1La dix-huitième année du règne de Jéroboam, fils de Nebath, Abiyam devint roi de Juda. (2Ch 13:1)2Il régna trois ans à Jérusalem. Sa mère s’appelait Maaka, elle était une fille d’Abishalom.3Il se rendit coupable des mêmes péchés que son père avant lui, et son cœur ne fut pas entièrement attaché à l’Eternel son Dieu, comme celui de son ancêtre David.4Mais à cause de David, l’Eternel, son Dieu, lui accorda quand même un descendant à Jérusalem pour lui succéder, pour que sa dynastie ne s’éteigne pas, et pour que la ville subsiste[1]. (1R 11:36)5En effet, David avait fait ce que l’Eternel considère comme juste et, durant toute sa vie, il n’avait jamais désobéi à rien de ce qui lui avait été ordonné, sauf dans l’affaire d’Urie le Hittite[2]. (2S 11:1)6Il y eut la guerre entre Roboam et Jéroboam pendant toute la vie de Roboam. (2Ch 13:22)7Les autres faits et gestes d’Abiyam et toutes ses réalisations sont cités dans le livre des Annales des rois de Juda. Lui aussi fut en guerre contre Jéroboam.8Quand il rejoignit ses ancêtres décédés, on l’enterra dans la Cité de David et son fils Asa lui succéda sur le trône.
Le règne d’Asa sur Juda
9La vingtième année du règne de Jéroboam, roi d’Israël, Asa devint roi de Juda[3]. (2Ch 14:2; 2Ch 15:16)10Il régna quarante et un ans à Jérusalem. Il descendait d’Abishalom par sa grand-mère Maaka[4].11Asa fit ce que l’Eternel considère comme juste, comme son ancêtre David.12Il expulsa du pays les gens qui se livraient à la prostitution sacrée et il fit disparaître toutes les idoles que ses ancêtres avaient fabriquées.13Il destitua même sa grand-mère Maaka de son rang de reine mère parce qu’elle avait fait dresser une idole obscène à la déesse Ashéra. Asa abattit cette horrible idole et la fit brûler dans la vallée du Cédron.14Cependant, bien qu’Asa ait eu un cœur attaché sans partage à l’Eternel durant toute sa vie, les hauts lieux ne disparurent pas.15Il déposa dans le temple de l’Eternel tous les objets d’argent et d’or et d’autres ustensiles que son père avait consacrés, en y ajoutant ceux que lui-même consacra.16Il y eut la guerre entre Asa et Baésha, roi d’Israël, pendant toute leur vie.17Baésha, roi d’Israël, vint attaquer le royaume de Juda. Il fortifia Rama[5], pour empêcher qu’on pénètre sur le territoire d’Asa, roi de Juda[6], et qu’on en sorte. (Jos 18:25; Jg 19:13)18Alors Asa prit tout l’argent et l’or qui étaient restés dans le trésor du temple de l’Eternel[7] et les richesses du palais royal, et il les remit à ses ministres pour les faire porter à Ben-Hadad, fils de Tabrimmôn et petit-fils de Hézyiôn, roi de Syrie qui résidait à Damas. Il les accompagna du message suivant: (1R 14:26)19« Faisons une alliance comme il y en a eu une entre nos pères respectifs. Voici que je t’envoie de l’argent et de l’or en cadeau. Je te demande, en échange, de rompre ton alliance avec Baésha, roi d’Israël, afin qu’il cesse de me faire la guerre. »20Ben-Hadad accepta la proposition du roi Asa; il envoya ses chefs militaires attaquer les villes d’Israël et il frappa les villes d’Iyôn, de Dan et d’Abel-Beth-Maaka, ainsi que toute la région de Kineroth et le territoire de Nephtali[8].21Lorsque Baésha apprit cette nouvelle, il renonça à fortifier Rama, et se retira à Tirtsa.22Alors