1Lève-toi, resplendis, ╵car voici ta lumière, car sur toi s’est levée ╵la gloire du Seigneur.2Voici que les ténèbres ╵couvrent la terre et une nuée sombre[1] ╵couvre les peuples, mais, sur toi, l’Eternel ╵se lèvera lui-même ╵comme un soleil et l’on verra sa gloire ╵apparaître sur toi.3Des peuples marcheront ╵à ta lumière[2], et des rois à cette clarté ╵qui s’est levée sur toi. (Ap 21:24)4Regarde autour de toi et vois: ils se rassemblent tous, ils viennent jusqu’à toi. Tes fils viennent de loin, tes filles sont portées ╵comme des enfants sur la hanche.5Tu le verras alors, ╵tu brilleras de joie, ton cœur tressaillira ╵et se dilatera car, les richesses que transportent ╵les vaisseaux sillonnant la mer ╵seront dirigées vers tes ports. Les trésors des nations[3] ╵arriveront chez toi. (Ap 21:24)6Tu seras submergée ╵par le flot des chameaux. Les dromadaires ╵de Madian et d’Epha[4] ╵couvriront ton pays. Tous les habitants de Saba[5] viendront et ils apporteront ╵de l’or et de l’encens, et ils proclameront ╵les louanges de l’Eternel. (Gn 25:1; Gn 25:4)7Les moutons et les chèvres de Qédar ╵s’assembleront chez toi, tous les béliers de Nebayoth[6] ╵seront à ton service, ils monteront sur mon autel ╵en offrande agréée, et je rendrai splendide ╵le Temple où ma splendeur réside. (Gn 25:13)8Qui sont ceux-là qui viennent ╵volant comme un nuage, ou comme des colombes ╵qui regagnent leur colombier?9Les habitants des îles ╵et des régions côtières ╵mettront leur espérance en moi, les vaisseaux au long cours[7] ╵viendront les tout premiers pour ramener tes fils de loin avec leur argent et leur or pour faire honneur ╵à l’Eternel, ton Dieu, et au Saint d’Israël ╵qui te fait resplendir.10Les étrangers ╵rebâtiront tes murs, leurs rois te serviront. Car je t’avais frappée ╵dans mon indignation, mais maintenant dans ma faveur ╵je te témoigne ma tendresse.11Tes portes, jour et nuit, ╵seront toujours ouvertes, on ne les fermera jamais pour laisser affluer vers toi les trésors des nations, et leurs rois en cortège[8]. (Ap 21:25)12Car la nation ou le royaume qui ne te seront pas assujettis ╵disparaîtront; oui, en effet ces nations-là ╵seront complètement ruinées.13Le cyprès, le platane ╵et le genévrier qui font la gloire du Liban ╵te seront apportés pour embellir le lieu ╵où est mon sanctuaire, et je rendrai glorieux ╵le lieu où reposent mes pieds.14Les descendants de ceux ╵qui t’humiliaient viendront se courber devant toi, et ceux qui t’insultaient se prosterneront à tes pieds[9]. Et l’on t’appellera: ╵« Cité de l’Eternel, la Sion du Saint d’Israël ». (Ap 3:9)15Tu étais délaissée, haïe, nul ne passait chez toi. Mais je ferai de toi ╵un sujet de fierté ╵à tout jamais, et un sujet de joie ╵pour toutes les générations.16Tu téteras le lait au sein des nations et des rois et tu sauras que je suis l’Eternel, ╵que c’est moi qui te sauve, que je suis ton libérateur, ╵le Puissant de Jacob.17Au lieu du bronze, ╵j’apporterai de l’or, et de l’argent ╵au lieu du fer, du bronze au lieu du bois, du fer au lieu de pierres. J’établirai sur toi la paix comme inspecteur, et la justice comme dominateur.18Et l’on n’entendra plus ╵parler de violence ╵dans ton pays, de dévastation et de destruction ╵dans tes frontières, et tu appelleras ╵tes murailles « Salut », et tes portes « Louange ».19Ce ne sera plus le soleil ╵qui, désormais, te donnera ╵la lumière du jour; la clarté de la lune ╵ne luira plus sur toi la nuit. Car l’Eternel sera ╵ta lumière à toujours, oui, ton Dieu sera ta splendeur[10]. (Ap 21:23)20Désormais, ton soleil ╵ne se couchera plus et, jamais plus, ta lune ╵ne se retirera, car l’Eternel sera ╵ta lumière à toujours, et les jours de ton deuil ╵auront pris fin pour toi.21Ton peuple sera tout entier ╵composé d’hommes justes et ils posséderont ╵le pays pour toujours. Ils sont les rejetons ╵que j’ai plantés moi-même, l’ouvrage de mes mains pour manifester ma splendeur.22Le plus petit d’entre eux ╵deviendra un millier, le plus insignifiant, ╵une nation puissante. C’est moi, moi l’Eternel, ╵qui hâterai ╵en leur temps, ces événements.
