1Voici qu’un roi exercera ╵son règne avec justice, et ses ministres ╵gouverneront selon le droit,2et chacun d’eux sera ╵comme un abri contre le vent, un refuge contre l’orage, comme un cours d’eau ╵sur un sol desséché, ou comme l’ombre d’un rocher massif ╵dans un désert aride.3Alors les yeux ╵de ceux qui devraient voir ╵ne seront plus aveugles, les oreilles des auditeurs ╵se feront attentives.4Les gens écervelés ╵réfléchiront afin d’apprendre, et la langue des bègues ╵parlera clairement ╵avec facilité.5On ne considérera plus ╵l’insensé comme un noble, on ne dira plus du trompeur ╵qu’il est quelqu’un de grand.6L’insensé, en effet, ╵dit des insanités. Il est porté, au fond de lui, ╵à commettre le mal, à agir sans respect pour Dieu, à tenir des propos blasphématoires ╵pour l’Eternel. Il laisse l’affamé ╵avec le ventre creux et prive de boisson ╵celui qui meurt de soif.7Les manœuvres du fourbe ╵sont malveillantes, il projette des mauvais coups pour opprimer les pauvres ╵par des paroles fausses, alors que l’indigent ╵réclame son bon droit.8Mais l’homme au noble cœur ╵a de nobles desseins et toute sa conduite ╵reflète sa noblesse.
Jugement
9O femmes qui vivez tranquilles, debout! écoutez-moi! Vous, filles insouciantes, écoutez mes paroles:10Dans un peu plus d’un an, vous tremblerez, ╵vous insouciantes, car la vendange ╵n’aura pas lieu et il n’y aura pas ╵de fruits à récolter.11Vous serez effrayées, ╵vous qui vivez tranquilles. Tremblez, vous insouciantes, quittez vos vêtements, ╵et déshabillez-vous, ceignez vos reins de pagnes[1],12frappez-vous la poitrine, ╵lamentez-vous sur les belles campagnes, sur les vignes fécondes,13sur la campagne de mon peuple où pousseront les ronces ╵et les épines qui envahiront même ╵les joyeuses maisons de la cité en liesse.14Car le palais est déserté, et la ville animée ╵abandonnée, la citadelle ╵avec la tour de guet servira de caverne ╵à tout jamais. Et les ânes sauvages ╵y prendront leurs ébats. Les troupeaux y paîtront.
Paix et justice
15Il en sera ainsi ╵jusqu’à ce que l’Esprit ╵soit répandu sur nous d’en haut, et alors le désert ╵deviendra un verger, et le verger sera ╵semblable à la forêt.16Le droit habitera ╵dans le désert, et la justice ╵dans le verger.17Le fruit de la justice ╵sera la paix. L’effet de la justice, ce sera la tranquillité ╵et la sécurité ╵à tout jamais.18Mon peuple habitera ╵un domaine de paix dans des demeures sûres, dans des maisons tranquilles.19La forêt tombera, ╵abattue par la grêle, et la cité ╵tombera au plus bas.20Bienheureux serez-vous: ╵vous sèmerez partout ╵le long d’eaux abondantes et vous pourrez laisser ╵les bœufs comme les ânes ╵en liberté.
— Království spravedlnosti - Budoucnost bude ve znamení spravedlnosti a práva.
1 Hle, král bude kralovat spravedlivě a velmožové budou vládnout podle práva. 2 Každý z nich bude jako skrýše před větrem a úkryt před průtrží mračen, jak tekoucí vody ve vyprahlém kraji, jako stín mohutné skály v žíznivé zemi. 3 Oči těch, kdo vidí, se neodvrátí, uši těch, kdo slyší, budou pozorně naslouchat. 4 Srdce nerozumných nabude poznání, jazyk koktavých bude hovořit hbitě a jasně. 5 Bloud už nebude zván šlechetný, potměšilci nebude se říkat velkomyslný. 6 Vždyť bloud mluví bludy a jeho srdce páchá ničemnosti, dopouští se rouhání a scestně mluví proti Hospodinu. Hladovou duši nechává lačnou a žíznícímu neposkytne nápoj. 7 Zbraně potměšilcovy jsou zhoubné, jen k mrzkostem radí, chce zničit utištěné klamnými slovy, když se ubožák dovolává práva. 8 Šlechetný však dává ušlechtilé rady a v ušlechtilém jednání setrvává.
— Výstraha ženám - Falešné jistoty a klamná bezpečnost promění jásot v pláč.
9 Ženy sebejisté, vzhůru, slyšte můj hlas! Bezstarostné dcery, popřejte mému výroku sluchu! 10 Do roka a do dne se budete chvět, vy bezstarostné, neboť je konec s vinobraním, sklizeň se nedostaví. 11 Děste se, vy sebejisté, chvějte se,vy bezstarostné, vysvlečte se, obnažte se, bedra si žínicí přepásejte. 12 Bijí se v prsa, naříkají pro skvělá pole, pro úrodný vinný kmen, 13 pro roli mého lidu, jež vydává trní a bodláčí, ano i pro domy plné veselí v rozjařeném městě. 14 Neboť palác zchátrá, hluk města ustane. Návrší se strážnou věží budou navěky jeskyněmi, budou obveselením divokých oslů a pastvinou stád.
— Dar ducha - Působením ducha dojde k přehodnocení všech hodnot.
15 Až bude na nás vylit z výše duch, poušť se stane sadem a sad bude mít cenu lesa. 16 I na poušti bude přebývat právo a v sadu se usídlí spravedlnost. 17 Spravedlnost vytvoří pokoj, spravedlnost zajistí klid a bezpečí navěky. 18 Můj lid bude sídlit na nivách pokoje, v bezpečných příbytcích, v klidných místech odpočinku, 19 i kdyby na les spadlo krupobití a město bylo srovnáno se zemí. 20 Blaze vám, kteří budete osévat zemi všude zavlažovanou a necháte volně běhat býka a osla.