1Vzdávám ti díky, Hospodine Králi, chválím tě, Bože, Spasiteli můj! Tvému jménu vzdávám díky –2vždyť jsi byl mým ochráncem i oporou! Zachránils mé tělo ze záhuby, z léčky pomlouvačného jazyka a od rtů, jež vymýšlejí lži. Před zraky protivníků jsi byl mou oporou; zachránil jsi mě3svým velikým soucitem pro jméno své před zuby, které mě chtěly pohltit, před rukou těch, kdo mě chtěli zahubit, před mnohým trápením, jež jsem zakusil,4před udušením mezi plameny, před ohněm, jejž jsem nezapálil,5před zejícím jícnem podsvětí, před nečistým jazykem a lživým slovem,6před křivým osočením u krále. Můj život se k smrti naklonil, má duše se přiblížila k podsvětí.7Odevšad mě obklíčili, nebylo pomoci, hledal jsem člověka, jenž by mě podpořil, nikde však ani jediný.8Vtom jsem si vzpomněl na tvůj soucit, Hospodine, na tvé milosrdenství, jež trvá od věků; na to, že vysvobozuješ doufající v tebe a zachraňuješ je z rukou nepřátel.9Vyslal jsem ze země svou snažnou prosbu, modlil se za záchranu před smrtí.10Volal jsem: „Hospodine, ty jsi můj Otec,[1] neopouštěj mě ve dnech soužení, když jsem proti pyšným bezmocný! Tvé jméno chci chválit bez přestání, chci ti zpívat písně vděčnosti.“11A má modlitba byla vyslyšena; zachránil jsi mě ze záhuby a vysvobodil mě ve zlé chvíli.12Za to ti budu vzdávat díky a chválu, dobrořečit budu Hospodinovu jménu!
Cesta k moudrosti
13Zamlada, než jsem se vydal na svou pouť, žádal jsem v modlitbách směle o moudrost.14Prosil jsem o ni před chrámem a budu ji hledat až do konce.15Od prvního rozpuku až k plné zralosti plnila mé srdce radostí. Mé nohy vykročily přímými cestami, už od mládí jdu v jejích šlépějích.16Sotva jsem naklonil ucho, hned jsem ji obdržel a nalezl, co pro mě bylo velmi poučné.17Díky ní jsem začal dělat pokroky – Toho, jenž mi dává moudrost, proto velebím!18Rozhodl jsem se uvádět ji ve skutek, nadchl jsem se pro dobro a nebudu zahanben.19Zápasil jsem o moudrost celou svou duší, plnil jsem Zákon se vší přesností, vzpínal jsem ruce vzhůru k nebi a litoval, jak málo jí rozumím.20Zaměřil jsem se na ni celou myslí a nalezl ji v čistotě. Mé srdce od počátku bylo jen její, a proto nebudu opuštěn.21Mé nitro se chvělo touhou po ní, a tak jsem získal cenné jmění:22Hospodin mi dal za odměnu jazyk, a jím ho nyní budu chválit.23Pojďte ke mně, vy neučení, a usaďte se v domě vědění.24Proč naříkat, že moudrost chybí, a jen po ní prahnout celou duší?25Prohlašuji proto naplno: Můžete ji získat zadarmo!26Skloňte svou šíji pod její jho, svou duši nechte projít výchovou – moudrost je nadosah, jen se natáhnout!27Pohleďte, s jak malým úsilím jsem získal tolik pohodlí!28Získejte vzdělání, i kdyby stálo sebevíc, vždyť se vám zlatě vyplatí.29Upřímně se radujte z Božího slitování, nestyďte se ho chválit.30Věnujte se svému dílu, dokud je čas, a v Boží čas vás bude čekat odměna.