— Vzešlo ti světlo - Země je zahalena v temnotu, ale Hospodin je - svému lidu světlem, za nímž půjdou i pronárody.
1 „Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva. 2 Hle, temnota přikrývá zemi, soumrak národy, ale nad tebou vzejde Hospodin a ukáže se nad tebou jeho sláva. 3 K tvému světlu přijdou pronárody a králové k jasu, jenž nad tebou vzejde. 4 Rozhlédni se kolem a viz, tito všichni se shromáždí a přijdou k tobě; zdaleka přijdou tví synové a dcery tvé budou v náručí chovány. 5 Až to spatříš, rozzáříš se, tvé ustrašené srdce se radostně rozbuší, neboť hučící moře tě zahrne svými dary, přijde k tobě bohatství pronárodů. 6 Přikryje tě záplava velbloudů, mladých velbloudů z Midjánu a Éfy; přijdou všichni ze Sáby, ponesou zlato a kadidlo a budou radostně zvěstovat Hospodinovu chválu. 7 K tobě se shromáždí všechny ovce z Kédaru, nebajótští berani ti budou k službám; budou přinášeni na můj oltář k mému zalíbení, oslavím dům své slávy. 8 Kdože jsou ti, kteří přilétají jako oblak? Jako holubice ke svým děrám? 9 Ke mně s nadějí vzhlížejí ostrovy a zámořské lodě už zdávna, aby tvé syny přivezly zdaleka a s nimi jejich stříbro a zlato pro jméno Hospodina, tvého Boha, pro Svatého, Boha Izraele, který tě oslavil. 10 Cizinci vystavějí tvé hradby a jejich králové ti budou k službám. Bil jsem tě ve svém rozlícení, se zalíbením se však nad tebou slitovávám. 11 Tvé brány budou neustále otevřené, nebudou zavírány ve dne ani v noci, aby k tobě mohly přijít pronárody se svým bohatstvím a přivést i své krále. 12 Pronárod a království, jež by ti nesloužily, zhynou. Takové pronárody propadnou úplné zkáze. 13 Přijde k tobě sláva Libanónu, cypřiš spolu s platanem a zimostrázem, aby oslavily místo mé svatyně; chci uctít podnož svých nohou. 14 Zkroušeni přijdou k tobě synové těch, kdo tě ujařmovali, u tvých nohou se budou kořit všichni, kteří tě znevažovali; nazvou tě ‚Město Hospodinovo‘, ‚Sijón Svatého, Boha Izraele‘.“
— Nastane věčné veselí - Bude-li Hospodin světlem svého lidu, změní se od základů celý jeho život.
15 „Místo toho, abys bylo dále opuštěné, nenáviděné a bez poutníka, dám ti důstojnost navěky a veselí po všechna pokolení. 16 Budeš sát mléko pronárodů, budeš sát z královských prsů. Poznáš, že já jsem Hospodin, tvůj spasitel, tvůj vykupitel, Přesilný Jákobův. 17 Místo bronzu přinesu zlato a místo železa přinesu stříbro, místo dřeva bronz a místo kamení železo. Za dohlížitele ti dám pokoj a za poháněče spravedlnost. 18 Nikdy už nebude slýcháno o násilí ve tvé zemi, o zhoubě a zkáze na tvém území. Své hradby budeš nazývat ‚Spása‘ a své brány ‚Chvála‘. 19 Už nebudeš mít slunce za světlo dne, ani jas měsíce ti nebude svítit. Hospodin ti bude světlem věčným, tvůj Bůh tvou oslavou. 20 Tvé slunce nikdy nezapadne, tvůj měsíc nebude ubývat, neboť Hospodin ti bude světlem věčným. Dny tvého smutku skončily. 21 Tvůj lid, všichni budou spravedliví, navěky obdrží do vlastnictví zemi, oni, výhonek z mé sadby, dílo mých rukou k mé oslavě. 22 Z nejmenšího jich bude tisíc, z nejnepatrnějšího mocný národ. Já jsem Hospodin, vykonám to spěšně, v pravý čas.“