le roi Asa mobilisa tous les Judéens sans exception pour enlever les pierres et le bois que Baésha avait rassemblés pour fortifier Rama, et il s’en servit pour fortifier la ville de Guéba sur le territoire de Benjamin ainsi que celle de Mitspa[9]. (2Ch 16:11)23Les autres faits et gestes d’Asa, sa bravoure, ses réalisations et les villes qu’il a fait bâtir, sont cités dans le livre des Annales des rois de Juda. Dans ses vieux jours, il eut une maladie des pieds.24Quand il rejoignit ses ancêtres décédés, il fut enterré auprès d’eux dans la Cité de David. Son fils Josaphat lui succéda sur le trône[10]. (1R 22:41)
Le règne de Nadab sur Israël et la fin de la dynastie de Jéroboam
25Nadab, fils de Jéroboam, devint roi d’Israël la deuxième année du règne d’Asa, roi de Juda. Il régna deux ans sur Israël[11].26Il fit ce que l’Eternel considère comme mal en imitant l’exemple de son père et en entraînant son peuple dans le même péché.27Alors Baésha, fils d’Ahiya, de la tribu d’Issacar, conspira contre lui et l’assassina devant Guibbetôn, une ville des Philistins[12], au moment où Nadab et l’armée d’Israël l’assiégeaient. (Jos 19:44; Jos 21:23)28Baésha commit ce meurtre la troisième année du règne d’Asa, roi de Juda, et il le supplanta sur le trône.29Quand il fut roi, il fit périr tous les membres de la famille de Jéroboam. Il n’y laissa subsister personne, massacrant tout le monde, comme l’Eternel l’avait prédit par l’intermédiaire de son serviteur Ahiya de Silo[13], (1R 14:10)30à cause des péchés que Jéroboam avait commis et de ceux qu’il avait fait commettre au peuple d’Israël, ce qui avait irrité l’Eternel, leur Dieu.31Les autres faits et gestes de Nadab et toutes ses réalisations sont cités dans le livre des Annales des rois d’Israël.32Asa et Baésha, roi d’Israël, furent, toute leur vie, en guerre l’un contre l’autre[14].
Le règne de Baésha sur Israël et le prophète Jéhu
33La troisième année du règne d’Asa, roi de Juda, Baésha, fils d’Ahiya, devint roi de tout Israël à Tirtsa. Il régna vingt-quatre ans[15].34Il fit ce que l’Eternel considère comme mal en imitant l’exemple de Jéroboam et en entraînant Israël dans le même péché.
— Abijám – král judský - Válka s Jarobeámem. Zákon Hospodinův se nedodržuje.
1 V osmnáctém roce vlády krále Jarobeáma, syna Nebatova, se stal králem nad Judou Abijám.2 Kraloval v Jeruzalémě tři léta. Jeho matka se jmenovala Maaka; bylato dcera Abíšalómova.3 Chodil ve všech hříších svého otce, jichž se před ním dopouštěl, a jeho srdce nebylo cele při Hospodinu, jeho Bohu, jako srdce jeho otce Davida.4 Ale pro Davida mu dal Hospodin, jeho Bůh, v Jeruzalémě planoucí světlo; vzbudil po něm jeho syna a upevnil Jeruzalém.5 To proto, že David činil to, co je správné v Hospodinových očích, a po celý svůj život se neodchýlil od ničeho, co mu on přikázal, kromě té věci s Chetejcem Urijášem.6 Válka mezi Rechabeámem a Jarobeámem trvala po všechna léta Abijámova života.7 O ostatních příbězích Abijámových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských. Válka mezi Abijámem a Jarobeámem trvala dál.8 I ulehl Abijám ke svým otcům a pohřbili ho v Městě Davidově. Po něm se stal králem jeho syn Ása.
— Ása – král Judský - Válka s Baešou, spojenectví s Ben-hadadem. Náboženská očista v zemi.
