Dieu très considéré; tout ce qu’il annonce arrive immanquablement. Allons le voir! Peut-être nous indiquera-t-il par quel chemin continuer notre route. (1S 7:17; 1S 8:4) 7 – D’accord, allons-y! dit Saül. Mais qu’est-ce que nous apporterons à cet homme? Nos provisions sont épuisées et nous n’avons aucun cadeau que nous puissions offrir à l’homme de Dieu. Il ne nous reste plus rien. 8 Le serviteur lui répondit: Il se trouve que j’ai encore sur moi une petite pièce d’argent^[3], je la donnerai à l’homme de Dieu et il nous indiquera le chemin à prendre. 9 Autrefois en Israël, quand on allait consulter Dieu, on disait: « Venez, allons chez l’homme qui reçoit des révélations! » C’était là le nom par lequel on désignait ceux qu’on appelle aujourd’hui des « prophètes ». 10 Saül dit à son serviteur: Tu as raison! Allons-y! Et ils se dirigèrent vers la ville où habitait l’homme de Dieu. 11 Pendant qu’ils gravissaient la montée qui mène vers la ville, ils croisèrent des jeunes filles qui en descendaient pour aller puiser de l’eau. Ils leur demandèrent: L’homme qui reçoit des révélations est-il là? 12 – Oui, lui répondirent-elles, il est là-haut, droit devant vous! Mais dépêchez-vous, il vient d’arriver en ville car il y a aujourd’hui un sacrifice pour le peuple sur le haut lieu. 13 Dès que vous serez entrés dans la ville, vous allez le trouver avant qu’il monte sur le haut lieu pour le repas^[4]; car le peuple ne se mettra pas à table avant son arrivée, parce que c’est lui qui doit bénir le sacrifice; après cela, les invités prendront part au repas. Si vous montez tout de suite, vous le trouverez sûrement. (Dt 12:6; 1S 1:4; 1S 2:13)

Dieu amène Saül auprès de Samuel

14 Ils montèrent donc à la ville. Au moment où ils y pénétrèrent par la porte, Samuel sortait dans leur direction pour monter au haut lieu. 15 Or, la veille, l’Eternel avait fait cette révélation à Samuel: 16 « Demain, à cette même heure, lui avait-il dit, je t’enverrai un homme du territoire de Benjamin, tu lui conféreras l’onction pour l’établir chef de mon peuple Israël, et il le délivrera des Philistins, car j’ai vu la misère de mon peuple, et j’ai entendu sa plainte. » 17 Dès que Samuel aperçut Saül, l’Eternel l’avertit: Voici l’homme dont je t’ai dit qu’il gouvernerait mon peuple. 18 Saül aborda Samuel au milieu de la porte et lui demanda: Peux-tu m’indiquer où est la maison de l’homme qui reçoit des révélations? 19 Samuel lui répondit: C’est moi cet homme qui reçoit des révélations! Passe devant moi et montons au haut lieu. Ton serviteur et toi, vous mangerez avec moi aujourd’hui; demain matin, je te laisserai repartir après avoir répondu à toutes les questions qui te préoccupent. 20 Quant aux ânesses disparues il y a trois jours, ne t’en inquiète plus; elles sont retrouvées. D’ailleurs, à qui est réservé tout ce qu’il y a de précieux en Israël? N’est-ce pas à toi et à toute ta famille? 21 Saül répliqua: Que dis-tu là? Ne suis-je pas un Benjaminite, de la plus petite des tribus d’Israël, et ma famille n’est-elle pas la moins importante de toutes celles de ma tribu? Pourquoi parles-tu donc de cette manière? 22 Samuel emmena Saül et son serviteur et les fit entrer dans la salle du festin. Il les installa à la place d’honneur au milieu d’une trentaine d’invités. 23 Ensuite, il ordonna au cuisinier: Sors pour lui le morceau de viande que je t’ai remis pour que tu le mettes de côté. 24 Le cuisinier apporta le gigot et sa garniture^[5] et le déposa devant Saül pendant que Samuel lui dit: Voici la part qui t’a été réservée. Sers-toi et mange, car, pour cette occasion, elle a été gardée exprès pour toi, lorsque j’ai invité le peuple. Ainsi Saül mangea avec Samuel ce jour-là. (Ex 29:22; Ex 29:27; Lv 7:32; Lv 7:35; Nb 6:20; Nb 18:18)

Ex 29:22Ex 29:27Lv 7:32Lv 7:35Nb 6:20Nb 18:18

25 Puis ils redescendirent ensemble du haut lieu à la ville, et Samuel s’entretint avec Saül sur la terrasse de sa maison.

Samuel confère la royauté à Saül et lui donne ses instructions

26 Le lendemain, au lever du jour, Samuel appela Saül sur la terrasse: Mets-toi en route, et je prendrai congé de toi. Saül se leva et se mit en route. Il sortit en compagnie de Samuel. 27 Quand ils arrivèrent à la limite de la ville, Samuel dit à Saül: Ordonne à ton serviteur d’aller devant nous. Le serviteur s’éloigna. – Maintenant, tiens-toi là et je te ferai savoir ce que Dieu a dit.

Český ekumenický překlad

de Česká biblická společnost

— Pomazání Saula za krále - Při hledání ztracených oslic se Saul dostane k Samuelovi, který ho z rozkazu Hospodinova pomaže za vévodu nad Izraelem. Při návratu se Saul octne mezi proroky.

