1Potom mi ukázal velekněze Jošuu, jak stojí před Hospodinovým andělem; po pravici mu stál satan,[1] aby ho obviňoval.2Hospodin však satanovi řekl: „Ztrestej tě Hospodin, satane! Ztrestej tě Hospodin, který vyvolil Jeruzalém! Copak to není oharek vyrvaný z ohně?“[2]3Jošua přitom stál před andělem oblečen do špinavých šatů.4Vtom znovu zazněl hlas a promluvil k těm, kdo stáli před ním: „Svlékněte mu ty špinavé šaty!“ Pak řekl Jošuovi: „Hle, snímám z tebe tvůj hřích a oblékám ti slavnostní roucho.“5Řekl jsem: „Vsaďte mu na hlavu čistý turban!“[3] Vsadili mu tedy na hlavu čistý turban a oblékli mu roucha. Hospodinův anděl stál u toho.6Potom Hospodinův anděl začal Jošuu nabádat:7„Tak praví Hospodin zástupů: Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat, co jsem ti svěřil, staneš se správcem mého domu a strážcem mých nádvoří a daruji ti přístup mezi ty, kteří tu stojí.8Slyš tedy, veleknězi Jošuo, ty i tví druhové, kteří sedí před tebou: Tito muži jsou znamením, že už přivádím svého služebníka, Výhonek.[4]9Hle – kámen, který kladu před Jošuu, a na tom jednom kameni je sedm očí. Já sám na něj vyryji nápis, praví Hospodin, a hřích této země odstraním v jediném dni.10Toho dne, praví Hospodin zástupů, budete zvát své druhy k posezení ve stínu révy a fíkoví.“