9 Ve dvacátém roce vlády izraelského krále Jarobeáma se stal králem Ása, král judský.10 Kraloval v Jeruzalémě jedenačtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Maaka; byla to dcera Abíšalómova.11 Ása činil to, co je správné v Hospodinových očích, jako jeho otec David.12 Vymýtil ze země ty, kdo se oddávali modlářskému smilstvu, a odstranil všechny hnusné modly, které udělali jeho otcové.13 Také svou matku Maaku zbavil jejího královského postavení za to, že udělala nestvůrnou modlu pro Ašéru. Ása její nestvůrnou modlu podťal a spálil v Kidrónském úvalu.14 I když nebyla odstraněna posvátná návrší, přece bylo srdce Ásovo po všechny jeho dny cele při Hospodinu.15 Svaté dary svého otce i své svaté dary, stříbro, zlato a různé předměty, přinesl do Hospodinova domu. 16 Válka mezi Ásou a Baešou, králem izraelským, trvala po všechny jejich dny.17 Izraelský král Baeša vytáhl proti Judsku. Vystavěl Rámu, aby zabránil judskému králi Ásovi vycházet a vcházet.18 Ása vzal všechno stříbro a zlato, které zbylo v pokladech domu Hospodinova, i poklady domu královského a předal je svým služebníkům. Ty pak poslal král Ása k aramejskému králi Ben-hadadovi, synu Tabrimóna, syna Chezjóna, který sídlil v Damašku, se vzkazem:19 „Máme spolu smlouvu, měli ji i můj a tvůj otec. Zde ti posílám stříbro a zlato jako úplatu. Nuže, zruš svou smlouvu s izraelským králem Baešou, ať ode mne odtáhne.“20 Ben-hadad krále Ásu uposlechl a poslal velitele se svými vojsky proti izraelským městům. Vybil Ijón, Ábel-bét-maaku, celý Kinerót a celou zemi Neftalí.21 Když to Baeša uslyšel, přestal stavět Rámu. Sídlil v Tirse.22 Král Ása vyzval celé Judsko, všechny bez výjimky, aby z Rámy odnášeli kámen a dřevo, z nichž stavěl Baeša. Král Ása z toho vystavěl Gebu Benjamínovu a Mispu. 23 O všech ostatních příbězích Ásových, o všech jeho bohatýrských činech, o všem, co konal, i o městech, která vystavěl, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů judských; pouze ve stáří byl nemocen na nohy.24 I ulehl Ása ke svým otcům a byl pohřben vedle svých otců v městě svého otce Davida. Po něm se stal králem jeho syn Jóšafat.
— Nádab – král izraelský - Nádab padá za oběť Baešovu spiknutí. Jím vymírá dům Jarobeámův.
25 V druhém roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad Izraelem Nádab, syn Jarobeámův. Kraloval nad Izraelem dva roky.26 Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Chodil po cestě svého otce, v jeho hříchu, jímž svedl k hříchu Izraele.27 Proti němu zosnoval spiknutí Baeša, syn Achijášův, z domu Isacharova. V Gibetónu, který patří Pelištejcům, ho Baeša zabil. Nádab a všechen Izrael totiž Gibetón obléhali.28 Baeša ho usmrtil v třetím roce vlády judského krále Ásy a kraloval místo něho.29 Když se ujal kralování, vybil všechen dům Jarobeámův, nezanechal Jarobeámovi nic, co mělo dech; vyhladil jej podle slova Hospodinova, které ohlásil skrze svého služebníka Achijáše Šíloského.30 To pro Jarobeámovy hříchy, jichž se dopouštěl a jimiž svedl k hříchu Izraele, pro jeho urážky, jimiž urážel Hospodina, Boha Izraele. 31 O ostatních příbězích Nádabových, o všem, co konal, se píše, jak známo, v Knize letopisů králů izraelských.32 Válka mezi Ásou a izraelským králem Baešou trvala po všechny jejich dny.
— Baeša – král izraelský - Baeša vyvraždil dům Jarobeámův. Prorok Jehú mu zvěstuje zánik jeho domu.
33 V třetím roce vlády judského krále Ásy se stal králem nad celým Izraelem Baeša, syn Achijášův. Kraloval v Tirse dvacet čtyři roky.34Dopouštěl se toho, co je zlé v Hospodinových očích. Chodil po cestě Jarobeámově, v jeho hříchu, jímž svedl k hříchu Izraele.