1 Byl muž z Benjamínova pokolení jménem Kíš, syn Abíela, syna Seróra, syna Bekórata, syna Afíacha, syna jednoho Jemínce, statečný bohatýr. 2 Ten měl syna jménem Saul, hezkého mladíka. Mezi Izraelci nebylo hezčího muže nad něj; od ramen vzhůru převyšoval všechen lid. 3 Saulovu otci Kíšovi se ztratily oslice. Kíš proto řekl svému synu Saulovi: „Vezmi s sebou některého z mládenců a vydej se ty oslice hledat.“ 4 Prošel tedy Efrajimské pohoří, prošel zemi Šališu, ale nenašli nic. Prošel též zemi Šaalím, a nikde nic. Prošel i zemi Jemíní, a nenašli nic. 5 Když přišli do země Súfu, řekl Saul svému mládenci, který byl s ním: „Pojď, vraťme se, aby můj otec místo o oslice neměl obavy o nás.“ 6 On mu řekl: „Hle, v tom městě je muž Boží. A ten muž je vážený. Všechno, co řekne, se skutečně stane. Pojďme tedy tam, snad nám oznámí, kterou cestou se máme dát.“ 7 Saul svému mládenci odvětil: „Tak pojďme! Ale co tomu muži přineseme? Vždyť chléb nám v brašně došel. Nemáme dárek, který bychom muži Božímu přinesli. Co máme u sebe?“ 8 Nato mládenec Saulovi odpověděl: „Mám u sebe čtvrt šekelu stříbra. Dám jej muži Božímu, a on nám oznámí cestu.“ 9 Když se dříve někdo v Izraeli šel dotazovat Boha, říkal: „Nuže, pojďme k vidoucímu.“ Dnešní prorok se dříve nazýval vidoucí. 10 Saul svému mládenci řekl: „Dobře jsi promluvil. Nuže, pojďme.“ A šli do města, kde byl muž Boží. 11 Když stoupali do svahu k městu, zastihli dívky, které šly čerpat vodu. Otázali se jich: „Je zde vidoucí?“ 12 „Ano, je,“ odpověděly, „máš ho před sebou. Pospěš si! Právě dnes přišel do města, protože lid má dnes na posvátném návrší obětní hod. 13 Až vejdete do města, zastihnete ho, ještě než vystoupí na posvátné návrší, kde se bude jíst. Lid totiž nebude jíst, dokud on nepřijde. Teprve až on požehná obětnímu hodu, budou pozvaní jíst. Jděte tedy nahoru, dnes ho zastihnete.“ 14 Stoupali tedy k městu. Když přicházeli do středu města, zrovna proti nim vycházel Samuel, aby vystoupil na posvátné návrší. 15 Den před Saulovým příchodem odhalil Hospodin Samuelovu uchu toto: 16 „Zítra touto dobou pošlu k tobě muže z benjamínské země. Pomažeš ho za vévodu nad mým izraelským lidem; on můj lid vysvobodí z rukou Pelištejců. Pohlédl jsem na svůj lid, jehož úpěnlivé volání ke mně proniklo.“ 17 Když Samuel uviděl Saula, Hospodin ho upozornil: „To je ten muž, o němž jsem ti řekl, že bude spravovat můj lid.“ 18 Vtom Saul přistoupil uprostřed brány k Samuelovi a řekl: „Pověz mi prosím, kde je tu dům vidoucího.“ 19 Samuel Saulovi odpověděl: „Já jsem vidoucí. Vystup přede mnou na posvátné návrší, dnes budete jíst se mnou. Ráno tě propustím a odpovím ti na vše, co máš na srdci. 20 Pokud jde o oslice, které se ti před třemi dny ztratily, neměj o ně starost, neboť se nalezly. Koho si však Izrael tolik žádá? Zdalipak ne tebe a celý dům tvého otce?“ 21 Saul odpověděl: „Což nejsem Benjamínec? Z těch nejmenších izraelských kmenů? A má čeleď je ze všech čeledí Benjamínova kmene nejnepatrnější! Jak mi můžeš říkat něco takového?“ 22 Ale Samuel vzal Saula i jeho mládence, uvedl je do hodovní síně a dal jim místo v čele pozvaných. Těch bylo na třicet mužů. 23 Kuchařovi Samuel řekl: „Podej tu část, kterou jsem ti dal a o níž jsem ti řekl: Ulož ji u sebe.“ 24 Kuchař pozdvihl kýtu i to, co bylo na ní, a položil vše před Saula. Samuel řekl: „Hle, polož před sebe, co zůstalo, a jez. Bylo to uchováno pro tebe na tento slavnostní okamžik.“ A dodal: „Proto jsem svolal lid.“ Tak jedl onoho dne Saul se Samuelem. 25 Potom sestoupili z posvátného návrší do města a Samuel mluvil se Saulem na střeše. 26 Za časného jitra, když vycházela jitřenka, zavolal Samuel na Saula na střeše: „Vstaň, propustím tě.“ Saul tedy vstal a oba, on i Samuel, vyšli ven. 27 Sestupovali k okraji města. Tu řekl Samuel Saulovi: „Řekni mládenci, ať jde před námi.“ A když je předešel: „A ty se na chvíli zastav, ohlásím ti Boží slovo.“